Šatovníkovití (Drepanidinae, někdy též samostatná čeleď Drepanididae, nověji řazeni spíše do podčeledi Carduelinae) představují skupinu menších zpěvných ptáků z čeledi pěnkavovití, kteří endemitně žijí na Havajských ostrovech. Jsou blízce příbuzní hýlům z rodu Carpodacus, leč mnoho šatovníků rozvinulo anatomické znaky nepodobné žádným jiným pěnkavám. Velká rozmanitost v rámci této skupiny je výsledkem adaptivní radiace v ostrovním prostředí. Lze ji demonstrovat například na široké škále tvarů zobáků v rámci jednotlivých druhů, od silných zobáků až po tenké zakřivené zobáky určené k sondování květů rostlin. Mnoho druhů šatovníků bylo od lidského osídlení Havaje vyhubeno, přičemž k hlavním příčinám jejich vymírání po evropském objevení ostrovů patří ničení stanovišť, a především pak přítomnost nepůvodních invazních druhů.
Evoluce Šatovníkovití jsou sesterským taxonem vůči hýlům z rodu Carpodacus. Podle studie z roku 2011 předkové šatovníků zřejmě žili v Asii, přičemž na Havajské ostrovy dorazili a prodělali zde adaptivní radiaci před asi 5,7–7,2 miliony lety. Toto období se kryje s existencí ostrovů Niihau a Kauai z hlavního havajského řetězce. Nejbazálnějším rodem šatovníka, který přežil do moderní doby, byl šatovník ostrovní z monotypického rodu Melamprosops, jenž se vydělil před asi 5,8–5,7 miliony lety. Jako druhá se odštěpila linie zahrnující rody Oreomystis a Paroreomyza, a to asi 1 milion let po rodu Melamprosops. Většina ostatních linií, které se vyznačují výraznými morfologickými znaky, pochází nejspíše ze středního až svrchního pliocénu po vzniku ostrova Oahu, ale ještě před vznikem Maui. Ostrov Oahu pravděpodobně hrál klíčovou roli při formování různorodých morfologických specializací mezi šatovníky. Tuto skutečnost podpořila i novější a úplnější genomická studie z roku 2026, podle níž významná vlna diverzifikace proběhla během přibližně jednoho milionu let mezi 2,5 a 3,5 miliony lety, což se kryje s obdobím mezi vznikem Oahu a Maui. Autoři studie také prokázali hybridizační události mezi několika liniemi šatovníků.
Níže následuje kladogram podle studie z roku 2026:
Recentní rody
rod Akialoa Olson & James, 1995 rod Chloridops Wilson, 1888 rod Chlorodrepanis Perkins, 1899 rod Ciridops Newton, 1892 rod Drepanis Temminck, 1820 rod Dysmorodrepanis Perkins, 1919 rod Hemignathus Lichtenstein, 1839 rod Himatione Cabanis, 1850 rod Loxioides Oustalet, 1877 rod Loxops Cabanis, 1847 rod Magumma Mathews, 1925 rod Melamprosops Casey & Jacobi, 1974 rod Oreomystis Stejneger, 1903 rod Palmeria Rothschild, 1893 rod Paroreomyza Perkins, 1901 rod Pseudonestor Rothschild, 1893 rod Psittirostra Temminck, 1820 rod Rhodacanthis Rothschild, 1892 rod Telespiza Wilson, 1890 rod Viridonia Rothschild, 1892
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Pěnkavovití