81. ročník nejslavnějšího cyklistického závodu světa Tour de France se konal mezi 2. a 24. červencem 1994. Vítězem se stal počtvrté v řadě Španěl Miguel Indurain, následovaný druhým Piotrem Ugrumovem a třetím Marcem Pantanim.

Vítězem bodovací soutěže se potřetí v kariéře stal Uzbek Džamolidin Abdužaparov, vítězem vrchařské soutěže se stal Francouz Richard Virenque, a vítězem soutěže jezdců do 25 let se stal Marco Pantani, který se dříve v sezóně umístil druhý na Giru d’Italia.

Týmy Celkem 21 týmů bylo pozváno k účasti na Tour de France. Prvních 15 týmů bylo oznámeno v květnu, podle jejich postavení v žebříčku UCI. Ačkoliv organizátoři původně plánovali udělit pět divokých karet v červnu, po Giru d'Italia 1994, tak bylo nakonec rozhodnuto pozvat ještě jeden tým, a proto bylo uděleno šest divokých karet. Tým Jolly Componibili–Cage Poláka Zenona Jaskuły, který dokončil třetí na Tour de France 1993, nebyl vybrán. Každý tým poslal výběr devíti jezdců, takže na startu Tour de France stanulo 189 jezdců, z nichž 117 dokončilo závod.

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

Kvalifikované týmy Banesto Carrera Jeans–Tassoni Castorama GAN GB–MG Maglificio Gewiss–Ballan Lampre–Panaria Lotto Mapei–CLAS Mercatone Uno–Medeghini Motorola Novemail–Histor–Laser Computer ONCE Team Polti–Vaporetto WordPerfect–Colnago–Decca

Pozvané týmy Chazal–MBK Festina–Lotus Kelme–Avianca–Gios Team Telekom TVM–Bison Kit ZG Mobili

Trasa a etapy V roce 1994 Tour de France začala krátkým, 7,2 km dlouhým prologem, který vedl francouzským městem Lille. Celkem bylo 6 horských etap s vysokými horami, zatímco zde byla pouze jedna kopcovitá etapa, jež obsahovala menší stoupání. 11 etap bylo převážně rovinatých. Oficiální trasa obsahovala 4 časovky, z čehož 3 byly individuální a jedna týmová.

Závod také obsahoval dvě etapy začínající nebo končící mimo území Francie. 4. etapa začala v anglickém přístavním městě Dover a skončila v Brightonu. Pátá etapa měla start i cíl v britském městě Portsmouth. Byla to teprve druhá návštěva Tour ve Velké Británii. Tyto 2 etapy byly zorganizovány na území Velké Británie proto, aby poukázaly na otevření Eurotunelu.

4 horské etapy obsahovaly vrcholové finiše: 11. na Hautacamu, 12. na Luz Ardidenu, 16. v Alpe d'Huez a 17. na Val Thorens. Devatenáctá etapa, individuální časovka, měla vrcholový finiš na Avoriaz. Nejvyšší bod závodu byl 2275 m na vrcholu stoupání Val Thorens během 17. etapy.

+ Etapy a vítězové Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz P 2. července Lille 20px|alt=|link= Individuální časovka 1 3. července Lille – Armentières 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 2 4. července Roubaix – Boulogne-sur-Mer 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 3 5. července Calais – Eurotunnel 20px|link=|alt= Týmová časovka GB-MG Maglificio 4 6. července Dover (Velká Británie) – Brighton (Velká Británie) 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 5 7. července Portsmouth (Velká Británie) 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 8. července Cherbourg – Rennes 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 7 9. července Rennes – Futuroscope 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 8 10. července Poitiers – Trélissac 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 9 11. července Périgueux – Bergerac 20px|alt=|link= Individuální časovka 10 12. července Bergerac – Cahors 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 11 13. července Cahors – Hautacam 20px|link=|alt= Horská etapa 14. července Lurdy Den odpočinku 12 15. července Lurdy – Luz Ardiden 20px|link=|alt= Horská etapa 13 16. července Bagnères-de-Bigorre – Albi 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 14 17. července Castres – Montpellier 20px|link=|alt=Rovinatá etapa 15 18. července Montpellier – Carpentras 20px|link=|alt= Horská etapa 16 19. července Valréas to Alpe-d’Huez 20px|link=|alt= Horská etapa 17 20 July Le Bourg-d’Oisans – Val Thorens 20px|link=|alt= Horská etapa 18 21. července Moûtiers – Cluses 20px|link=|alt= Horská etapa 19 22. července Cluses – Avoriaz 20px|alt=|link= Horská časovka 20 23. července Morzine – Lac Saint-Point 20px|link=|alt= Kopcovitá etapa 21 24. července Disneyland Paříž – Paříž (Champs-Élysées) 20px|link=|alt=Rovinatá etapa Celková délka

Shrnutí závodu Ročník 1994 začal krátkým 7,2 km dlouhým prologem vedoucím městem Lille. Angličan Chris Boardman nastolil extrémní tempo na trati a vyhrál prolog o 15 sekund před druhým Miguelem Indurainem. Etapa číslo 1 byla poměrně rovinatá etapa, která skončila hromadným sprintem, jenž byl poznamenán velkou nehodou. Ve chvíli, kdy jezdci sprintovali k cílové čáře, se vyklonil policista, aby pořídil fotku. To donutilo Wilfrieda Nelissena, aby začal prudce brzdit a poté narazit do policisty. Zároveň poslal k zemi i Laurenta Jalaberta. Džamolidin Abdužaparov vyhrál tuto etapu, zatímco Jalabert a Nelissen byli donuceni odstoupit ze závodu kvůli zraněním, které utržili.

Ve žlutém trikotu se během prvních 8 etap vystřídalo hned několik jezdců, ale v deváté etapě, v individuální časovce, si Indurain absolutně zneškodnil celé startovní pole svým úžasným výkonem. Pouze 8 jezdců bylo schopno se dostat pod šest minut za Induraina, a z těchto jezdců pouze Tony Rominger byl schopen si udržet Induraina pod čtyři minuty. Mladý Lance Armstrong se překvapivě udržel v první desítce během 10. etapy, ale nikdo jiný než Rominger neměl šanci ohrozit Indurainovo vedení.

V etapách 11 a 12 se peloton dostal do Pyrenejí, kde si Indurain dále budoval svůj náskok na Romingera, jenž odstoupil ve 13. etapě. Během stoupání na Mont Ventoux a v Alpských etapách se začali Marco Pantani a Pjotr Ugrjumov prokousávat nahoru top desítkou, zatímco se Richard Virenque usadil na druhém místě, ale Indurainovo vedení bylo pojištěno náskokem na Virenqua větším než 7 minut.

Ugrjumov vyhrál 19. etapu, individuální časovku, zatímco Pantani dojel druhý. Oba jezdci si získali čas na Induraina, ale na konci dne už bylo příliš pozdě pro oba jezdce, vzhledem k tomu, že Indurainovo 4. vítězství v řadě na Tour de France bylo pojištěno vedením 5 minut 39 sekund před v tu chvíli druhým Ugrjumovem.

Průběžné pořadí +Průběžné pořadí po etapách Etapa Vítěz Celková klasifikace25px|link=General classification in the Tour de France|alt=A yellow jersey. Bodovací soutěže25px|link=Points classification in the Tour de France|alt=A green jersey Vrchařská soutěž25px|link=Mountains classification in the Tour de France|alt=A white jersey with red polka dots. Mladý jezdec Soutěž týmů Bojovnost Cena Klasifikace P Chris BoardmanChris Boardman Chris Boardman neudělenoEddy SeigneurGANneuděleno 1 Džamolidin AbdužaparovDžamolidin Abdužaparov Jean-Paul van Poppel 2 Jean-Paul van PoppelPeter De Clercq Stephen SwartStephen Swart 3 GB-MG Maglifico Johan MuseeuwLance ArmstrongGB-MG Maglifico neuděleno 4 Francisco CabelloFlavio Vanzella Francisco CabelloFrancisco Cabello 5 Nicola Minali Giancarlo Perini 6 Gianluca Bortolami Sean YatesMotorola 7 Ján SvoradaJohan Museeuw Eros PoliEros Poli 8 Bo Hamburger Luc Leblanc 9 Miguel IndurainMiguel IndurainAbraham Olano Mapei-CLAS neuděleno 10 Jacky Durand Castorama Gianluca BortolamiJacky Durand 11 Luc Leblanc Mapei-CLAS Massimo Ghirotto 12 Richard VirenqueRichard VirenqueRichard VirenqueFestina-Lotus Richard Virenque 13 Bjarne Riis 14 Rolf Sørensen 15 Eros Poli Eros PoliEros Poli 16 Roberto Conti Hernán Buenahora 17 Nelson Rodríguez Serna 18 Pjotr Ugrjumov Pjotr Ugrjumov 19 Pjotr UgrjumovMarco Pantani neuděleno 20 Džamolidin Abdužaparov 21 Eddy Seigneur Konečné pořadí 1994 Celková klasifikace25px Miguel Indurain Bodovací soutěže25px Džamolidin Abdužaparov Vrchařská soutěž25px Richard Virenque Mladý jezdec25px Marco Pantani Soutěž týmů25px Festina-Lotus Nejaktivnější jezdec25px Eros Poli

Miguel Indurain nosil v 1. etapě zelený dres pro lídra bodovací soutěže.

Odkazy Reference

Související články Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1994 Tour de France Miguel Indurain Pjotr Ugrjumov Marco Pantani

Externí odkazy

Oficiální stránky – Tour de France 1994

1994 Kategorie:Cyklistika v roce 1994 Kategorie:Sport ve Francii v roce 1994