Jan Krušina IV. z Lichtenburka (před rokem 1370 – 1407) byl český šlechtic z rodu Krušinů z Lichtenburka. Působil jako nejvyšší purkrabí a hofmistr krále Václava IV., český zemský hejtman a vévoda dědičného korunního Vévodství svídnicko-javorského.Ludwig Petry u. a.: Geschichte Schlesiens. Von der Urzeit bis zum Jahre 1526. Bd. 1, Sigmaringen 1988, ISBN 3-7995-6341-5, S. 186 f.
Původ a rodina Jan Krušina pocházel z českého šlechtického rodu pánů z Lichtenburka. Jeho rodiči byli Hynek Krušina z Lichtenburka (Jan Krušina III. Z Lichtenburka) a jistá Anežka. Jeho starší bratr Václav byl ženatý s Kačnou z Rychmburka a zastával královské úřady. V roce 1375 doprovázel císaře Karla IV. do Lübecku.
Janova sestra Anna byla vdaná za Bohuslava ze Švamberka.
Jan Krušina a jeho manželka Jitka, jejíž původ není znám, měli čtyři děti:
Hynek Krušina IV. z Lichtenburka dcera, jejíž křestní jméno není známo a která byla vdaná za Bočka z Poděbrad Anežka, abatyše dominikánského kláštera v Hradci Králové Alexandr († po roce 1422) Barbora, provdaná za Boreše z Oseka Jan Krušina V., pán z Hostinného a Adršpachu, husitský vůdce. Byl zabit v roce 1434 po sporu v radě města Broumova poté, co zaútočil na tamního starostu.V. Maiwald, O.S.B.: Das Braunauer Ländchen zur Husitenzeit. In: Die Husitennot im Glatzer Lande. Glatzer Heimatschriften Bd. 30, Glatz 1928, S. 63–68
Život Jan Krušina zastával nejvyšší královské úřady. V roce 1395 je uváděn jako majitel Hornšperku.siehe Historische Landkarte um 1400 von Josef Vítězslav Šimák Od roku 1397 působil jako přísedící zemského soudu, jehož předsedou byl od roku 1404 téměř nepřetržitě. V roce 1400 získal od Půty III. z Častolovic východočeské panství Opočno.
Zvláštní zásluhy dosáhl v roce 1401, kdy markrabě Vilém Míšeňský obléhal Prahu, kde se zdržoval král Václav IV. poté, co byl sesazen z pozice římsko-německého krále. Spolu s moravským markrabětem Joštem a arcibiskupem Olbramem ze Škvorce vyjednal Jan Krušina stažení míšeňských vojsk a mírovou smlouvu. Markrabě Prokop, jehož následovníkem je údajně Jan Krušina, mu v roce 1402 předal vládu ve východočeských Albrechticích, kterou mu král Václav v roce 1403 potvrdil jako doživotní majetek. V roce 1403 ho jmenoval nejvyšším hofmistrem a poté za pomoc při osvobození Václava v roce 1404 ho obdaroval úřadem nejvyššího purkrabího.
Král mu daroval také panství kolem Jelení Hory a krátce nato ho jmenoval zemským hejtmanem dědičného Knížectví svídnicko-javorského, do něhož Jelení Hora patřila. Tu Jan Krušina v roce 1404 prodal a v témže roce získal od řádu německých rytířů zadluženou komendu v Miletíně. V roce 1406 od Jana z Vartenberka koupil rovněž zadlužené panství Kumburk s hradem a stal se tak jedním z nejbohatších východočeských šlechticů.
Na počátku roku 1407 se ze zdravotních důvodů vzdal funkce nejvyššího hofmistra ve prospěch Lacka I. z Kravař.
Jan Krušina IV. z Lichtenburka zemřel v polovině roku 1407 ve věku asi 40 let.
Odkazy Reference
Literatura
Kategorie:Lichtenburkové Kategorie:Slezští zemští hejtmanové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Nejvyšší hejtmani Českého království Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Hofmistři Kategorie:Javorská knížata Kategorie:Úmrtí v roce 1407 Kategorie:Muži