František Páta (26. března 1885 NěmčiceMatriční záznam o narození a křtu – 2. července 1942 Praha) byl český pedagog, literární historik, spisovatel, překladatel, vydavatel, redaktor a knihovník popravený nacisty.
Život
Mládí František Páta se narodil 26. března 1885 v Němčicích na Svitavsku. Po jeho narození se rodina přestěhovala do Litomyšle, kde se mu narodili ještě dva bratři Josef a Jindřich. V Litomyšli vystudoval místní gymnázium stejně jako jeho bratr Josef. Oba zde pro budoucnost ovlivnil profesor českého jazyka Jan Voborník, vydávali zde časopis. František Páta pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor moderní filologie, doktorát zde obdržel v roce 1909. Byl členem Sokola. 10. září 1912 se v Litomyšli oženil s Josefou Sehnoutkovou. Tam se jim v srpnu roku 1914 narodil syn Miroslav. V říjnu téhož roku rodina přesídlila do Prahy, kde skromně bydlela v Holešovicích (čp. 972/VII) a František Páta začal vyučovat dějepis na Vyšší dívčí škole.Archiv hl.m. Prahy, Acta publica, Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
Dospělost Mezi lety 1911 a 1912 vyučoval na dívčích školách v Praze, od září 1914 tamtéž na Státní grafické škole. Od roku 1920 působil i jako knihovník české knihovny Národního muzea, dále jako překladatel (např. Taras Bulba) a editor (např. díla Zdeňka Nejedlého, Jaroslava Vrchlického). Na přání Aloise Jiráska prováděl jazykové revize a úpravy jeho spisů a stejně tak Babičky Boženy Němcové. Byl spolutvůrcem Literárního atlasu československého, působil ve spolcích Český čtenář, Klub rodáků a přátel Litomyšle, Spolek českých bibliofilů. Četné literární práce věnoval Litomyšli a jeho okolí. Byl zastáncem slovanství a slovanské vzájemnosti, už od mládí udržoval s bratrem styky zejména s Lužickými Srby což se oběma stalo nakonec osudným. Nacistům, kteří plánovali asimilaci event. vysídlení Lužických Srbů byla činnost obou bratrů nepříjemná, Josef byl navíc aktivní v odbojovém Výboru revoluční inteligence Vladislava Vančury. Oba byli postupně zatčeni gestapem, vyslýcháni a v obdobní Heydrichiády popraveni na kobyliské střelnici, Josef Páta 24. června 1942, František Páta 2. července 1942.
Po smrti Pamětní deska Františka Páty se nachází na domě v Praze 4 v ulici Na Krčské stráni 693/19Pamětní deska Františka Páty na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa Jména bratrů Pátových jsou uvedena na pamětní desce padlým a umučeným Sokolům na sokolovně v LitomyšliPamětní deska padlým a umučeným Sokolům z Litomyšle na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
Rodina 10. září 1912 se v litomyšli nebo v Němčicích oženil s Josefou Sehnoutkovou. Roku 1914 se jim v Litomyšli narodil syn a po něm první ze dvou dcer. Dcera Zora Pátová byla dlouholetou předsedkyní Klubu rodáků a přátel Litomyšle, dcera Jarmila Vrchotová-Pátová byla operní pěvkyní a pedagožkou na AMU.Životopis Jarmily Vrchotové-Pátové na stránkách Databáze knih.cz
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Milan Báča - Seriál Svitavského deníku: Literární toulky, část třináctá, 2012 Profil Františka Páty na stránkách Příjmení.cz
Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Knihovníci Knihovny Národního muzea Kategorie:Lidé Národního muzea Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Členové Společnosti přátel Lužice Kategorie:Pedagogové z Prahy Kategorie:Lidé z Litomyšle Kategorie:Osobnosti Národně revolučního výboru inteligence Kategorie:Narození v roce 1885 Kategorie:Narození 26. března Kategorie:Narození v Němčicích (okres Svitavy) Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 2. července Kategorie:Popravení na Kobyliské střelnici Kategorie:Muži