Alžběta Juliana ze Žerotína ( Elisabeth Juliana von Zierotin, 23. února 1632 – březen 1670), byla šlechtična, rozená z Oppersdorfu, provdaná do významného moravského rodu Žerotínů.
Život Alžběta Juliana se narodila jako dcera Jana Oty z Oppersdorfu a jeho manželky Anny Magdaleny Robmhapové ze Suché.
V roce 1654 se 22letá Alžběta Juliana provdala za Přemyslava III. ze Žerotína, pána na Loučné (Wiesenberg), Kladských Oldřichovicích (Ullersdorf) a Janovicích (Johnsdorf), císařského rady a přísedícího Moravského zemského soudu.
Z tohoto manželství se narodilo pět synů: Václav, Přemyslav, František, Maxmilián a Jan Jáchym, a další dvě dcery, dvojčata Marie Anděla a Josefa Karolína, které však zemřely v dětství.
Alžběta Juliana byla velmi zbožná a bohabojná žena, o čemž svědčí i její odkaz. Byla velkou dobrodinkou dominikánského kláštera v Šumperku na Moravě. Když v březnu 1676 zemřela ve věku pouhých 38 let, sloužil za ni od 13. března převor dominikánského kláštera ve Vratislavi třídenní zádušní mši za přítomnosti vysoce postavených osob ve farním kostele v Oldřichovicích a pronesl pochvalnou řeč, v níž vyzdvihoval příkladné činy, které hraběnka vykonala. Jistý badatel kuriozit objevil podobnost její závěti s poslední vůlí Alžběty Habsburské (5. června 1554 – 22. ledna 1592, Vídeň), vdovy po francouzském králi Karlovi IX.
Posmrtné osudy ostatků Ač byla Alžběta Juliana pohřbena jinde, vymínila si, aby bylo z jejího těla vyjmuto srdce, a pohřbeno do hrobky v klášterním kostele dominikánů v Šumperku,Česká televize, Kladivo na čarodějnice. Dostupné online. kde byl pohřben její prvorozený syn. Přání mělo být vyhověno, nicméně zmíněný klášterní kostel zrovna procházel opravami po požáru. Srdce bylo tedy provizorně uchováváno v kapli velkolosinského zámku. Když mělo později dojít k přenesení srdce do Šumperka, zjistilo se, že ze schránky, ve které bylo umístěno, zmizelo. Nebylo pak již nalezeno a rozšířilo se mínění, že mělo být použito k jakýmsi čarodějnickým praktikám. Tragický osud části ostatků Alžběty Juliany se tak mohl stát jednou z příčin pozdějších čarodějnických procesů na Losinsku. Hlavní světská iniciátorka těchto procesů, Angela Sibylla z Galle, byla totiž švagrovou Alžběty Juliany a po smrti její a nedlouho poté i smrti Přemyslava III. (bratra Angely Sibylly) se starala o jejich osiřelé děti. Uvedené události, a jejich předpokládaná souvislost s čarodějnictvím, se jí proto bezprostředně dotýkaly. Měla na nich velmi osobní zájem, stejně jako na vyšetřování a trestání eventuálních dalších podobných případů.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Žerotínové Kategorie:Oppersdorfové Kategorie:Narození v roce 1632 Kategorie:Ženy