S rozvojem internetu a nástupu webu 2.0, pro který jsou typické sociální sítě a možnosti interakcí uživatelů internetu, započalo šíření falešných zpráv. Ve společnosti je snaha detekovat falešné online zprávy, jelikož ty mohou mít negativní dopad na jedince i na společnost. Dopady jsou dvojí, falešné zprávy mohou přehltit pravdivé informace, za druhé mohou způsobit důvěru v informace, které jsou falešné či nějak zaujaté, což je cílem propagandy.
Typy falešných zpráv Claire Wardle z projektu First Draft News rozděluje falešné zprávy na sedm typů zavádějících zpráv. Jsou seřazeny od nejmenší po největší snahu oklamat příjemce sdělení.
satira či parodie (bez intence poškodit) falešná korelace (titulky, obrázky a další neodpovídají obsahu) zavádějící informace (použití informace k rámování osoby či události) lživý kontext u skutečné informace když je zdroj informací vydáván za pravdivý předložení pravdivých informací, které jsou ale upraveny tak, aby sloužily k oklamání zcela vymyšlená informace
Ve falešných zprávách můžeme analyzovat data lingvistická či audiovizuální.
Zkoumání falešných zpráv
Lingvistický přístup
reprezentace dat psycholingvistické vlastnosti čitelnost/srozumitelnost diskurz deep syntax sémantická analýza
Nelingvistické přístupy
visuální obsah přístup založený na propojených datech (linked data approach) analýza sentimentu analýza uživatelů (followerů, diskutujících) analýza příspěvku a reakcí na něj analýza šíření příspěvku skrze sociální sítě
Metody detekce falešných zpráv
Odkazy Reference
Kategorie:Falešné zprávy