Rozpustnost je vlastnost pevných, kapalných a plynných látek tvořit s rozpouštědlem homogenní směs (roztok). Tento jev je závislý na tlaku a teplotě.
Rozpouštění Jedná se o fyzikálně-chemický jev, při kterém se rozpouštěná látka a rozpouštědlo promíchávají (ať už mícháním roztoku nebo samovolně difuzí), je-li to možné tak disociují ionty, a obklopují se molekulami rozpouštědla. 375px|vpravo|Grafy rozpustností různých látek v závislosti na teplotě ve °C Rozpouštění pevných látek v kapalinách Nejpozorovatelnější je rozpustnost chemických látek v kapalném rozpouštědle, jako třeba rozpouštění chloridu sodného ve vodě. Po rozpuštění vzniká opět průhledná kapalina, která nejčastěji přebírá barvu po rozpouštěné látce. U většiny těchto látek dochází při zvyšování teploty ke zvyšování rozpustnosti. Existuje však několik výjimek, jako je třeba hydroxid vápenatý, síran vápenatý, síran manganatý, kyselina močová, a její soli, uhličitan lithný, síran ceričitý a jiné látky.
Rozpouštění kapalných látek v kapalinách V případě dvou kapalných látek jsou 3 možnosti, k čemu dojde:1) Mezi kapalinami není přechod, jsou zcela promíchané při všech koncentracích (př. ethanol a voda) 2) Mezi látkami není přechod po pouze omezenou koncentraci, pak vzniká vrstva, která se nerozpouští a nemísí (př. éter a voda) 3) Látky se vůbec nemísí, vzniká ihned vrstva, která plave na hladině či klesne ke dnu (záleží na hustotě kapalin) (př. toluen a voda)
Rozpouštění plynných látek v kapalinách Mnoho plynů se rozpouští v kapalinách, mnoho z nich přímo vytváří nestabilní kovalentní vazby s rozpouštědlem (pro níže uvedené příklady je to voda), to se týká zejména oxidu uhličitého a siřičitého (které tvoří velice nestabilní kyselinou uhličitou siřičitou) či amoniak, tvořící nestabilní hydroxid amonný. Kyselé plyny se dále lépe rozpouští v zásaditém prostředí, naopak zásadité plyny se rozpouštějí lépe v kyselém prostředí. Právě u těchto plynů, které vytvářejí nestabilní koloidní vazby je rozpustnost za normálních podmínek vyšší, než u těch, které tyto vazby netvoří. To však neplatí pro zvýšenou teplotu, protože rozpustnost těchto plynů se zvýšenou teplotou klesá.
Rozpouštění pevných látek v pevných rozpouštědlech Touto vlastností se vyznačují zejména kovy. Kovy vytvářejí směsi, které mají nové vlastnosti a dokud jsou v kapalném stavu, tak nedochází k rozdělování kovů na vrstvy. V těchto případech se obvykle nepoužívá termínu „rozpouštědlo“. Někdy se používají slitiny dvou kovů, někdy více kovů. Příklady kovů, které tvoří slitiny:
Tabulka příkladů slitin dvou kovů. 1. Kov 2. Kov Název slitiny Hořčík Hliník Magnalium Olovo Cín Pájka Měď Cín Bronz Měď Zinek Mosaz Měď Stříbro * Platina Zlato Bílé zlato *Tato slitina vzniká při spojování mědi stříbrem, dnes již není moc používané pro vysokou cenu.
Rozpouštědla Rozpustnost látek záleží mnohdy na polaritě rozpouštědla a látky, dále také na pH, molárních hmotnostech, schopnosti disociace iontů, a jiných vlastnostech. Voda je velice polární rozpouštědlo, a proto velice dobře rozpouští celou řadu polárních látek, ale především iontových látek (které jsou schopny disociace na ionty). Oproti tomu je značná část organických látek nerozpustných ve vodě, jako jsou alkany, areny, jejich alkylderiváty a podobně. Jediné deriváty uhlovodíků, které jsou rozpustné ve vodě, jsou deriváty s polárními funkčními skupinami (nižší alkoholy a karboxylové kyseliny, jednoduché sacharidy včetně glukózy apod.).
Oproti tomu řada organických látek, které nemají žádné či mají pouze nepolární funkční skupiny (benzen, toluen, isopentan, cyklohexan, apod.), jsou výbornými rozpouštědly organických látek (jako jsou lipidy, kyselina sorbová, mastné kyseliny, estery, a podobně), ale naopak nerozpouští polární anorganické látky.
Vysokých rozpustností je dosahováno při shodě funkčních skupin, i při neshodě polarit (alkoholy rozpouštějí hydroxidy, kyselina octová rozpouští mastné kyseliny, benzen rozpouští areny, jako naftalen).
Směsi rozpouštědel mají vlastnosti obvykle podle polarity směsi.
Určování rozpustnosti Na určování rozpustnosti je možné nahlížet ze dvou úhlů pohledu: kvantitativně: jaké je maximální množství látky, které lze v jednotkovém množství daného rozpouštědla rozpustit? kvalitativně: je látka v nezanedbatelné míře vůbec rozpustná v daném rozpouštědle?
Kvantitativně Podle definice IUPAC je rozpustnost analytické složení nasyceného roztoku vyjádřené jako poměr dané látky ku danému rozpouštědlu. Obecně se udává v nejrůznějších jednotkách koncentrace roztoků, např.: hmotnostní koncentrace (g/l roztoku) hmotnostní zlomek, hmotnostní procenta (g/100 g roztoku) objemová koncentrace, objemová procenta (l/100 l roztoku) molarita (mol/l roztoku) molalita (mol/kg rozpouštědla) molární zlomek, molární procenta atd.
Kvalitativně Běžně se rozpustnost rozděluje právě podle maximálního množství rozpuštěné látky. Pod 0,1 mol/l rozpuštěné látky v rozpouštědle se látka označuje jako špatně rozpustná, mezi 0,1 a 1 mol/l jako středně rozpustná a nad 1 mol/l jako snadno rozpustná.
V následující tabulce jsou příklady látek rozpustných a nerozpustných ve vodě. Některé látky, které jsou málo či velmi málo rozpustné jsou zde započítané jako nerozpustné (mezí je 1 g/100 g H2O). Skupina látek Rozpustnost Výjimky F− Rozpustné Lithný, měďný, rtuťný, hlinitý, vápenatý, železitý Cl− Rozpustné Stříbrný, měďný, rtuťný Br− Rozpustné Stříbrný, měďný, rtuťný, olovnatý I− Rozpustné Stříbrný, měďný, rtuťný, olovnatý SO42− Rozpustné Vápenatý, strontnatý, stříbrný, olovnatý, barnatý NO3− Rozpustné (nerozpustné jsou jen kombinace s jinými ionty, např. dihydroxid-monodusičnan bismutitý, Bi(NO3)(OH)2) PO43− Nerozpustné Sodný, draselný, rubidný, cesný, amonný HPO42− Nerozpustné Lithný, draselný, sodný, rubidný, cesný, amonný H2PO4− Nerozpustné Lithný, draselný, sodný, rubidný, cesný, amonný, vápenatý, hořečnatý, amonný, berylnatý CO32− Nerozpustné draselný, rubidný, cesný, amonný, sodný OH− Nerozpustné Lithný, sodný, draselný, rubidný, cesný, amonný, barnatý O2− Nerozpustné Lithný, sodný, draselný, rubidný, cesný, sírový, dusnatý, dusičitý, arsenitý, arseničný, fosforečný, fosforitý, uhličitý, siřičitý, dusný, barnatý, Oxid thallný, strontnatý, chromový S2− Nerozpustné Lithný, sodný, draselný, rubidný, cesný, amonný, barnatý SO32− Nerozpustné Lithný, sodný, draselný, rubidný, cesný, amonný *Poznámka: Látky, u kterých jsou výjimky napsány kurzívou, reagují s vodou za vzniku jiných látek o odpovídající rozpustnosti ve vodě.
Reference
Externí odkazy
Tabulka rozpustností
Kategorie:Fázové rovnováhy Kategorie:Roztoky