Genšó ( neboli císařovna Genšó; 683 – 22. května 748, Nara) byla čtyřicátým čtvrtým císařem JaponskaImperial Household Agency (Kunaichō): 雄略天皇 (21); retrieved 2013-8-28. v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society.
V japonských dějinách byla Genšó pátou z osmi žen, jež se staly vládnoucími císařovnami, a jedinou, která zdědila svůj titul po jiné vládnoucí císařovně, a nikoli po mužském předchůdci. Čtyři vládnoucí císařovny před Genšó byly Suiko, Kógjoku/Saimei, Džitó a Gemmei. Tři další samostatné vládkyně na Chryzantémovém trůně po Genšó byly Kóken/Šótoku, Meišó a Go-Sakuramači.
Císařovna Genšó vládla v období od roku 715 do roku 724.
Legenda Před nástupem na Chryzantémový trůn bylo její osobní jméno (imina) Hidaka-hime neboli princezna Hidaka.Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). Gukanshō: The Future and the Past. Berkeley: University of California Press. ; OCLC 251325323
Genšó byla starší sestrou císaře Mommua a dcerou prince Kusakabeho a jeho ženy, která se později stala císařovnou Gemmei. Byla tedy po svém otci vnučkou císaře Temmua a císařovny Džitó a vnučkou císaře Tendžiho po své matce. Její nástup na trůn byl zamýšlen jako regentství do doby, než bude syn jejího zesnulého bratra Mommua, tehdy čtrnáctiletý princ Obito, natolik zralý, aby mohl sám usednout na trůn. Obito byl ustanoven korunním princem v roce 714 císařovnou Gemmei. Následujícího roku se císařovna vzdala trůnu ve prospěch své dcery princezny Hidaky (Genšó). Obito zůstal korunním princem i za její vlády a později vešel ve známost jako císař Šómu.
Události za vlády Genšó Za vlády císařovny Genšó byla v roce 720 dokončena druhá nejstarší dochovaná japonská kronika Nihonšoki.
Roku 718 bylo dokončeno uspořádání systému zákonů a sestaven takzvaný Kodex jóró, který byl posléze zveřejněn v roce 757.
Genšó vládla devět let. Stejně jako tomu bylo u dalších šesti vládnoucích císařoven, jejichž následníci byli obvykle vybíráni z mužů otcovské císařské rodové linie, nastoupil i po císařovně Genšó na Chryzantémový trůn muž. Proto někteří konzervativní vzdělanci zastávají názor, že ženy-panovnice vládly vždy pouze dočasně, a že proto musí být v 21. století zachována tradice pouze mužského nástupnictví.Yoshida, Reiji. "Life in the Cloudy Imperial Fishbowl," Japan Times. March 27, 2007; retrieved 2013-8-22. Jedinou výjimkou stojící proti této konvenční argumentaci tak zůstává císařovnina matka Gemmei, po níž jako jediná v japonské historii nastoupila na trůn právě Genšó.
V roce 724 se Genšó vzdala trůnu ve prospěch svého synovce Obita, z něhož se stal císař Šómu. Po své abdikaci žila Genšó ještě 25 let. Nikdy se nevdala a neměla žádné děti. Zemřela ve věku 65 let.Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns. New York: Columbia University Press. ;
Místo, kde byla císařovna Genšó pohřbena se nachází ve městě Nara. Císařovna je proto tradičně uctívána v pamětní šintoistické svatyni (misasagi) právě v Naře. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako mauzoleum císaře Mommua a jeho formální jméno zní Nahojama no niši no misasagi. Císařskou hrobku lze dnes navštívit v Narazaka-čó v Naře.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Japonské císařovny Kategorie:Japonky 8. století Kategorie:Narození v roce 683 Kategorie:Úmrtí v roce 748 Kategorie:Úmrtí 22. května Kategorie:Úmrtí v Naře Kategorie:Pohřbení v Naře Kategorie:Ženy