náhled| Rodový erb Turzů Hrabě Stanislav III. Turzo z Betlanovců (maďarsky Thurzó Szaniszló, 24. července 1576, Bojnice – 1. května 1625, Levoča) byl uherský palatin a spišský župan.
Život Narodil se 24. července 1576 v Bojnicích jako syn Alexeje II. Turza a jeho manželky Barbory Zrinské. Stanislav získal dobré vzdělání, studoval v Augsburgu, Padově, v Benátkách a v Římě. V roce 1594, po otcově smrti, přerušil studia, převzal správu rodového majetku (panství Spiš, Bojnice a Hlohovec), ujal se úřadu spišského dědičného župana a dal se na vojenskou dráhu. Vstoupil do služeb císařské armády pod velením Matyáše Habsurského, bratra císaře Rudolfa II.
Zúčastnil se mnoha bojů proti Turkům, a to při dobývání Novohradu, v roce 1595 pod velením generála Mansfelda dobytí Ostřihomi, pak Vyšehradu a Vacova, v roce 1596 pod velením generála Mikuláše Pálfiho při pokusu o dobytí Jágru, Rábu, Taty, Pápy a Vesprému, o rok na to byl při dobývání Hatvanu a dalších hradů v okolí Solnoku, dobývání Velké Kaniže a v roce 1601 při dobytí Stoličného Bělehradu.
V roce 1603 se vzdal funkce dědičného spišského župana ve prospěch svého mladšího bratra Kryštofa, ale po jeho smrti v roce 1614 se opětovně úřadu ujal s titulem královského číšníka.
Zpočátku se staral o povznesení evangelického školství, v Hlohovci založil gymnázium a mnoho studentů vysílal na univerzitní studium do Německa. Bojnice se za jeho spravování staly v roce 1610 sídlem největší superintendantury pro Nitranskou, Tekovskou a Bratislavskou župu. S jeho jménem je spjato také konání evangelické synody v Šintavě v roce 1622.
V době nepokojů se nejprve přidal na stranu Gabriela Betlena a v Bojnicích hostil jeho posádku, ale pak přešel na stranu císaře (někde se uvádí, že pod vlivem arcibiskupa Petra Pazmaně konvertoval na katolickou víru). V roce 1622 na sněmu v Šoporni byl zvolen palatinem a v roce 1624 od krále získal právo používat červený vosk pro Spišskou stolici.
Palatin Stanislav III. Turzo z Betlanovců zemřel 1. května 1625 během léčení v Piešťanech. Pohřben byl v kapli chrámu sv. Jakuba v Levoči, kde má renesanční figurální epitaf od Jana Weinhardta.
Manželství a rodina Oženil se s Annou Rozálií Listovou (Annou Rosinou Listhiusovou) z Kopčan, která vešla do povědomí jako druhá Alžběta Báthoryová – týrala a vraždila staré a mladé ženy. S ní měl 7 dětí :
Stanislav (* 1599 ? – 24. prosinec 1627), spišský župan Adam (* 1600 ? – † 16. prosinec 1635), spišský župan Michal († 1636), spišský župan Pavel († jako mladý) Alžběta († jako mladá) Štěpán († jako mladý) Eva († 1627)
Spisy Anno 1623 Stanislai Thurzo Palatini Diarum Diarum Tractatus
Reference
Literatura TKAČ, Marián: Turzovci. Bratislava : Post Scriptum, 2011, 160 sekund. ISBN 978-80-970489-9-0
Externí odkazy
Kategorie:Lidé z Bojnic Kategorie:Uherští palatini Kategorie:Turzové Kategorie:Úmrtí v roce 1625 Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Narození v roce 1576 Kategorie:Narození 24. července Kategorie:Narození v Bojnicích Kategorie:Úmrtí v Levoči Kategorie:Muži