Vakcíny proti chřipce, také známé jako chřipkové injekce, jsou vakcíny chránící před infekcí chřipkovými viry. Nové verze vakcín se vyvíjejí dvakrát ročně, protože virus chřipky se rychle mění. Protože je účinnost vakcín každý rok jiná, liší se také to, jakou poskytují úroveň ochrany proti chřipce. Americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí odhadují, že očkování proti chřipce snižuje nemocnost, častost návštěv lékaře a počet hospitalizací a úmrtí. Očkovaní pracovníci, kteří onemocní chřipkou, se v průměru vrátí do práce o půl dne dříve. Účinnost vakcíny u osob starších 65 let zůstává nejistá kvůli nedostatku kvalitních dat. Očkování dětí může chránit jejich okolí a jejich opakované sezónní očkování je lépe chrání i do budoucna.https://medicalxpress.com/news/2022-02-seasonal-influenza-vaccines-kids-future.html - Repeated seasonal influenza vaccines also provide kids better protection against future flu pandemics, study finds
Očkování proti chřipce začalo ve 30. letech 20. století; ve Spojených státech bylo velkoplošně dostupné od roku 1945. Je na seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace.
Světová zdravotnická organizace a americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí doporučují každoroční očkování téměř všem osobám starším šesti měsíců, zejména vysoce rizikovým skupinám. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí rovněž doporučuje každoroční očkování vysoce ohrožených skupin,https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/media/en/publications/Publications/Implementation-seasonal-influenza-vaccination-Council-Recommendation-Jan-2014.pdf jimiž jsou myšleny zejména těhotné ženy, senioři, děti od šesti měsíců do pěti let a osoby s některými konkrétními zdravotními problémy.
Vakcíny se obecně považují za bezpečné; mezi nežádoucí účinky patří horečka (pět až deset procent očkovaných dětí), mohou se objevit dočasné bolesti svalů nebo pocit únavy. V některých letech byl vakcíně přičítán zvýšený výskyt Guillain-Barrého syndromu u starších lidí (přibližně jeden případ na milion dávek). Ačkoli se většina chřipkových vakcín vyrábí za pomoci vaječných bílkovin, stále se považují za bezpečné pro osoby trpící těžkou alergií na vejce; u takto postižených jedinců nebylo prokázáno žádné zvýšené riziko alergické reakce na vakcíny na bázi vajec. V USA začaly být vakcíny vyráběné jinými technologiemi, zejména rekombinantní vakcíny a vakcíny založené na buněčné kultuře, dostupné od roku 2012, v Evropěhttps://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/supemtek a Austrálii o něco později. Vakcíny se nedoporučují lidem, u nichž předchozí očkování proti chřipce vyvolalo těžkou alergii. Vakcína je k dostání v neaktivní a oslabené virové formě. Živá oslabená vakcína se obecně nedoporučuje těhotným ženám, dětem mladším dvou let, dospělým starším 50 let nebo lidem s oslabeným imunitním systémem. V závislosti na typu mohou být vpraveny do svalu nebo do střední vrstvy kůže (intradermální) nebo nastříkány do nosu. Intradermální vakcína nebyla dostupná během chřipkové sezóny 2018–2019 a 2019–2020.https://www.cdc.gov/flu/prevent/qa_intradermal-vaccine.htm
Dějiny Vakcíny jsou určeny jak lidem, tak zvířatům. Lidská vakcína je ta vakcína, která není stanovena jako veterinární, drůbeží nebo hospodářská.
Vznik a vývoj Při celosvětové pandemii španělské chřipky v roce 1918 „lékárníci vyzkoušeli všechno, co znali, všechno, o čem kdy slyšeli, od starověkého umění pouštění žilou přes podávání kyslíku až po vývoj nových vakcín a krevních sér (především proti tomu, co dnes nazýváme Haemophilus influenzae – bakterie původně považovaná za příčinu nemoci – a proti několika typům pneumokoků). Pouze jedno terapeutické opatření, transfuze krve od uzdravených pacientů podaná nově nakaženým, vykázalo jakýsi náznak úspěchu.“
V roce 1931 Ernest William Goodpasture a jeho kolegové z Vanderbilt University zaznamenali růst virů v embryonovaných slepičích vejcích. Svou práci rozšířili vědci Thomas Francis, Jonas Salk, Wilson Smith a Macfarlane Burnet na růst viru chřipky; to vedlo ke vzniku prvních experimentálních vakcín.Plotkin, S.L. and Plotkin, S.A. "A short history of vaccination". Ve 40. letech 20. století vyvinula americká armáda první schválené neaktivní vakcíny, které se používaly ve druhé světové válce.Artenstein, A.W. "Influenza" In: Vaccines: A Biography Andrew W. Artenstein, ed. pp. 191–205. Slepičí vejce i nadále sloužila k výrobě viru pro chřipkové vakcíny, ale výrobcům se podařilo zdokonalit výrobní procesy, dosáhnout tak větší čistoty viru díky odstranění vaječných proteinů a snížit systémovou reaktivitu vakcíny. V roce 2012 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil vakcíny proti chřipce vyrobené pěstováním viru v buněčných kulturáchhttps://web.archive.org/web/20130102094936/https://www.fda.gov/NewsEvents/Newsroom/PressAnnouncements/ucm328982.htm a dále vakcíny vyrobené z rekombinantních proteinů.https://web.archive.org/web/20130518014553/https://www.fda.gov/NewsEvents/Newsroom/PressAnnouncements/ucm335891.htm Chřipkové vakcíny založené na rostlinné bázi jsou předmětem klinických studií.
Ohlas náhled| Příprava vakcíny proti chřipce pro námořníky sloužící na palubě USS Gerald R. Ford Technologie výroby vakcíny proti chřipce pomocí vajec vznikla v 50. letech minulého století. V roce 1976 byl prezident Gerald Ford nucen čelit hrozící pandemii prasečí chřipky v USA. Očkovací program byl překotný, přesto ho provázela zpoždění a problémy s veřejností. Za velkého nasazení se ozbrojeným silám podařilo nečekaně zajistit, aby se nový kmen nešířil mimo armádní základnu, kde vznikl. Na této základně několik vojáků těžce onemocnělo, ale pouze jeden zemřel. Program byl zrušen po naočkování asi 24 % populace. Odhaduje se, že v důsledku samotného očkovacího programu došlo k překročení počtu 25 úmrtí oproti normálním ročním úrovním, jakož i ke čtyřem stovkám nadměrných hospitalizací v důsledku Guillain-Barrého syndromu. To dokazuje, že samotná vakcína není bez rizik. Výsledek je argumentem pro přetrvávající pochybnosti o očkování a vyvrací nepodložená tvrzení o bezpečnosti očkování.https://web.archive.org/web/19991009112042/http://www.haverford.edu/biology/edwards/disease/viral_essays/warnervirus.htm Nakonec však i tato škodlivá vakcína z roku 1976 možná zachránila některé životy. Výsledky studie z roku 2010 zjistily zvýšenou imunitní odpověď při pandemii H1N1 z roku 2009 u těch účastníků studie, kteří byli očkováni proti prasečí chřipce v roce 1976.
Quadrivalentní vakcíny proti sezónní chřipce Quadrivalentní vakcína proti chřipce podávaná nosním sprejem byla schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv v březnu 2012; Fluarix Quadrivalent v prosinci 2012.
V roce 2014 zveřejnil Kanadský národní poradní výbor pro imunizaci přehled čtyřvalentních vakcín proti chřipce.
Počínaje chřipkovou sezónou 2018–2019 je většina očkování proti chřipce na bázi vajec a všechny rekombinantní a buněčné vakcíny ve Spojených státech čtyřvalentní. V chřipkové sezóně 2019–2020 byly všechny běžné dávky chřipkových injekcí a všechny rekombinantní chřipkové vakcíny ve Spojených státech čtyřvalentní.
V listopadu 2019 FDA schválila Fluzone High-Dose Quadrivalent pro použití ve Spojených státech počínaje chřipkovou sezónou 2020–2021.
V únoru 2020 FDA schválila Fluad Quadrivalent pro použití ve Spojených státech. V červenci 2020 schválila FDA jak Fluad, tak Fluad Quadrivalent pro použití ve Spojených státech pro chřipkovou sezónu 2020–2021.
Lékařské použití Americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CKPN) doporučují vakcínu jako nejlepší způsob, jak lidi chránit před chřipkou a bránit jejímu šíření. Vakcína může snížit závažnost chřipky i v případě nákazy kmenem, který neobsahovala. Po očkování trvá přibližně dva týdny, než se vytvoří ochranné protilátky.
Podle metaanalýzy z roku 2012 bylo očkování proti chřipce účinné 67 procent sledovaného času; populace, která z toho měla největší prospěch, byli HIV pozitivní dospělí ve věku 18 až 55 let (76 procent), zdraví dospělí ve věku 18 až 46 let (přibližně 70 procent) a zdravé děti ve věku od 6 měsíců do 24 měsíců (66 procent). Vakcína zřejmě rovněž chrání před infarktem myokardu s přínosem 15 až 45 %.
Účinnost Účinnost vakcíny v USApodle roku zahájení: 2004 10 % 2005 21 % 2006 52 % 2007 37 % 2008 41 % 2009 56 % 2010 60 % 2011 47 % 2012 49 % 2013 52 % 2014 19 % 2015 48 % 2016 40 % 2017 38 % 2018 29 % 2019 39 % Vakcína se posuzuje podle své účinnosti – podle toho, do jaké míry snižuje riziko onemocnění za kontrolovaných podmínek – a podle efektivnosti – nakolik snižuje riziko chřipky v běžném provozu. V případě chřipky se očekává, že efektivnost bude nižší než účinnost, protože se do jejího měření započítávají i onemocnění podobná chřipce, ta však nemusejí být vždy způsobena virem chřipky. Vakcíny obecně vykazují vysokou účinnost, měřenou produkcí protilátek na zvířecích modelech nebo očkovaných lidech. V reálném světě je však obtížné provádět studie o účinnosti vakcín; vakcíny mohou být nedokonale spárované, prevalence viru se v jednotlivých letech značně liší a chřipka je často zaměňována s jinými onemocněními jí podobnými. Většinu let (16 z 19 let před rokem 2007) však kmeny vakcíny proti chřipce dobře odpovídaly cirkulujícím kmenům, a dokonce i nevhodná vakcína často poskytne zkříženou ochranu. Virus se rychle mění v důsledku antigenního driftu, lehké mutace ve viru, která způsobí vznik nového kmene.
Opakované každoroční očkování obecně nabízí stálou meziroční ochranu proti chřipce. Existující důkazy však nasvědčují tomu, že opakované očkování může způsobit snížení účinnosti vakcíny u určitých podtypů chřipky; to nemá žádný význam pro současná doporučení každoročního očkování, ale může to ovlivnit budoucí očkovací politiku. Od roku 2019 CKPN doporučují každoroční očkování, protože většina studií prokazuje celkovou účinnost každoročního očkování proti chřipce.
Covid-19 Očkování proti chřipce nezabrání onemocnění covid-19, ale ochrání před nákazou chřipkou ve stejnou dobu s covidem-19; taková kombinace výrazně zvyšuje riziko závažnosti onemocnění. Podle dosavadních dat je u pacientů napadených těmito dvěma viry více než dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí než u pacientů pouze s covidem-19. Pacienti, kteří se uzdravili z covidu-19, se mohou bez obav nechat očkovat proti chřipce. Vakcína proti chřipce a vakcína proti covidu-19 mohou být podány současně.
Kritika Tom Jefferson, který vedl hodnocení vakcín proti chřipce Cochrane Collaboration, nazval klinické důkazy týkající se vakcín proti chřipce „zbytečnostmi“, a proto je prohlásil za neprůkazné; vyzval k placebem kontrolovaným randomizovaným klinickým studiím, které většina v oboru považuje za neetické. Jeho názory na účinnost vakcín proti chřipce odmítají lékařské instituce včetně CKPN a National Institutes of Health a klíčové osobnosti v oboru jako Anthony Fauci.
Michael Osterholm, který vedl hodnocení vakcín proti chřipce Centra pro výzkum a politiku infekčních chorob roku 2012, očkování doporučil, ale kritizoval jeho propagaci slovy: „Tuto vakcínu jsme příliš protežovali a přeháněli ohledně ní... nechrání tak, jak tvrdí reklama. Všechno je to práce prodeje: všechno jsou to vztahy s veřejností.“
Děti Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje, aby všichni kromě kojenců mladších šesti měsíců dostali vakcínu proti sezónní chřipce. Očkovací kampaně obvykle věnují zvláštní pozornost osobám s rizikem závažných komplikací v případě infekce chřipkou, tj. těhotným ženám, dětem do 59 měsíců, starším lidem a lidem s chronickým onemocněním nebo oslabeným imunitním systémem; stejně tak těm, kdo jsou ve styku s nakaženými, tj. zdravotníkům.
Vzhledem k tomu, že úmrtnost u kojenců nakažených chřipkou je vysoká, CKPN a Světová zdravotnická organizace doporučují očkování osobám v domácnostech s kojenci a pečovatelům o kojence, aby se tím snížilo riziko přenosu.