Trebostovo () je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Martin v Banskobystrickém kraji na Slovensku, v historickém regionu Turiec. Zámek s přilehlým parkem je chráněn jako národní kulturní památka.

Historie vlevo|náhled|upright|Stavitel zámku Ladislav III. Révay

Předchůdcem zámku byl gotický hrádek přestavěný na raně renesanční zámek o dvou podlažích se schodišťovou věží. Zámecké budovy mají půdorys písmene L a na jihovýchodě a severovýchodě je doplňují válcovité bašty. Jeho výstavba byla patrně dokončena kolem roku 1578 za tehdejšího majitele trebostovského panství Ladislava II. Révaye († 1592), pocházejícího z trebostovské větve rodu. Jeho vnuk, královský a císařský rádce a nositel řádu zlaté ostruhy Ladislav III. Révay (1600–1667) nechal v polovině 17. století zbudovat nové čtyřkřídlé sídlo, které původní zámek pohltilo. Součástí novostavby, inspirované nejspíše rodištěm jeho manželky Alžběty Drugethové v Humenném, byly rovněž dva velké sály, z nichž jeden disponoval tribunou pro hudebníky.

Po Ladislavově smrti byl zámek rozdělen mezi jeho tři syny, přičemž k obdobným dělbám se přistupovalo i v dalších generacích rodu, takže jednotlivé části budovy měly různé majitele. Údržbu sídla zkomplikovalo také kurucké povstání Františka II. Rákocziho, během nějž se do zámku dostali vzbouřenci, kteří rozbili okna, zničili části podlahy a poškodili střešní krytinu. Renovace se ujal až Ladislavův vnuk Alexandr Révay a zejména pak jeho choť Kateřina Okolicsányi († 1758), jíž se do roku 1743 podařilo vykoupit jednotlivé části zámku od příbuzenstva zesnulého manžela. Během stavebních úprav v první polovině 18. století získal zámek novou mansardovou střechu, protestantskou kapli, fasády byly natřeny tmavošedým nátěrem, u západního křídla vyrostly nádvorní arkády a nejspíše došlo i k demolici jižního křídla zámku, čímž objekt získal dochovanou dispozici.

Protože jediný syn Alexandra Révaye a Kateřiny Okolicsány, Ludvík Révay, padl roku 1744 ve válce o rakouské dědictví, byl zámek po smrti Kateřiny Okolicsány opět rozdělen na dva díly. Jedna část připadla Františkovi Budayovi a druhá část Janovi Radvanskému († 1815). V rukách rodu Radvanských pak zámek setrvával i v 19. století, během kterého došlo na zasypání vodního příkopu a zřízení nového zámeckého parku. Od roku 1936 zámek vlastnil statkář Mychnik, jemuž byl areál po roce 1945 znárodněn a předán do užívání jednotnému zemědělskému družstvu, které jej využívalo jako sklad obilí. V šedesátých letech 20. století převzalo zámek Slovenské národní muzeum, jež plánovalo jeho rekonstrukci, po níž měl být zámek adaptován na muzeum nábytku. Kvůli událostem z roku 1989 však k realizaci nedošlo a zámek byl restituován.

Architektura Rozsáhlý trojkřídlý objekt uzavírající centrální čtvercové nádvoří, stojící na půdorysu ve tvaru písmene U, je situován na okraji vesnice, mimo řadovou zástavbu. Stavba je doplněná o tři masivní nárožní bašty a kamenný portál, umožňující vstup do zámku od západu. Součástí zámeckého areálu je rovněž bývalý hospodářský dvůr, stojící jižně od zámecké budovy, a zlomek anglického parku, z nějž se dochovalo několik lip a jasanů. V šedesátých letech 20. století byla odstraněna barokní mansardová střecha.

Vnitřní prostory byly po přestavbě z poloviny 17. století vybaveny trámovými stropy a nově vymalovány. Během rekonstrukce ze šedesátých a sedmdesátých let 20. století byly v zámku zbudovány železobetonové stropní překlady, ocelové dveřní rámy a přibylo také ústřední topení.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kaštiel Trebostovo na webu Pamiatky na Slovensku

Kategorie:Zámky na Slovensku Kategorie:Renesanční stavby na Slovensku Kategorie:Národní kulturní památky v Banskobystrickém kraji Kategorie:Trebostovo