Události třicetileté války Data jsou uváděna podle gregoriánského kalendáře, který byl používán v katolických zemích, především ve Svaté říši římské, ale podle jiných zdrojů je možné, nalézt datování podle staršího juliánského kalendáře, z toho důvodu, že protestantské země, například Dánsko, mimo kompetenci papeže reformu kalendáře ještě nepodstoupily. Předcházející události
11. května – 15. května 1608 – byla založena Protestantská unie 10. července 1609 – byla založena Katolická liga 17. října 1610 – korunovace Ludvíka XIII. francouzským králem. 6. ledna 1612 – Axel Oxenstierna se stal švédským říšským kancléřem 29. června 1617 – korunovace Ferdinanda II. za českého krále 12. října/22. října 1617 – korunovace Gustava II. Adolfa švédským králem
Česko-falcká válka (1618–1625) 1618 23. května 1618 – druhá pražská defenestrace 1. července 1618 – korunovace Ferdinanda II. na uherského krále v kostele sv. Martina v Prešpurku 20. července 1618 – zatčení kardinála Melchiora Khlesla 9. listopadu 1618 – bitva u Lomnice (Jižní Čechy). České oddíly porazily císařské vojsko pod vedením hraběte Karla Bonaventura z Buquoy
1619 20. března 1619 – smrt císaře Matyáše ve Vídni 30. dubna 1619 – Albrecht z Valdštejna přešel na stranu Ferdinanda II. 29. května 1619 – dobytí Laa an der Thaya českými oddíly, které vedl Jindřich Matyáš Thurn 6. června 1619 – české vojsko pod vedením Jindřicha Matyáše Thurna se dostalo k Vídni 10. června 1619 – bitva u Záblatí porážka českého vojska (vedeného Petrem Ernstem z Mansfeldu) od císařského vojska (vedeného Karlem z Buquoy) 19. srpna 1619 – české stavy sesadily Ferdinanda II. 20. srpna 1619 – sedmihradský kníže Bethlen Gábor uzavřel alianci s českými stavy 25. srpna 1619 – volba Bethlen Gábora uherským králem 26. srpna 1619 – českým králem byl zvolen kurfiřt Fridrich Falcký 28. srpna 1619 – volba Ferdinanda II. císařem Svaté říše římské 9. září 1619 – korunovace Ferdinanda II. císařem Svaté říše římské. 8. října 1619 – mnichovská smlouva. 14. října 1619 – bitva a zabrání Prešpurku, porážka císařských oddílů pod vedením Rudolfa z Tiefenbachu od Bethlena Gábora 24. října – 26. října 1619 – Karel z Buquoy ubránil Vídeň proti českému vojsku, které vedl Jindřich Matyáš Thurn 4. listopadu 1619 – korunovace Friedricha Falckého českým králem 26. listopadu 1619 – Jindřich Matyáš Thurn znovu oblehl Vídeň
1620 6. června 1620 – Ferdinand II. pověřil Maxmiliána I. Bavorského správou Čech. 12. července 1620 – Císařská vojska pod vedením Karla z Buquoy porazily v blízkosti Vídně česko-falcké vojsko pod vedením Jindřicha Matyáše Thurna 31. července 1620 – Ulmerská smlouva. Pod vedením francouzských zprostředkovatelů byla sjednána neutralita mezi Ligou a Unií 23. září 1620 – Maxmilián I. Bavorský dobyl Cham (Horní Falcko) 8. listopadu 1620 – bitva na Bílé hoře, ve které císařsko-ligistická armáda pod vedením generálů Buquoye a Tillyho porazila česko-falcké vojsko pod vedením Kristiána Anhaltského 9. listopadu 1620 – Fridrich Falcký uprchl z Prahy prosince 1620 – zabrání Karlštejna pod vedením Karla z Buquoy
1621 22. ledna 1621 – nad Fridrichem Falckým byla vyhlášena císařská klatba 7. května 1621 – zabrání Prešpurku pod vedením Karla z Buquoy 21. června 1621 – Poprava 27 českých povstalců v Praze 16. července 1621 – Tilly zvítězil u Waidhausenu (Horní Falc) 15. září – 25. září 1621 – dobytí Rigy švédskými oddíly 5. října 1621 – bitva u Trnavy, porážka císařských oddílů pod vedením R. z Tiefenbach od Bethlena Gábora 2. prosince 1621 – Kristián Brunšvický dobyl Amöneburg 20. prosince 1621 – bitva u Kirdorfu
1622 2. ledna 1622 – Kristián Brunšvický dobyl Lippstadt 6. ledna 1622 – Bethlen Gábor uzavřel s Ferdinandem II. mikulovský mír, 21. ledna 1622 – Kristián Brunšvický dobyl Soest 3. února 1622 – Ambrogio Marchese di Spinola dobyl v čele španělské armády Jülich 27. dubna 1622 – v bitvě u Wieslochu (u Mingolsheim) porazil Mansfeld bavorská vojska pod vedením Tillyho. 6. května 1622 – v bitvě u Wimpfenu porazil Tilly markraběte Bádenského (Georg Fridrich Bádenský) 20. června 1622 – bitva u Höchsut, zde Tilly porazil zbytek falckého vojska 29. srpna 1622 – bitva u Fleurusu – Petr Ernst z Mansfeldu porazil španělské vojsko vedené Cordobou 19. září 1622 – Tilly obsadil Heidelberg 2. listopadu 1622 – Tilly obsadil Mannheim
1623 23. února – 25. února 1623 – Ferdinand II. zbavil Fridricha Falckého kurfiřtských práv a udělil je Maxmiliánu I. Bavorskému 6. července 1623 – bitva u Reiffenhausen v blízkosti Göttingenu. Mezi vítěznými falcko-protestantskými oddíly pod vedením Kristiána Brunšvického a poraženým císařským vojskem, kterému velel Franz Albert Sasko-Lauenburský 6. srpna 1623 – bitva u Stadtlohnu Tilly porazil protestantské vojsko vedené Kristiánem Brunšvický 6. srpna 1623 – volba papeže Urbana VIII.
1624 13. srpna 1624 – Richelieu předsedá královské radě.
Dánsko-dolnosaská válka (1625–1630)
1625 20. března 1625 – volba Kristiána IV. Dánského do čela Dolního Saska 5. června 1625 – Španělé dobyli Bredu 25. července 1625 – císař Ferdinand II. jmenoval Albrechta z Valdštejna vrchním velitelem císařských. 21. září 1625 – bitva u Benátek, v které císařské vojsko pod vedením Pappenheima porazilo Francouze.
1626 7. ledna – 17. ledna 1626 – Švédové pod vedením Gustava II. Adolfa porazili polské vojsko u Wallhofu 25. dubna 1626 – bitva na Desavském mostě, v které císařské vojsko Albrechta z Valdštejna porazilo protestanty pod vedením Mansfelda 21. května 1626 – porážka Adama z Herberstorffu 6. června 1626 – Kristián Brunšvický zemřel u Wolfenbüttelu 8. června 1626 – Tilly dobyl Dány obsazený Hannover 21. července 1626 – úspěšná obrana pod vedením Adama hraběte z Herberstorffu u Linzu 27. srpna 1626 – bitva u Lutteru mezi vítěznou ligou (pod vedením Tillyho) a poraženými protestanty vedenými dánským králem Kristiánem IV. 9. listopadu – 12. listopadu 1626 – Pappenheim porazil hornorakouské rolníky u Eferdingu a Vöcklabrucku 20. prosince 1626 – bratislavský mír mezi císařem Ferdinandem II. a Bethlenem Gáborem 24. prosince 1626 – Gustav Horn a Jacob De La Gardie porazili Polsko u Wendenu
1627 25. ledna 1627 – návrat karidnála Klesla do Vídně léto 1627 – Wolf Heinrich von Baudissin zachránil u Koschau dánskou jízdu před zničením Albrechtem z Valdštejna 24. září 1627 – porážka Dánů v bitvě u Heiligenhafen u Baltského moře (Holštýnsko). 18. prosince 1627 – Pappenheim dobyl Wolfenbüttel
1628 1. února 1628 – císař Ferdinand II. podrobil přísaze všechny poddané v Meklenbursku proti Adolfu Fridrichovi a Johannu Albrechtovi 22. února 1628 – dědičné přenesení kurfiřtské hodnosti na Maxmiliána Bavorského 7. července 1628 – začátek jedenácti týdenního marného obléhání Stralsas, které vedl Albrecht z Valdštejna. 22. srpna 1628 – bitva u Wolgastu. Císařské oddíly pod vedením Albrechta z Valdštejna a Rudolfa z Tiefenbachu porazili dánské vojsko vedené Kristiánem IV.
1629 18. ledna 1629 – Švédský říšský sněm souhlasí se zapojením do války proti císaři Ferdinandu II 6. března 1629 – restituční edikt císaře Ferdinanda II. 5. června 1629 – lübecký mír mezi císařem Ferdinand II. a dánským králem Kristiánem IV. 17. června – 27. června 1629 – bitva u Stuhmu. Vítězství císařských (polských) oddílů pod vedením Jana Jiřího z Arnimu nad Švédy, které vedl Gustav II. Adolf 28. června 1629 – mír z Alais s Hugenotty 19. srpna 1629 – Friedrich Heinrich dobyl Wesel 16. září – 26. září 1629 – příměří ze Staré marky
1630 3. června 1630 – začátek kurfiřtského sněmu v Řezně
Švédská válka (1630–1635)
1630 26. června – 6. července 1630 – Švédi vedeni Gustavem II. Adolfem přistáli u Peenemunde na ostrově Usedom 18. července 1630 – císařské oddíly pod vedením Jana hraběte z Aldrigenu a Collalta dobyli Mantuu 10. července – 20. července 1630 – obsazení Štětína Švédy 13. srpna 1630 – císař Ferdinand II. propustil Albrechta z Valdštejna z funkce císařského vrchního velitele 6. září 1630 – Albrechtu z Valdštejna přijímá v Memmingenu propouštěcí list
1631 13. – 23. ledna 1631 – smlouva u Bärwalde (u Kustrin). Francie se spojila se Švédskem proti císaři 26. února 1631 – zahájení lipského konventu 6. dubna 1631 – smlouva z Cherasca (Piemont). císař Ferdinand II. se zřekl Mantui a Monferratu zavázal se, že vyklidí sporná území 21. dubna 1631 – protestantské říšské stavy se postavili proti říšské moci 3. – 13. dubna 1631 – začátek obléhání Frankfurtu na Odře pod vedením Gustava II. Adolfa, císařská posádka pod vedením Raimunda Montecuccoliho se nakonec donucena kapitulovat 20. května 1631 – Tilly dobyl Magdeburk, který obléhal od března 1631, město bylo úplně zničeno. Padlo zde asi 20 000 lidí, nejvíce civilistů. 28. července 1631 – císařské vojsko vedené Jindřichem Holk narazilo u Walmirstedt na velký odpor Švédů. 7. srpna 1631 – bitva u Werbenu (západní Havelberg). Mezi císařem pod vedením Tilly a vítěznými Švédy vedenými Gustavem II. Adolfem 7. září 1631 – porážka císařských oddílů pod vedením dona Baltasara z Marradasu od Švédů pod vedením Jana Jiřího z Arnimu 14. září 1631 – Tilly získal Pleissenberg u Lipska 7. září – 17. září 1631 – bitva u Breitenfeldu (severní z Lipsko). Mezi vojskem ligy pod vedením Tilly a vítězným Švédskem a Saskem pod vedením Gustava II. Adolfa. 15. listopadu 1631 – dobytí Prahy saskými oddíly pod vedením Jana Jiřího z Arnimu 7. prosince 1631 – Jan Jiří z Arnimu porazil u Nimburku císařské vojsko pod vedením Rudolfa z Tiefenbachu 15. prosince 1631 – Albrecht z Valdštejna se opět stal císařským vrchním velitelem 7. prosince – 17. prosince 1631 – Gustav II. Adolf táhl se svou armádou k Frankfurtu nad Rýnem, který 22. prosince dobyl
1632 14. ledna 1632 – Pappenheim osvobodil Magdeburk od Švédů vedených Johanem Banérem 9. března 1632 – vítězství Tillyho nad Švédy, které vedl Gustav Horn u Bamberku 9. dubna 1632 – Francouzi obsadili pevnost Ehrenbreitstein u Koblenz 5. dubna – 15. dubna 1632 – bitva u Rain na Lechu. Mezi císařem pod vedením Tilly a vítězným Švédskem pod vedením Gustava II. Adolfa. (Tilly byl těžce zraněn a 30. dubna zemřel) 14. května 1632 – bitva u Landshut, Johann z Werthu porazil Švédsko 17. května 1632 – Švédi pod vedením Lennarta Torstensona dobyli Mnichov 25. května 1632 – Albrecht z Valdštejna obsazuje Prahu 27. července 1632 – arcivévoda Leopold úspěšně brání pevnost v Tyrolsku proti Švédům vedených Bernardem 17. srpna 1632 – Pappenheim podlehl Nizozemcům u Maastrichtu 20. srpna 1632 – obsazení Trevíru francouzskými oddíly 23. srpna 1632 – Nizozemci dobyli Španěly obsazený Maastricht 3. září 1632 – bitva u Altdorfu (východně od Norimberku). Mezi císařskými vojsky pod vedením Albrechta z Valdštejna a Švédy vedenými Gustavem II. Adolf (první porážka Švédů) 16. – 16. listopadu 1632 – bitva u Lützenu (jižně od Lipska). Mezi císařem pod vedením Albrechta z Valdštejna a Švédů pod vedením Gustava II. Adolfa, který v této bitvě padl. 29. listopadu 1632 – zemřel Fridrich Falcký 21. prosince 1632 – Švédsko pod vedením Wolfa Heinricha von Baudissina obsadilo Kolín nad Rýnem, ale kvůli tuhé obraně již druhý den odtáhlo.
1633 14. března 1633 – Švédi oblehli pod vedením Jiřího Brunšvického oblehli Hamelns (dobytí 13. července) 8. dubna 1633 – Hesensko pod vedením Melandera dobylo Paderborn 28. června 1633 – bitva u Hessisch-Oldendorf – vítězství Švédska pod vedením Jiřího Brunšvického nad císařem 15. srpna 1633 – kurfiřt Ferdinand učinil kardinálu Richelieu tajnou nabídku, 12. září 1633 – Švédsko pod vedením Knyphausen dobylo Osnabrück 11. října 1633 – bitva u Steiny na Odře, mezi vítězným císařským vojskem pod vedením Albrechta z Valdštejna a Švédy vedenými Jindřichem Matyášem Thurnem 16. listopadu 1633 – Švédsko pod vedením Bernarda Sasko-Výmarského dobylo Řezno
1634