Mikuláš III. Antonín kníže Esterházy z Galanty ( Nikolaus III. Esterházy de Galantha, Galanthay III. Esterházy Miklós; 25. června 1817 Řezno – 28. ledna 1894 Vídeň) byl v pořadí 9. knížetem z uherského šlechtického rodu Esterházyů, jedné z nejbohatších rodin ve střední Evropě.

Život náhled| Mikuláš III. v mládí|vlevo Princ Mikuláš Antonín se narodil v bavorském Řezně jako syn uherského knížete, diplomata Pavla III. Antonína Esterházyho (1786–1866) a jeho manželky, Marie Terezie, rozené princezny z Thurn-Taxisu (1794–1874). Měl sestry Marii Terezii, od roku 1833 provdanou za politika Bedřicha Chorinského z Ledské (1813–1894) a Terezii Rosu (1815–1894), provdanou v roce 1837 za hraběte Karla z Cavriani.

Dětství a mládí prožil zejména ve Velké Británii, kde jeho otec Pavel III. Antonín působil jako vyslanec Rakouského císařství.

V Anglii také potkal svou ženu Sarah Frederiku Caroline Child Villiersovou, dceru George Villierse, 5. hraběte z Jersey, s níž se 8. února 1842 v Londýně oženil.

náhled|Palác Esterházy v Eisenstadtu. Malba Alberta Christopha Diese z roku 1812 (Lichtenštejnské muzeum ve Vídni)|vlevo Sarah však zemřela ještě před Mikulášovým převzetím rodového majorátu. Ten později na památku své choti později nechal vztyčit obelisk v zahradách Eisenstadtského paláce.

Po návratu z Anglie doprovázel v roce 1848 nově nastoupivšího císaře Františka Josefa I. na cestách po Uhrách a Sedmihradsku, jak bylo v jeho rodině tradicí. Za to byl v roce 1862, stejně jako někteří z jeho předků, vyznamenán Řádem zlatého rouna.

V roce 1866 zemřel jeho otec Pavel III. Antonín a Mikuláš převzal jeho povinnosti majorátního pána. Kvůli obrovským dluhům rodiny a hrozící insolvenci však musel v roce 1865 souhlasit s nucenou správou (sekvestrací) zprostředkovanou samotným císařem, až do konce života.

Velká část Esterházyho obrazárny byla v roce 1874 prodána Uherskému království, aby byla splacena alespoň část dluhů nahromaděných jeho předchůdci Mikulášem I. a Mikulášem II. Obrazy od Esterházyů dodnes tvoří důležitou součást sbírky Maďarské národní galerie, kde si je lze prohlédnout.

Kníže Mikuláš III. Antonín Esterházy z Galanty zemřel 28. ledna roku 1894 ve Vídni a byl pohřben v rodové kryptě františkánského kláštera v Eisenstadtu. Jeho nástupcem ve funkci majorátního pána se stal jeho syn Pavel IV.

Rodina Z manželství uzavřeného v roce 1842 v Londýně s Lady Sarah Villiersovou (1822–1853) měl pět dětí.Gothaischer genealogischer Hofkalender, Gotha, 1885; s. 118 dostupné online

1. Pavel IV. Antonín Mikuláš kníže Esterházy (1843–1898), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen uherské panské sněmovny, I. ∞ 1868 Marie hraběnka von Trauttmansdorff-Weinsberg (1847–1876), II. ∞ 1879 Eugenie Marie princezna Croÿ (1854–1889) 2. Alois Jiří princ Esterházy z Galanty (1844–1912), c. k. generál jezdectva, tajný rada, komoří, doživotní člen uherské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna 3. Adolf (1846–1847) 4. Sarah Sophie Karolína Marie (1848–1885), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1869 Mikuáš Bedřich kníže Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1841–1886), dědičný člen horní komory parlamentu Württemberského království 5. Mikuláš Antonín princ Esterházy z Galanty (1851–1935), c. k. komoří, rytmistr, ∞ 1889 Irma hraběnka Andrássyová (1858–1925)

Vývod z předků

Odkazy Reference

Externí odkazy

Rodokmen knížecí linie rodu Esterházyů

Mikuláš III. Antonín Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Narození v roce 1817 Kategorie:Narození 25. června Kategorie:Narození v Řezně Kategorie:Úmrtí v roce 1894 Kategorie:Úmrtí 28. ledna Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži