František de Paula Jáchym Josef z Lichtenštejna ( Franz de Paula Joachim Joseph Prinz von und zu Liechtenstein; 25. února 1802 Vídeň – 31. března 1887 Vídeň) byl syn knížete Jana I. z Lichtenštejna a jeho manželky, lankraběnky Josefíny z Fürstenbergu-Weitry. Princ František de Paula byl synovcem knížete Aloise I., bratrem knížete Aloise II. a strýcem knížat Jana II. a Františka I.

Životopis náhled|vlevo|Hrad Deutschlandsberg ve Štýrsku, majetek Františka de Pauly Lichtenštejna Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, narodil se ve Vídni jako druhorozený syn polního maršála knížete Jana Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny, rozené Fürstenbergové (1776–1848). Do armády vstoupil jako poručík (1821), sloužil u jezdectva a vzhledem ke svému původu rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1823, rytmistr 1825, major 1832, podplukovník 1835, plukovník 1837). Ve čtyřicátých letech 19. století sloužil v Praze, kde byl velitelem brigády a v roce 1844 dosáhl hodnosti generálmajora. V revolučním roce 1848 byl povolán do Itálie, kde bojoval proti povstalcům a téhož roku byl povýšen na polního podmaršála. Koncem roku 1848 byl převelen do Uher, kde měl významný podíl na potlačení maďarské revoluce v letech 1848–1849. Po porážce revoluce nadále působil v Uhrách, kde byl velitelem jezdeckého armádního sboru. V roce 1859 byl povýšen na generála kavalerie a v letech 1859–1866 zastával funkci generálního inspektora jezdectva. Od října 1860 do června 1861 byl vrchním velitelem v Uherském království. V roce 1866 byl převeden do stavu disponibility a k 1. lednu 1868 byl penzionován,Služební postup Františka Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online od té doby žil v soukromí.

V roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny, v roce 1871 mu bylo uděleno dědičné členství. Na půdě Panské sněmovny vystupoval jako řečník k vojenským tématům.

Za zásluhy v revolučních letech 1848–1849 získal Leopoldův řád (1849) a Řád železné koruny I. třídy (1849),Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 62, 71 dostupné online v roce 1850 se stal rytířem Řádu Marie Terezie. Několik vyznamenání obdržel také v zahraničí, byl mimo jiné velkodůstojníkem francouzské Čestné legie, v Rusku získal Řád sv. Alexandra Něvského a Řád sv. Anny.

Jako mladší syn knížete vlastnil sekundogeniturní fideikomis Deutschlandsberg ve Štýrsku, který získal jeho otec v roce 1820.

Manželství a potomci Dne 3. června 1841 si ve Vídni vzal Evu Josefinu Julii Potockou (10. srpna 1818, Paříž – 21. května 1895, Vídeň), c. k. palácovou dámu a dámu Řádu hvězdového kříže, sestru hraběte Alfreda Potockého (1817–1889), maršála Sejmu a ministerského předsedy Rakouska. Měli čtyři děti:Rodina Františka Lichtenštejna in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1885, Gotha, 1885; s. 33–34 dostupné online

1. Kníže Alfred (1842–1907) si vzal svou sestřenici, kněžnu Henrietu Marii z Lichtenštejna (1843–1931). 2. Princezna Josefína Marie Juliána (22. dubna 1844 Vídeň – 10. října 1854 Vídeň) zemřela mladá. 3. Kníže Aloys František (19. listopadu 1846 Praha – 25. března 1920 Vídeň) se poprvé oženil v Londýně dne 27. června 1872 s Marií „Mary“ Henrietou Adelaide Foxovou (21. prosince 1850 Paříž – 26. prosince 1878 Schloss Burgstall, Štýrsko), adoptivní dcerou Henryho Edwarda Foxe, 4. barona Hollanda, a jeho manželky lady Mary Augusty Coventryové. Říká se, že byla jeho vlastní pokrevní dcerou. Společně měli čtyři dcery. Podruhé se oženil ve Vídni dne 20. května 1890 s Johannou Elisabeth Marií von Klinkosch (13. srpna 1849 Vídeň – 31. ledna 1925 Baden u Vídně). Toto manželství bylo bez potomků. Princezna Sofie Marie Josefa (29. března 1873 Berlín – 2. března 1947 Štýrský Hradec) si 31. července 1897 vzala ve Štýrském Hradci Franze Ürményi d'Ürmény (14. ledna 1863 Mojmírovce – 20. února 1934 Baden u Vídně). Pár neměl potomky. Princezna Julie Markéta Marie (14. ledna 1863 Schloss Burgstall – 3. července 1950 Mayerling) se nikdy neprovdala a neměla potomky. Princezna Henrieta Marie Josefa (6. července 1875 Schloss Burgstall – 21. dubna 1958 Pertelstein) se nikdy neprovdala a neměla potomky. Princezna Marie Johana Františka (21. srpna 1877 Schloss Burgstall – 11. ledna 1939 Vídeň) si 7. června 1902 vzala ve Vídni Františka, hraběte z Marenu, barona z Brandhofenu (5. října 1868 Štýrský Hradec – 10. listopadu 1949 Bad Aussee) a měli potomky. 4. Princ Heinrich Karel August (6. listopadu 1853 Budapešť – 15. února 1914 Vídeň) se neoženil a neměl potomky.

Vyznamenání

50x50pixelů Rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (Rakouské císařství, 1850) 50x50pixelů Velkokříž Řádu červené orlice s meči (Pruské království, 3. března 1864)

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Životopis Františka de Pauly Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu Franz de Paula z Lichtenštejna in: Österreichisches Biographisches Lexikon Franz de Paula z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Franz de Paula z Lichtenštejna Kategorie:Lichtenštejnští princové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození 25. února Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1887 Kategorie:Úmrtí 31. března Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži