Asrael – Smuteční symfonie pro velký orchestr c moll op. 27 je pětivětá symfonie českého skladatele Josefa Suka z let 1905/1906.
Vznik Suk začal symfonii komponovat na začátku roku 1905, asi osm měsíců po smrti svého tchána Antonína Dvořáka. Skladbu nazval podle anděla smrti, který má v islámu a v některých židovských tradicích jméno Azrael (Asrael). O necelého půl roku později, 6. června 1905, když dokončil skici prvních tří vět, zemřela v pouhých sedmadvaceti letech jeho manželka, Dvořákova dcera Otilie.Dopisy o životě hudebním i lidském, str. 60 Suk se ke kompozici dokázal vrátit až po roce; nepřipojil oslavnou závěrečnou větu, jíž mělo dílo jakožto vzpomínka na Dvořákův život a tvorbu původně končit, nýbrž dvě pomalé věty, reflektující smrt, ztrátu, odloučení, bolest a smíření.
Partituru dokončil 4. října 1906, skladbu věnoval "vznešené památce Dvořákově a Otilčině".
Symfonie měla premiéru 3. února 1907 pod vedením Karla Kovařovice v Národním divadle. Koncertními mistry orchestru ND byli Sukovi spoluhráči v Českém kvartetu Karel Hoffmann a Jiří Herold.
Hudební struktura Symfonie má pět vět:
věta: Andante sostenuto věta: Andante věta: Vivace věta: Adagio věta: Adagio e maestoso.
Celým dílem prochází sevřený motiv, který zprvu působí zprvu nemilosrdně a chladně, ve smířlivém závěru díla však vyznívá jako slavnostní chorál. Autor zde dále zpracovává jeden z motivů svého staršího díla Pohádka op. 16, který nyní získává velkou závažnost jako "motiv smrti". Ačkoli symfonie obsahuje citáty z Dvořákova díla – v druhé větě hlavní motiv z jeho Rekviem, ve střední části třetí věty názvuk na Lovcovu píseň z Rusalky –, Dvořákův vliv na kompozici již není znát. Sukův hudební jazyk spíše směřuje k moderní harmonii a polyfonii. Vysloužil, Hudební slovník pro každého, str. 518
Provedení díla trvá něco přes hodinu.
Obsazení Pikola, 2 flétny, 2 hoboje, anglický roh, 2 klarinety in B (A, Es), basklarinet, 2 fagoty, kontrafagot, 6 lesních rohů (5. a 6. ad lib.), 3 pozouny, 3 trubky, tuba, tympány, triangl, činely, velký buben, harfa a smyčce.
Významné nahrávky
Česká filharmonie, Václav Talich (Supraphon) nahr. 5/1952 Česká filharmonie, Karel Ančerl (Supraphon – Český rozhlas) 4/1967 South West German Radio Symphony Orchestra, Baden-Baden, Karel Ančerl (Naxos) 5/1967 Česká filharmonie, Václav Neumann (Supraphon) 2/1983 Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek (Chandos) 6/1991 Berlin Comic Opera Orchestra, Kirill Petrenko (CPO) 10/2002 Česká filharmonie, Charles Mackerras (Supraphon) 4/2007 BBC Symphony Orchestra, Jiří Bělohlávek (Supraphon) 6/2008 Malaysian Philharmonic Orchestra, Claus Peter Flor (BIS) 10/2008 Belgium National Orchestra, Walter Weller (Fuga Libera) 7/2009 Helsinki Philharmonic Orchestra, Vladimir Ashkenazy (Ondine) (c) 2009 Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Libor Pešek (Virgin Classics) 2010 Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Jakub Hrůša (Exton) (c) 2015 Essener Philharmoniker, Tomáš Netopil (Oehms Classics) 11/2016 Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Jakub Hrůša (BR Classic) 10/2018 Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek (Decca) 2019
(zdroj: naxosmusiclibrary.com, supraphononline.cz)
Reference
Literatura Suk, Josef: Dopisy o životě hudebním i lidském, vyd. Jana Vojtěšková, Praha: Edition Bärenreiter 2005, ISBN 80-86385-31-0. Vysloužil, Jiří: Hudební slovník pro každého, sv. II. Vizovice: Lípa 2001 ISBN 80-86093-23-9. Roubíček, Vít: Josef Suk, in: Asrael, A Summer's Tale, The Ripening, Epilogue, Fairy Tale, Praga (Czech Philharmonic Orchestra, cond. Václav Neumann, Libor Pešek) (doprovodný text k CD). Praha: Supraphon, SU 3864-2.
Kategorie:Skladby klasické hudby Kategorie:1906 v hudbě Kategorie:Skladby Josefa Suka