Gustav Kratzmann, křtěný Gustav Filip, celým jménem Gustav Karel Filip Kratzmann (13. února 1812 ChrastavaMatriční záznam o narození a křtu Gustava Kratzmanna farnost Chrastava – 28. června 1902 TepliceMatriční záznam o úmrtí a pohřbu Gustava Kratzmanna farnost Děkanství Teplice ) byl český akademický malíř, grafik a restaurátor klasicistního školení a romantického zaměření, který maloval portréty, náboženské a historické obrazy. Působil rovněž jako inspektor tří obrazáren v Praze, ve Vídni a v Pešti, v nichž obrazy také restauroval. Život Narodil se v dobře situované měšťanské rodině Antona Kratzmanna (1785-1865) a jeho manželky Magdalény rodem Klösel. Rodina brzy ze severních Čech přesídlila do Prahy; oba Gustavovi bratři se stali lékaři.Archiv hl.m. Prahy, Praga publica: Pobytová přihláška rodiny Gustav vystudoval figurální malbu a kresbu na Pražské akademii u prof. Josefa Berglera. V roce 1832 poprvé vystavoval své tři kresby na výstavě, pořádané Aloisem Klarem ve Steinitzově domě v Praze na Kampě.ÚDU AV ČR, Databáze výstav Ve studiu pokračoval na Akademii v Drážďanech a od 13. ledna 1836 byl na studijním pobytu na Akademii v Mnichově.
Na podzim roku 1836 se usadil v Praze. Od roku 1838 podnikal studijní cesty do Itálie a do Německa. Jako malíř v Praze vystavoval poprvé roku 1840 na výstavě Společnosti vlasteneckých přátel umění, a představil se hned sedmi olejomalbami: oltářními obrazy Svatá rodina, Madona a Klanění Tří králů, a čtyřmi portréty. Podle vysokých prodejních ceny (vesměs po 200 zlatých) byl již Kratzmann úspěšným mistrem. Přesto jeho díla měla kolísající úroveň.Katalog der Kunstausstellung. Gesellschaft der patriotischen Freunde, Prag 1840, č. kat. 19, 38, 81, 153, 161, 179 Potřetí se představil roku 1844 na podzimní výstavě v Obrazárně Společnosti vlasteneckých přázel umění obrazem "Obětování v chrámě" . Dále posílal své obrazy pravidelně na výstavy do Drážďan, Vídně, Mnichova i Paříže. V letech 1846-1848 se vyučil restaurování obrazů u Andrease Eignera.Allgemeine Zeitung z 2.2.1871 Eignerův nekrolog V roce 1852 jmenovala Společnost vlasteneckých přátel umění Kratzmanna v Praze inspektorem své obrazárny.
V roce 1858 Kratzmann přesídlil do Vídně, kde jej kníže Esterházy jmenoval správcem své galerie, o čtyři roky později jejím ředitelem. V roce 1865 Kratzmann převzal vedení Státní galerie v Pešti. V roce 1880 se vrátil do Čech a jako penzista dožil v lázeňském městě Teplicích.
Rodina
Kratzmann bydlel od studií v Praze. Roku 1838 se oženil s Karolínou Kunzovou (̈* 1816) ze Lvova, dcerou nakladatele Carla Friedricha Kunze, činného v Bamberku. Žili v Praze až do roku 1856. Měli čtyři děti: nejstarší byl syn Gustav (1839), později poručík rakouské armády, dcera Berta (1841), syn Emil (1843), nejmladší Eduard (1847) vystudoval malířství a pracoval ve Vídni, začínal v Praze jako malíř skla. Vnuk Ernst Kratzmann se stal spisovatelem.
Dílo Klasicistní školení a romantické zaměření uplatnil v malbě obrazů náboženských, historických a žánrových. Jeho portréty jsou více realistické. Restauroval obrazy v galeriích, v nichž byl inspektorem. Věnoval se také litografii. Portréty: Císař František I: (Arcibiskupský palác v Praze); Korunní princ Rudolf Habsburský; Sochař Josef Max; Sběratel umění Josef Hoser (Národní muzeum v Praze), snoubenka Karolína se sestrou Cecílií a matkou Sofií, Tchán Friedrich Kunz a tchyně Sofie; Přátelé E.T.A. Hoffmann, Friedrich Kunz a Christian Pfeuffer, Muž s otevřenou knihou Severočeská galerie Litoměřice Oltářní obrazy: Svatá rodina; Tři králové (1835); Obětování v chrámě (1844), Sv. Anna; Trůnící Panna Maria s Ježíškem; Kristus a žena ze Samaří; Nechte maličkých přijíti ke mně (Kristus s dětmi), Sv. Ludmila (1856); oltářní obraz pro farní kostel v Netolicích: barevností i kompozicí vynikající olejomalba, odlišuje se od převážně schematických nazarénských kompozicím z předchozích let. Historické scény: Audience u krále Ludvíka XIV.Artnet Žánry: Loučení sokolníka (nebo Návrat sokolníka?), olejomalba na dřevěné desce;V aukci Mutualart (2010) nazváno Návrat sokolníka Strach dítěte z králíka Artnet aukce Zátiší: Lovecké zátiší s holuby a zeleninouAukce Mutual art 2022 Veduty Mariánských Lázní a ilustrace publikací o Mariánských Lázních s texty malířova syna MUDr. Emila Kratzmanna[Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich 13, 1865, s. 145-146 ]
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Roman Musil, Aleš Filip (editoři): Neklidem k Bohu, Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914. Muzeum umění Olomouc 2006, ISBN 80-85227-82-7 Poklady Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, katalog výstavy. Litoměřice 2009 Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
Externí odkazy
Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, svazek 13, 1865, s. 145-146 dostupné online
Kategorie:České malířství 19. století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Rakouští malíři Kategorie:Čeští portrétisté Kategorie:Čeští restaurátoři Kategorie:Umělci z Chrastavy Kategorie:Umělci z Prahy Kategorie:Narození 13. února Kategorie:Narození v roce 1800 Kategorie:Narození v Chrastavě Kategorie:Úmrtí 29. června Kategorie:Úmrtí v roce 1902 Kategorie:Úmrtí v Teplicích Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 20. století