CAESAR () je kolová samohybná houfnice ráže 155 mm s délkou hlavně 52 ráží. Instalována může být na 6×6 podvozku Renault Sherpa 5/Arquus Armis, taktéž 6×6 podvozku Mercedes-Benz Unimog, nebo 8×8 podvozku Tatra 815-7. Palbu je možné vést běžnou municí přibližně na vzdálenost 32 km, v případě použití base-bleed munice až na 40 km. Speciální dělostřelecké granáty s pomocným raketovým pohonem pak umožňují dostřel až kolem 70 km.
Houfnice byla vyvinuta francouzskou státní zbrojovkou GIAT Industries (nyní KNDS France) a prvním uživatelem se tak stala v roce 2003 francouzská armáda. Od té doby houfnici pořídilo dalších dvanáct států, mezi nimi i Česká republika. Houfnice byla opakovaně bojově nasazena v několika konfliktech.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu výrazně stoupla poptávka po této houfnici, a výrobce tak postupně výrobu ztrojnásobil ze 2 ks měsíčně v roce 2022 na 6 ks měsíčně v roce 2024, přičemž vzhledem k poptávce a požadavku francouzského ministerstva obrany byl stanoven cíl dosáhnout do konce roku 2025 produkce 8 ks měsíčně.
Vlastnosti CAESAR je kolová samohybná 155mm houfnice. V závislosti na verzi podvozku může sama převážet 18 až 36 dělostřeleckých granátů. Její obsluhu tvoří 5 vojáků, v případě nouze stačí jen 3. Může vystřelovat jakoukoli standardizovanou 155mm munici NATO, včetně chytré munice. Mezi ni lze řadit například granát BONUS nesoucí dva kusy protitankové autonomně naváděné submunice, nebo GPS a inerciálně naváděný M982 Excalibur. Houfnice je vybavena systémem poloautomatického nabíjení, který umožňuje vést palbu kadencí 6 střel za minutu. Výrobce nabízí i plně automatický systém nabíjení. vlevo|náhled|250x250pixelů|Ovládací prvky CAESARu 8×8 v ukrajinské službě Houfnice je vybavena inerciálním navigačním systémem SAGEM Sigma 30 a balistickým počítačem propojitelným dle výrobce s jakýmkoliv systémem řízení palby. Plně integrován je systém ATLAS a pro českou verzi bude implementován AFCS ADLER III. Standardní součástí výbavy je u verze 8×8 úsťový radar, u verze 6×6 ho lze osadit na přání zákazníka. Verze 8×8 také disponuje termální kamerou pro přímou palbu až na vzdálenost 2 000 m.
Vysoká mobilita kolových podvozků v kombinaci se schopností autonomního působení dělá CAESAR vhodným pro realizaci taktiky shoot-and-scoot. Výrobce uvádí, že pro zaujetí palebné pozice stačí méně než 60 vteřin a k opuštění pozice jen 40 vteřin. Houfnice je od zaujetí palebné pozice schopna během 100 vteřin vypálit 6 střel na cíl a opustit palebné postavení, což minimalizuje riziko protibaterijní palby protivníka.
Houfnice je přepravitelná transportními letouny C-17, Il-76 nebo A400M, v případě menší 6×6 verze i letouny C-130 nebo vrtulníky CH-53.
Varianty CAESAR existuje ve třech hlavních verzích. Samotné dělo a tedy i kompatibilita s municí, dostřel a další související parametry jsou u všech variant stejné, verze se od sebe liší použitým podvozkem, kabinou, mírou pancéřování a dostupnou výbavou. vlevo|náhled|Caesar 6×6 (Mk I) ve francouzské službě
CAESAR 6×6 (Mk I) Původní verze houfnice vyvinutá v 90. letech a sériově vyráběná od roku 2004. Vyrábí se ve dvou variantách podvozků, Renault Sherpa 5 a Mercedes-Benz Unimog 437. Mezi uživatele verze na podvozku Renault patří Francie, Indonésie, Maroko, Thajsko a Ukrajina, v budoucnu se mezi ně zařadí i Estonsko a Arménie. Podvozek Unimog pak využívá Saúdská Arábie.
CAESAR 8×8 vlevo|náhled|„Dánská“ varianta CAESARu 8×8 v ukrajinské službě Verze představená v roce 2015 a poprvé objednaná Dánskem v roce 2017. Jako podvozek byla použita Tatra 815-7, což je součást širší spolupráce českého výrobce s francouzskou zbrojovkou – jiným společným projektem je Titus. Výhodou této varianty je lepší průchodnost terénem, vyšší stabilita, vyšší množství vezené munice a možnost integrace sekundárních zbraní a prostředků vlastní obrany. Zákazník také může zvolit pancéřování kabiny až do verze STANAG 4569 Level 3. Vzhledem k pozdější době produkce je celkově modernější i přístrojové vybavení, to však není vázáno na typ podvozku.
CAESAR 8×8 pro Armádu České republiky Verzi CAESAR 8×8 objednala v roce 2020 Česká republika, v roce 2022 byla objednávka navýšena na celkových 62 ks. V březnu 2025 započaly ve Francii zkoušky prvního vyrobeného prototypu, zahájení vojskových zkoušek u AČR mělo proběhnout v létě 2025. Kvůli chybějící dokumentaci a údajnému neplnění některých objednaných parametrů však vojskové zkoušky v původně avizovaném termínu nezačaly a proběhnou nejdříve počátkem roku 2026. Problém má být mj. s integrací německého systému řízení palby ADLER a také s nedostatečnou pevností některých namáhaných částí. Ministerstvo obrany chce do konstrukce promítnout i zkušenosti z operačního nasazení na Ukrajině. V červenci 2025 tehdejší ministryně obrany Jana Černochová informovala vládu o „závažných rizicích“ v projektu spuštěném jejím předchůdcem Lubomírem Metnarem. KNDS nicméně zároveň potvrdila, že v červnu 2025 započala v Excalibur Army montáž prvních v ČR produkovaných kusů.
Česká verze bude vybavena německým systémem řízení palby AFCS ADLER III CZ propojeným s prostředky radiolokačního průzkumu. Součástí výbavy bude také zařízení k provádění dekontaminace a zbraňová stanice na střeše vozidla, osazená pravděpodobně kulometem FN MINIMI ráže 7,62 mm.
CAESAR NG (Mk II) alt=Model CAESAR NG|náhled|250x250bod|Model CAESAR NG Verze vyvinutá v roce 2022 na objednávku francouzské vládní vyzbrojovací agentury DGA. Použit je podvozek Arquus (dříve Renault Trucks Defense) Armis 6×6 s 343kW motorem a pancéřovanou kabinou STANAG 4569 Level 2. Oproti původní 6×6 verzi je použit modernější komunikační systém CONTACT a volitelná rušička BARAGE od společnosti Thales, inerciální navigační systém Geonyx od společnosti Safran a dánský radar Weibel pro měření parametrů vypálených střel. Kabina je také připravena na instalaci francouzského systému řízení boje SCORPION.
Verzi CAESAR NG objednala v roce 2022 v počtu 28 ks Belgie a 18 ks pořídila Litva. V roce 2024 francouzská vyzbrojovací agentura DGA objednala 109 ks verze NG, které nahradí zbývající pásové AMX 30 AuF1 a postupně i všechny původní verze CAESAR 6×6 ve francouzské armádě. Agentura DGA následně tuto objednávku navýšila o dalších 12 ks pro Estonsko.
Operační nasazení náhled|250x250pixelů|Francouzský CAESAR 6×6 během operací v Iráku, prosinec 2018 První bojové nasazení CAESARy zaznamenaly v roce 2009 v Afghánistánu, kde je francouzská armáda nasadila na podporu svých operací ze základen Tora, Tagab a Nijrab. V roce 2011 pak Francie nasadila houfnice CAESAR v Libanonu v rámci mírové mise OSN UNIFIL.
V roce 2011 mělo také údajně dojít k nasazení CAESARů Královskou thajskou armádou během pohraničních střetů s Kambodžou, přičemž dle thajských zdrojů mělo palbou dojít ke zničení nejméně 2 ks BM-21 Grad.
Od roku 2013 houfnice CAESAR podporovaly operace francouzské armády a jejích spojenců ve válce v Mali, a to jak během operace Serval, tak navazující operace Barkhane, jíž se účastnila i Armáda ČR.alt=Ukrajinští dělostřelci pálí na ruské pozice|náhled|250x250bod|Vojáci ukrajinské 55. dělostřelecké brigády „Záporožská Sič“ pálí z CAESARu 6×6 na ruské pozice, srpen 2022Významnou roli sehrály CAESARy i během bojů proti ISIS. Nejprve byly mezi lety 2016–2017 nasazeny v Iráku na podporu irácké armády během bitvy o Mosul. Mezi lety 2018–2019 pak francouzští dělostřelci z pohraniční irácké základny podporovaly operace Syrských demokratických sil proti ISIS, včetně vítězné bitvy o Baghúz, která se stala poslední významnou bitvou války proti Islámskému státu, neboť toto syrské město bylo posledním městem pod kontrolou islamistů.Jako hodnotné se CAESARy ukázaly zejména během period špatného počasí, kdy umožňovaly vést přesnou palbu i v době, kdy bylo složité provádět letecké údery.
V roce 2019 unikla zpravodajská zpráva, podle níž Saúdská Arábie nasadila CAESARy na podporu svých a spojeneckých sil během vojenské intervence v Jemenu. náhled|250x250pixelů|CAESAR 8×8 na podvozku Tatra 815-7 darovaný Ukrajině Dánskem, zachycený během cvičení 199. výcvikového centra Útočných výsadkových vojsk Ukrajiny, červen 2024 Zřejmě dosud největším bojovým nasazením CAESARů jsou operace ukrajinské armády proti invazním silám Ruska. Dodání prvních kusů bylo Emmanuelem Macronem oznámeno v dubnu 2022 a už následující měsíc byly zaznamenány v akci. Francie postupně Ukrajině v rámci vojenské asistence poskytla 36 ks varianty 6×6 (24 ks z vlastního arzenálu a 12 ks zakoupeno od výrobce) a Dánsko se v lednu 2023 rozhodlo Ukrajině darovat všech svých 19 ks objednaných (a v té době jen částečně dodaných) variant 8×8. V době oznámení předání ještě nebyly vyřešeny všechny technické problémy s touto variantou, samotnému předání tedy muselo předcházet jejich vyřešení výrobcem. To se zřejmě povedlo, neboť v červenci 2023 bylo poprvé zaznamenáno bojové nasazení varianty 8×8 na Ukrajině. V lednu 2024 Francie oznámila navýšení produkce děl CAESAR a záměr dodat Ukrajině dalších 78 ks v rámci mezinárodní koalice. Z tohoto počtu k únoru 2024 Ukrajina financuje 6 ks, Francie 12 ks a k financování zbylých 60 ks Francie vyzvala další země. Dle údajů výrobce bylo k říjnu 2025 v operačním nasazení na Ukrajině 120 ks těchto houfnic.
Vzhledem k tomu, že CAESARy byly jedním z prvních typů moderních 155mm děl dodaných Ukrajině, pomohly podle ukrajinského ministerstva obrany zvrátit vývoj úvodní fáze války. Ukrajina dosud dle volně dostupné obrazové dokumentace analyzované webem Oryx ztratila k lednu 2026 v bojích 13 kusů varianty 6×6 a 3 kusy varianty 8×8, s tím že tři další kusy verze 6×6 byly poškozeny.
Uživatelé
náhled|250x250pixelů|Mapa uživatelů - tmavě modře jsou vyznačeni aktuální, tyrkysově budoucí, červeně minulí. – K roku 2024 Francie provozovala 76 ks varianty 6×6 (Mk I). Prvních 5 strojů bylo objednáno v roce 2000, další objednávka 72 kusů následovala o čtyři roky později. K začátku roku 2022 měly ozbrojené síly Francie ve výzbroji celkem 76 vozidel (jedno bylo vyřazeno), postupně jich ale 24 ks poskytly Ukrajině jako pomoc k obraně proti ruské invazi. Záhy však došlo k objednávce pokrývající tyto dary. V únoru 2024 francouzská vyzbrojovací agentura DGA objednala 109 ks varianty CAESAR NG, dodávky mají proběhnout mezi roky 2026–2031. Výrobce přitom potvrdil, že všech 109 ks budou novostavby, což znamená že bylo upuštěno od původně zvažované varianty upgradu stávajících variant 6×6 na standard NG. Vzhledem k tomu, že Francie plánuje provozovat dlouhodobě 109 ks samohybných houfnic, což plně pokryje tato objednávka, není jasné, jak bude naloženo se 76 ks verze 6×6. – 6 ks varianty 6×6 (Mk I). Ve službě u RTA od roku 2010, na šasi Renault Sherpa 6x6.
– minimálně 80 ks varianty 6×6 (Mk I). V letech 2006–2007 objednala Saúdská Arábie 80 houfnic na podvozku Unimog 437 6×6 pro Národní Gardu Saúdské Arábie, přičemž tato objednávka byla později potvrzena. Později se ale objevily informace, že Saúdská Arábie učinila další objednávku na celkem až více než 200 vozidel ve variantách 6×6 i 8×8, přičemž dle některých zdrojů by mělo být do konce roku 2023 dodáno 129 ks. Informace byly zveřejněny aktivistickou skupinou Disclose, která svá tvrzení dokládá satelitními snímky houfnic v přístavech a údajnými dokumenty zobrazujícími informace o zakázce. Důvodem pro tajení velké zakázky obsahující i jiné francouzské zbraně má být politická citlivost dodávek ze státní zbrojovky, vzhledem k očekávanému nasazení těchto zbraní v kontroverzní válce v Jemenu. – 55 ks varianty 6×6 (Mk I). Dodávky na základě dvou objednávek z let 2011 a 2017.