Otto hrabě Brandis (Otto Graf von Brandis) (3. prosince 1848, Innsbruck, Rakousko – 8. srpna 1929, zámek Brandis, Lana, Tyrolsko, dnes Itálie) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny. V diplomatických službách od roku 1871, později byl rakousko-uherským vyslancem v několika evropských zemích, naposledy v Nizozemí (1905–1907).Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné onlineDie Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 391 dostupné online
Životopis Byl potomkem staré šlechtické rodiny z Tyrolska,Rodokmen Brandisů na webu euweb.cz dostupné online pocházel z početného potomstva hraběte Ferdinanda Brandise (1819–1904) a jeho manželky Sophie, rozené hraběnky Fünfkirchenové (1829–1904), narodil se jako druhorozený syn.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861; Gotha, 1861; s. 127 dostupné online Od roku 1871 působil v diplomatických službách a vystřídal nižší posty na řadě vyslaneckých úřadů (Drážďany, Mnichov, Řím, Stuttgart, Athény, Istanbul, Bern, Bělehrad, Haag). V letech 1891–1895 byl velvyslaneckým radou diplomatického zastoupení u Svatého stolce. Poté byl rakousko-uherským vyslancem v Lisabonu (1895–1902)Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1896; s. 37 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 213 dostupné online a ve Stockholmu (1902–1905),Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1903; Vídeň, 1902; s. 245 dostupné online kde měl zároveň v kompetenci diplomatické styky s Norským královstvím.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1904; Vídeň, 1903; s. 45 dostupné online Svou diplomatickou dráhu zakončil jako vyslanec v Haagu (1905–1907),Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1906; Vídeň, 1905; s. 46 dostupné online poté ještě několik let setrval ve stavu disponibility na ministerstvu zahraničí, penzionován byl v roce 1911.
Tituly a ocenění Jako příslušník staré šlechtické rodiny byl v roce 1878 jmenován c. k. komořímHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1881; s. 216 dostupné online a jako vyslanec v Haagu obdržel v roce 1905 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 229 dostupné online Během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Otto Brandise in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1906; Vídeň, 1906; s. 46 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 258 dostupné online Po úmrtí staršího bratra Ferdinanda (1847–1917) převzal v Tyrolsku čestnou hodnost dědičného nejvyššího komorníka nad stříbrem, kterou užíval do zániku monarchie v roce 1918.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 156–157 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1887) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1903) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1907)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (Portugalsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Kristova (Portugalsko) 60x60pixelů komtur Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů komtur Řádu Pia IX. (Papežský stát) 60x60pixelů velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko) 60x60pixelů komtur Oranžsko-nasavského řádu (Nizozemsko) 60x60pixelů Řád Takova II. třídy (Srbsko) 60x60pixelů Řád württemberské koruny I. třídy (Württembersko)
Rodina V roce 1875 se oženil s Marií Athénais hraběnkou von Schönborn-Wiesentheid (1840–1918),Rodokmen Schönbornů dostupné online která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 137 dostupné online Měli spolu jediného syna Ferdinanda (1876–1918), který sloužil v armádě a zastával také nižší posty v diplomacii. Ottův švagr baron Karl von Franckenstein (1831–1898) byl též rakousko-uherským diplomatem a vyslancem v několika zemích.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Otto Brandis in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 dostupné online
Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Pia IX. Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Kristova Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Narození 3. prosince Kategorie:Narození v roce 1848 Kategorie:Narození v Innsbrucku Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Muži