Anvarí, plným jménem Auhadudín Alí Anvari ibn Mohammad Chavarani (perskyوحدالدین علی ابن محمد انوری, (1126 Abívard – 1189/1190 Balch) byl středověký perský učenec a básník, mistr panegyrické poezie, především kasídy.RYPKA, Jan a kol. Dějiny perské a tádžické literatury. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd 1963. S. 167-168.Anwari - Encyclopædia Britannica
Život Narodil se v Abívardu, historickém městě v Chorásánu (dnes v Turkmenistánu poblíž íránského města Dargaz) kolem roku 1126. V mládí se připravoval v Túsu (poblíž Mašhadu) na vědeckou dráhu a získal neobyčejné vědomosti ve veškerých tehdejších vědách včetně astrologie. Po zjištění, že vědecká dráha mu na rozdíl od dvorního básnictví nedává příliš mnoho nadějí na blahobytný život, vyškolil se v rétorice a brzy byl přijat na dvoře seldžuckého sultána Ahmeda Sandžara jako chvalořečník a astrolog.PRŮŠEK, Jaroslav a kol. Slovník spisovatelů - Asie a Afrika I. Praha: Odeon 1967. S. 182-183.
Po Sandžarově smrti roku 1157 nebyl již u jeho následovníků v takové oblibě, a když se nesplnila jeho proroctví, byl vystaven nevybíravému posměchu.Ottův slovník naučný, 2. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S. 496. Poté, co dokonale prohlédl rub dvorského života, rozhodl se odejít do ústraní do Balchu (dnes v Afghánistánu). kde se v klidu věnoval badatelské práci a poezii, a zde také zemřel. Kolem roku jeho úmrtí existují velké nejasnosti. Nejčastěji se uvádí rok 1189 nebo 1190, jiné zdroje uvádějí rok 1169 nebo 1170.
Dílo Hlavní známkou jeho básní je jeho učenost, která je příčinou častých narážek historických a mytologických, čímž se stal jedním z nejnepřístupnějších básníků Orientu. Po filosofické stránce navazuje na Avicennu (napsal komentář k Avicennovu dílu Kniha poučení a připomínek s názvem Kniha dobrých zvěstí). V jeho básnickém díle vyvrcholil vývoj panegyrické kasídy, kterou svou fantazií a mistrným ovládáním jazyka i rétoriky dovedl na sám vrchol. Vymezil její tematiku jako chvalořeči a přírodní i milostné motivy z ní vydělil do gazelu, čímž naznačil i další vývoj této formy. Charakteristickou vlastností jeho kasíd je časté používání žertu, ale i hanopisu, invektivy a satiry.
Jeho básně byly abecedně uspořádány do Dívánu, který byl roku 1843 vydán v Tabrízu. Obsahuje kasídy (k nim existuje i výklad), gazely, masnaví a rúbái. K jeho nejkrásnějším básním patří elegie Slzy Chorásánu vyvolaná invazí Oghuzů roku 1153. Svou satiru zaměřoval proti stavovským nejapnostem, sociálním abnormálnostem, patolízalství i zhoubným vášním.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Anwari – Encyclopaedia Iranica
Kategorie:Perští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1126 Kategorie:Úmrtí v roce 1190 Kategorie:Súfí Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Muži