náhled|Hlavní budova Barrandov Studio Seznam funkcionalistických staveb v Praze představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území hlavního města Prahy.
Jedním z hlavních uměleckých center, kde se toto nové pojetí architektury rozvíjelo, byla od počátku Praha. Funkcionalismus zde nebyl jen pasivně přijímán, ale byl tu prakticky i teoreticky rozvíjen. Díky talentu a nadšení celé generace mladých architektů se Praha stala architektonickou laboratoří, jejíž význam zdaleka přesáhl československé hranice. Praha byla vedle Brna a Zlína za první republiky centrem české a evropské funkcionalistické architektury, což dokládá i vznik „Osady Baba“ a její nezaměnitelná úloha v rámci vývoje české moderní a současné architektury.https://www.czechdesign.cz/kalendar-akci/prazsky-funkcionalismus-tradice-a-soucasne-ozveny
Vily NázevPro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem (aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce). Vlastní vily a domy samotných architektů nejsou v pojmenování nijak označovány za „vlastní“, na rozdíl od zvyklostí v některé literatuře.ObrázekFotografie vyobrazují podobu staveb v době pořízení snímku, která se vzhledem k časovému odstupu může v menší či větší míře odlišovat od původních záměrů a realizací.UmístěníArchitektRokUvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.PoznámkyMüllerova vila150x150pixelů|Müllerova vilaNad Hradním vodojemem 642/14 Praha, Střešovice,Adolf Loos1928–1930Müllerova vila (též Loosova vila) je luxusní funkcionalistická vila v Praze – Střešovicích, postavená v ulici Nad Hradním vodojemem 14, čp. 642, v Praze 6 , která bývá chybně lokalizována na Ořechovku.Na vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky, ale především teorie raumplanu. Což znamená, že prostor není členěn do jednotlivých pater, ale do místností o různé výšce a velikosti podle jejího účelu. Celý prostor se přesto prolíná i v různých úrovních. Jako materiál byl zvolen železobetonový skelet.Osada Baba150x150pixelů|Osada BabaDejvice, Praha 6, ostroh Babaseznam architektů1932–1936Osada Baba je prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích. Byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Tyto kolonie měly propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu, finančně dostupnou pro široké vrstvy. - seznam stavebWinternitzova vila150x150pixelů|Winternitzova vilaNa Cihlářce, Praha 5 – Smíchov, Adolf Loos a Karel Lhota1931–1932Třípatrový dům byl vystavěn v letech 1931–1932 pro právníka JUDr. Josefa Winternitze, jehož rodina (manželka Jenny, dcera Suzan a syn Petr) v ní bydlela do roku 1941. Způsob členění vnitřního prostoru vily (tzv. raumplan) je charakteristický pro architekta Adolfa Loose, který je autorem i proslulé Müllerovy vily.Fričova vila150x150pixelů|Fričova vilaHodkovičky Na LysináchLadislav Žák1934–1935Vila se nachází ve svahu nad Vltavou na adrese Na Lysinách 208/15. Nechal si ji postavit režisér Martin Frič v letech 1934–1935 na pozemku patřícím již Fričově babičce. V době, kdy zde měla vyrůst novostavba, byl částečně zastavěn jak ve své horní, tak i spodní části. Autorem návrhu je architekt Ladislav Žák, vnitřní vybavení navrhl bytový architekt Josef Hesoun.Vila Antonína Zimy150x150pixelů|Vila Antonína ZimyLumiérů 189/25, Praha 5 – Hlubočepy, K. Rudl, Zdeněk Lakomý1931–1940Vilu postavenou pro hlavního auditora u československé pobočky společnosti Schell Ing. Antonína Zimu a jeho manželku Blanku navrhl architekt K. Rudl. V letech 1939–1940 prošel dům stavební úpravou podle návrhu architekta Zdeňka Lakomého.Vila postavená na půdorysu písmene „L“ je třípodlažní. Má bílou omítku a plochou střechu. Ke vchodu do domu původně vedlo krátké kamenné schodiště, jehož zábradlí bylo plné a omítané. Vchod byl kryt rovnou betonovou stříškou a spojen s prosklenou stěnou. Vila Lídy Baarové150x150pixelů|Vila Lídy BaarovéNeherovská 667/8, Praha 6-Dejvice,Ladislav Žák1937–1938Vila Lídy Baarové je funkcionalistická rodinná vila na pražské Hanspaulce. Architekt Žák navrhl manželům Babkovým funkcionalistický dvougenerační čtyřpodlažní dům s dvěma samostatnými vchody a dvěma vertikálně řešenými byty. Vila má proudnicový tvar s nautickými prvky – má napodobovat zaoceánskou loď. Výšky jednotlivých pater jsou dosti nízké – od 235 do 265 cm – a navozují tak atmosféru typickou pro lodní kajuty. Střešní mansarda má připomínat kapitánský můstek. Stavba byla hotová za necelý rok.Vila Barrandovská 46150x150pixelů|Vila Barrandovská 46Barrandovská 180/46, Praha 5 – Hlubočepy, Vladimír Grégr1932Dům postavený v letech 1931–1932 pro investora ing. Václava M. HavlaPamátkový katalog Národního památkového ústavu uvádí v Anotaci: „Rodinný dům Miloše Havla“ a v závěru Popisu památkové hodnoty: „Předmětná vila byla postavena pro stavebníka V.M.Havla.“ [cit. 2019-08-12]. navrhl architekt Vladimír Grégr. Funkcionalistická vila propagovala komfortní bydlení podobně jako výstavní vila č. 2 v ulici Lumièrů. K prodeji byla nabízena za 560 tisíc korun, zájem byl však jen o její pronájem.Výstavní vila č.1, Barrandov. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 10. květen 2019. [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. Do roku 1938 zde bydlel kameraman Otto Heller, během 2.světové války Adina Mandlová, od roku 1953 divadelní a filmový herec Miloš Nedbal a po návratu z emigrace (1983) až do září 1989 režisér a scenárista Pavel Juráček.Vila Josefa Auerbacha150x150pixelů|Vila Josefa AuerbachaBarrandovská 335/60, Praha 5 – Hlubočepy, Hermann Abeles, Leo Mayer1934Vila Josefa Auerbacha je dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov.24. října 1932 se správní rada společnosti Elektafilm rozhodla koupit na Barrandově dvě stavební parcely, které na katastrálním úřadu nechala spojit v jednu; celkem zaplatila 278 491 korun.Vila Auerbach. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. dubna 2019. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 25. dubna 1933 se usnesla na vzniklém pozemku vystavět vilu. V její jedné části bydlel hlavní akcionář ElektaFilmu Josef Auerbach s rodinou; nájemní smlouva byla vystavena na manželku Olgu Auerbachovou. Druhá část vily byla určena jako reprezentační místnosti pro zahraniční zájemce o české filmy. Roku 1939 se ve vile natáčela scéna filmu Kristián, ve které Adina Mandlová pozve Oldřicha Nového k sobě domů a před Jaroslavem Marvanem hrají manželský pár.Vila Jaroslava Čermáka150x150pixelů|Vila Jaroslava ČermákaVelvarská 1951/3, Praha 6 – Dejvice, Jaroslav Čermák1938Vila Jaroslava Čermáka je rodinná vila v Praze 6-Dejvicích v ulici Velvarská. Třípodlažní solitérní vila stojí v přibližném středu zahrady. Její hlavní průčelí je rovnoběžné s ulicí Velvarská, do které směřuje okenní pás v přízemí. Jako základní hmota je použita krychle, z ní na severovýchodním nároží vybíhá hranol s jídelnou v přízemí. Polosuterén má fasádu vyzděnou z haklíkového kamenného zdiva, nadzemní patra mají hladké, tvrdé omítky opatřené bílým nátěrem. Tyto fasády jsou prolomeny pásovými okny.Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000124011, rejstříkové číslo ÚSKP 11300/1-2242. [cit. 2021-05-25]. Dostupné onlineVila Václava Diviše150x150pixelů|Vila Václava DivišeTrojská 224/134, Praha 7 – Troja, Adolf Benš1928–1929Vila Václava Diviše je rodinná vila v Praze 7-Troji v ulici Trojská. Od 7. prosince 1992 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. Třípatrová stavba čtvercového půdorysu s plochou střechou stojí v příkrém svahu nad Trojskou ulicí. Je osazena na terasovitě odstupňované podnoži se dvěma patry sklepení. Má železobetonový skelet a vnitřní železobetonové schodiště. Terasy jsou orientované do všech světových stran.Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000118417, rejstříkové číslo ÚSKP 11947/1-2184. [cit. 2021-05-26]. Dostupné onlineVila Evžena Kaliny150x150pixelů|Vila Evžena KalinyFilmařská 404/9, Praha 5 – Hlubočepy, Vilém Lorenc, Jan Čermák1938–1929Vila Evžena Kaliny je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov v ulici Filmařská. Jednoduchá hranolová stavba na čtvercovém půdorysu je třípodlažní s plochou střechou. Vchod do domu je ze západní strany a je chráněný markýzou. Z jižního průčelí vystupuje arkýř přes dvě podlaží, v obou patrech prosklený. Balkon v prvním nadzemním podlaží ve východním průčelí má vnější přístupové schodiště.Vila Kalina. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. dubna 2019. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.Vila Bäckalt=Vila Bäck|150x150pixelů|Vila BäckPod Habrovou 184/15, Praha 5 – Hlubočepy, Česko Rudolf Bettelheim1932–1933Vila Bäck byla postavena v letech 1932–1933 pro manžele Bäckovy podle plánu architekta Rudolfa Bettelheima.Vila manželů Beckových. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 19. února 2019. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. Stavba s plochou střechou je asymetrická, má různě odstupňované a půdorysně zalamované pravoúhlé zdi se zdrsněnou omítkou na fasádě, původně proškrabovanou. V uličním průčelí je dominantní schodištní rizalit s vertikálním oknem. Vchod pod tímto rizalitem je chráněný železobetonovou markýzou. Z levé boční fasády vystupuje komínové těleso vyzděné z cihel.Vila manželů Beckových. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 19. února 2019. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.Vila Vladimíra Čelakovskéhoalt=Vila Vladimíra Čelakovského|150x150pixelů|Vila Vladimíra ČelakovskéhoBarrandovská 327/28, Skalní 327/10, Praha 5 – Hlubočepy, Vladimír Grégr1932–1933Vila Vladimíra Čelakovského je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov ve svahu mezi ulicemi Barrandovská a Skalní. Vilu navrhl a postavil v letech 1932-1933 architekt Vladimír Grégr pro JUDr. Vladimíra Čelakovského.Vila JUDr. Vladimíra Čelakovského. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 6.4.2019. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online.
Veřejné budovy NázevObrázekUmístěníArchitektRokPoznámkyVeletržní palác150x150pixelů|Veletržní palácDukelských hrdinů 530/47 Praha 7, Holešovice 170 00 Praha 7, HolešoviceJosef Fuchs a Oldřich Tyl 1925–1928Veletržní palác je budova v pražských Holešovicích, jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy. Byla určená pro konání veletrhů, později byla sídlem podniků zahraničního obchodu.Baťův palác303x303pixelů|Baťův palácVáclavské náměstí 774/6Praha 1, Nové Město Ludvík Kysela, František Lydie Gahura a Josef Gočár1928–1929Baťův palác, či Baťův dům obuvi, zvaný též „skleněný“, kdysi „Dům služby“, je funkcionalistická obchodní budova na Václavském náměstí. Desetiposchoďová stavba slavnostně byla otevřena 4. prosince 1929. V budově jsou 3 osobní výtahy, jeden moderní rychlostní (první v Československu) a 4 nákladní výtahy v zadní části domu.