Jan Arnošt hrabě Hoyos (též Hoyos-Sprinzenstein) (Jan Arnošt Filip Josef František de Paula Matyáš hrabě Hoyos / Johann Ernst Philipp Josef Franz de Paula Matthias Graf Hoyos, 24. února 1779, Vídeň – 28. října 1849, Horn) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan. Jako dobrovolník se zúčastnil napoleonských válek, v armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála. Mezitím působil také ve dvorských službách a v letech 1831–1849 byl císařským nejvyšším lovčím. Byl majitelem několika panství v Dolních Rakousích a také rytířem Řádu zlatého rouna.
Život náhled|vlevo|Hrabě Jan Arnošt Hoyos (Josef Kriehuber, litografie), 1834 náhled|vlevo|Zámek Horn, hlavní sídlo rodu Hoyosů Pocházel ze starého šlechtického rodu Hoyosů původem ze Španělska, od 16. století usazeného v habsburské monarchii.Ottův slovník naučný, díl 11., Praha 1897 (reprint 1998); s. 716–717 ISBN 80-7185-057-8 Narodil se jako jediný syn hraběte Jana Filipa Hoyose (1747–1803), po matce Marii Kristině z Clary-Aldringenové (1755–1821) byl vnukem dlouholetého císařského nejvyššího lovčího knížete Františka Václava z Clary-Aldringenu. Během napoleonských válek vstoupil jako dobrovolník do armády a zúčastnil se všech tažení do roku 1815. Mezitím byl v roce 1803 jmenován císařským komořím, v roce 1815 dosáhl v armádě hodnosti plukovníka. V roce 1821 byl jmenován c.k. tajným radou a stal se nejvyšším hofmistrem následníka trůnu arcivévody Ferdinanda. Nakonec dosáhl postu nejvyššího lovčího císařského dvora (1831–1849)Hof- und Staats- Handbuch des Oesterreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 6 dostupné online, nadále také postupoval v armádních hodnostech (generálmajor 1836, polní podmaršál 1840).Služební postup Jana Arnošta Hoyose in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Wien, 2007; s. 75 dostupné online V roce 1836 obdržel Řád zlatého rounaLOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 272, dále byl nositelem Leopoldova řádu. Na jaře 1848 se stal velitelem Národní gardy ve Vídni, nedokázal ale zmírnit revoluční napětí a odešel do soukromí na své statky. Jeho hlavním sídlem byl zámek Horn, vlastnil také několik dalších panství v Rakousku (Gutenstein, Drosendorf, Hohenberg, Rosenburg), zastával i úřady v zemské správě Dolním Rakousku. Zemřel na zámku Horn na následky zranění po pádu z koně.
Manželství a potomstvo Jeho manželkou byla od roku 1799 hraběnka Marie Terezie ze Schlabrendorfu (1781–1862), c.k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže, s níž měl osm dětí. Dědicem rodového majetku byl syn Jindřich Alfons (1804–1854). Z dcer se Karolína (1811–1875) provdala za generála hraběte Františka Filipa z Lambergu (1790–1848), který byl zavražděn v Budapešti během revoluce v roce 1848. Nejmladší z dcer Sidonie (1818–1898) byla manželkou hraběte Prokopa Aloise Lažanského z Bukové (1809–1875).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Jan Arnošt Hoyos in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich Rodokmen Hoyosů
Kategorie:Hoyosové Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození 24. února Kategorie:Narození v roce 1779 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v roce 1849 Kategorie:Úmrtí v Dolních Rakousích Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí následkem pádu z koně