Heftalité (baktrijsky ηβοδαλο, Ebodalo), zejména ve východořímských zdrojích zvaní rovněž Bílí Hunové, byl kmenový svaz v oblasti Střední Asie existující zhruba od 5. do 8. století našeho letopočtu. Mocensky byly významní zejména od roku 450, kdy porazili Kidarity a vytvořili mocnou heftalitskou říši, do roku 560, kdy je porazily spojené síly Západoturkutského kaganátu a Sásánovské říše. Poté už tvořili jen drobné suzerénní správní celky v oblasti Tocharistánu a Hindúkuše (do roku 710), přičemž ty severně od Amudarji byly podřízeny Západoturkutskému kaganátu a ty na jih od Amudarji byly podřízeny Sásánovské říši.
Geografie Jádrem heftalitského prostoru byla Baktrie, odkud se Heftalité šířili na východ do Tarimské pánve, na západ do oblasti Sogdiany a na jih. Jejich hlavními sídly byly Kundúz a Balch. Hlavním jazykem Heftalitů byla baktrijština, ale na jejich území se mluvilo rovněž sogdsky, prákrtem a dalšími jazyky, zejména turkickými nářečími.
Společnost náhled|upright=0.6|vlevo|Mince s neznámým vládcem z konce 5. století Zvláštností heftalitské společnosti bylo, že praktikovala polyandrii (mnohomužství). Bylo běžné, že se více můžu (zpravidla bratrů) dělilo o jednu ženu, přičemž narozené děti byly automaticky považováni za potomky nejstaršího z nich. Vdané ženy nosívaly čelenky s „rohy“, jejichž počet odpovídal počtu jejich manželů. O Heftalitech se tvrdilo, že si deformují lebky (zvyk totožný s Huny v Evropě). Odmítali buddhistické náboženství, ani jej neuznávali a často plenili jeho kláštery, které pak byly jejich stoupenci zase obnovovány. Navzdory nepřátelství k tomuto náboženství vzniklo zejména v Tocharistánu mnoho buddhistických klášterů, svatostánků a dalších staveb. Rovněž Hunové, kteří expandovali do severní Indie, potlačovali buddhismus a dávali raději přednost hinduismu, čímž jej zde oživili a naopak vyvolali pozvolný úpadek buddhismu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zaniklé státy jižní Asie Kategorie:Dějiny Pákistánu Kategorie:Dějiny Indie Kategorie:Národy a etnika dějin Číny