František Vilém starohrabě ze Salm-Reifferscheidt-Bedburgu (německy Franz Wilhelm Altgraf zu Salm-Reifferscheidt in Bedburg, 14. srpna 1672, Bedburg – 4. června 1734, Vídeň) byl německý šlechtic z rodu Salmů ve službách Habsburků. Po službě v armádě zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni. Díky svým sňatkům získal majetek v Čechách a Rakousku. Dva z jeho synů Leopold Antonín a Antonín Karel založili rodové linie (Salm-Reifferscheidt-Hanspach a Salm-Reifferscheidt-Raitz) žijící v Čechách a na Moravě do 20. století.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Bedburg v Porýní, rodiště Františka Viléma Salma Pocházel ze starého německého rodu Salmů, patřil k linii Salm-Reifferscheidt označované podle zámku Bedburg v Porýní. Zde se také narodil jako jediný syn starohraběte Ericha Adolfa (1619–1678), dědičného maršálka kolínského kurfiřtstvíKUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou. Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009; s. 182 ISBN 978-80-86829-43-2 a jeho druhé manželky Ernestiny, rozené hraběnky z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (1654–1698).

Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se dynastických válek přelomu 17. a 18. století, později žil u císařského dvora ve Vídni. Dosáhl titulů císařského tajného rady a komořího, zastával hodnost hejtmana císařské gardy a nakonec byl od roku 1720 nejvyšším štolbou císařovny Amálie Vilemíny.Kolektiv: Tváří v tvář. Barokní portrét v zemích Koruny české; Moravské zemské muzeum, Brno, 2017; s. 94–95 ISBN 978-80-7028-495-7

Rodina a majetek náhled|vlevo|Zámek Hetzendorf u Vídně, sídlo Františka Viléma Salma František Vilém byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se v roce 1692 stala Marie Anežka (Agnes), rozená hraběnka Slavatová z Chlumu a Košumberka (1674–1718), dcera Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jedna z dědiček obrovského majetku vymřelého rodu Slavatů. Z rodového dědictví převzala panství Lipová (dříve Hanšpach) v severních ČecháchKUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III., Praha, 1998; s. 506 ISBN 80-85983-12-5 a díky tomu František Vilém Salm získal v roce 1693 český inkolát (barokní zámek zde byl vystavěn až v následující generaci).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 283

Po ovdovění se podruhé oženil v roce 1719 s princeznou Marií Karolínou z Lichtenštejna (1694–1735), dcerou vysoce postaveného dvořana a diplomata knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna. Marie Karolína byla dámou Řádu hvězdového kříže a od svého bratra, knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna dostala darem panství se zámkem Hetzendorf u Vídně.KALÁBOVÁ, Lenka, KONEČNÝ, Michal: Dva barokní inventáře obrazů zámku Hetzendorf. Příspěvek k počátkům sběratelství Salm-Reifferscheidtů in: Opuscula historiae artium 61/2012; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2012; s. 176–188 dostupné online Spolu s manželem pak ještě koupila palác ve Vídni na ulici Wallnerstrasse. Z obou manželství Františka Viléma Salma pocházelo osm dětí.

1. Marie Ernestina (1693–1730), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1719 Jan Adam hrabě z Fünfkirchenu (1696–1748), majitel panství Nová Bystřice a Fünfkirchen 2. Josef Jan Kristián (1696–1698) 3. Marie Kristina Vilemína (1695–1745), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1725 Jan Josef hrabě z Breuneru (1687–1762), císařský skutečný tajný rada a komoří, prezident stavovské reprezentace v Dolním Rakousku, dědičný nejvyšší zemský komoří v Dolním Rakousku, majitel panství Asparn an der Zaya 4. Karel Antonín Josef (1697–1755), císařský tajný rada a komoří, dědic rodového majetku v Porýní a paláce ve Vídni, ∞ 1720 Marie Františka hraběnka Esterházyová z Galanty (1702–1778), dáma Řádu hvězdového kříže 5. František Arnošt (1698–1760), kanovník v Kolíně nad Rýnem a Štrasburku, biskup v Tournai 1730–1760 6. Leopold Antonín (1699–1769), polní podmaršál císařské armády, císařský skutečný tajný rada a komoří, dědic panství Lipová, I. ∞ 1735 Marie Anna hraběnka z Althannu (1700–1737), II. ∞ 1739 Marie Anna hraběnka z Auerspergu (1719–1743), III. ∞ 1744 Marie Karolína hraběnka z Ditrichštejna (1722–1790) 7. Marie Josefa Kristina (* a † 1707) 8. Antonín Karel (1720–1769), nejvyšší komoří císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel panství Rájec nad Svitavou a Blansko, ∞ 1743 Marie Rafaela hraběnka z Rogendorfu (1726–1807)

Díky svým manželkám získal František Vilém vlivné příbuzenské vazby na významné osobnosti v Čechách i u vídeňského dvora. Prostřednictvím první manželky Anežky Slavatové byl švagrem Heřmana Jakuba Černína z Chudenic a Norberta Libštejnského z Kolovrat. Druhým sňatkem s princeznou Marií Karolínou z Lichtenštejna se dostal do příbuzenského vztahu s knížetem Josefem Janem Adamem z Lichtenštejna nebo s hrabětem Bedřichem Augustem z Harrachu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy Rodokmen Salm-Reifferscheidtů dostupné online

Kategorie:Salm-Reifferscheidtové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Narození 14. srpna Kategorie:Narození v roce 1672 Kategorie:Úmrtí 4. června Kategorie:Úmrtí v roce 1734 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži