Citace (z latinského citātiō) je pojem, který má v češtině více významů.
V českém prostředí může citace být: doslovné uvedení výroku v textu nebo mluveném projevu;Citace. In: Akademický slovník současné češtiny [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. ©2012–2023 [cit. 16. 11. 2023.] Dostupné z: https://slovnikcestiny.cz/heslo/citace/0/10654Citace. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. ©2008–2023 [cit. 16. 11. 2023.] Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=citace autor textu nebo mluveného projevu muže citovat i sebe, viz tzv. autocitace; krátký záznam, odkaz upozorňující na dílo jiného autora. Někdy v populárně-naučné literatuře, vždy v odborné a vědecké literatuře má formalizovanou úpravu. V České republice je formalizovaná úprava doporučena normou ČSN ISO 690 z roku 2011ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 39 s. Třídicí znak 01 0197. Účinnost březen 2011., která je českou verzí mezinárodní normy ISO 690:2010 a kterou se ruší a nahrazují ČSN ISO 690 (01 0197) z prosince 1996 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) z ledna 2000, viz též bibliografická citace. Norma není závazná (je doporučující), nicméně obecně platí, že v jednom dokumentu (v rámci jednoho dokumentu) má být podoba bibliografických citací jednotná (pořadí informací, formát písma, interpunkční znaménka). Bibliografická citace v knize je součástí tzv. poznámkového aparátu knihy. téma, motiv, které jsou převzaté z nějakého uměleckého díla („V citacích zněly motivy Janáčkovy Lišky Bystroušky.“ „Ve filmu se objevují citace ze slavných děl, například z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem.“ „Obraz prostupují citace z obrazů Leonarda da Vinciho.“) ve staré češtině výraz s významem obsílka, zpravidla k soudu; listina, kterou se povolává k soudu („přijížděli poslové s citacemi“, „povolat k soudu citací“;Citace. In: Slovník spisovného jazyka českého [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., ©2011. Dostupné z: https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=p%C5%AFhon&sti=7027&where=full_text Šimek (1947) klade rovnítko mezi výrazy položenie = ustanovení; poznamenání, citace … ve scientometrii a v odborných publikacích formalizovaný odkaz na určitý výsledek, metodu či myšlenku uvedené v jiné publikaci. Protože se předpokládá, že citovanost (tzn. počet citací dané publikace za určité období) koreluje s důležitostí výsledků, je počet citací jedním z užívaných scientometrických parametrů. Citační index odborného článku je dán počtem prací v odborných vědeckých časopisech, které na daný článek odkazují. Citování je ale zkreslené.
Nepřímá citace Ekvivalentem pojmu nepřímá citace je pojem parafráze (ang. paraphrase), k němuž TDKIV uvádí: „V odborné literatuře: Vyjádření stejné informace, myšlenky nebo obsahu jiným způsobem, zejména přeformulování cizí myšlenky vlastními slovy, např. parafráze cizího výroku (na konec parafráze se uvádí bibliografická citace zdroje, z něhož autor parafráze vychází, aby nedošlo k plagiátorství).“CITOVÁ, Jaroslava. Parafráze. In: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. 2016/06/23 [cit. 16. 11. 2023]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=KTD&ccl_term=wtr%3Dparafr%C3%A1ze Správné citace by měly obsahovat číslo DOI elektronického materiálu a adresy URL citovaných webových stránek. Správnost citace závisí na zvoleném stylu, protože mají různé požadavky na formátování.
Odkazy Reference
Literatura ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 39 s. Třídicí znak 01 0197. Účinnost březen 2011. GOMEZ, Charles J.; HERMAN, Andrew C. & PARIGI, Paolo. Leading countries in global science increasingly receive more citations than other countries doing similar research. Nature Human Behaviour [online]. 2022, vol. 6, s. 919–929. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41562-022-01351-5 a z https://www.nature.com/articles/s41562-022-01351-5 GRIM, Tomáš. Citace: triky a pověry. Živa. 2009, roč. 57, č. 3, s. XLIV–XLV. ISSN 0044-4812. Dostupné také z: http://www.tomasgrim.com/downloadfile/145-grim-ziva-2009-citace-pdf ŠIMEK, František, ed. Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 235 s. Přístup také z: https://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx VODIČKOVÁ, Hana a CEJPEK, Jiří. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický. 1. vyd. Praha: SPN, 1965. 119 s. Edice Ústř. vědecko-met. kabinetu knihovnictví. Publikace státních věd. knihoven. Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka. ©2006–2023. Verze dat 1.1.23. Dostupné z: https://vokabular.ujc.cas.cz
Související články Altmetrika Bibliografické citace Citát Parafráze Plagiát Wikipedie: citace a citáty – rady, jak užívat citace (reference) a citáty při psaní Wikipedie
Externí odkazy
Jak vytvářet bibliografické citace podle ČSN ISO 690:2011 Seznam platných ČSN v oblasti knihovnictví a informačních věd (31.07.2018) citace, Slovník spisovného jazyka českého
Kategorie:Autorské právo Kategorie:Vědecké publikace Kategorie:Scientometrie