William Playfair (22. září 1759 Liff, Angus – 11. února 1823 Londýn) byl skotský inženýr, politický ekonom, spisovatel a popularizátor grafického znázornění číselných hodnot namísto tabulek. Jako první například používal kruhový diagram a sloupcový graf.
Život William Playfair se narodil 22. září 1759 ve vesnici Liff nedaleko skotského Dundee, jako čtvrté z osmi dětí (jeho dvojče Charles se nedožil prvního roku) presbyteriánského duchovního Jamese Playfaira a Margaret Youngové. Jeho otec zemřel, když bylo Williamovi 12 let. O jeho výchovu a vzdělání se poté staral o 12 let starší bratr John, pozdější významný matematik a geolog. William Playfair sám připisoval Johnovi původní myšlenku k zaznamenání dat pomocí spojnic. Starší bratr James (1755–1794) byl architekt. Od svých 14 let se William učil u inženýra Andrewa Meikla a mezi lety 1778–1781 pracoval jako kreslič výkresů u Jamese Watta. Ve společnosti Boulton a Watt se užívaly liniové grafy, což mohla být inspirace pro pozdější Playfairova ekonomická díla. V roce 1779 se oženil s Mary Morrisovou a z tohoto manželství vzešlo celkem pět dětí. V roce 1787 se přestěhoval do Paříže, kde měl v plánu vybudovat válcovnu, z čehož však sešlo a začal podnikat a investovat. Kvůli podezření ze zpronevěry a dalším právním nejasnostem byl nucen Francii v roce 1793 opustit a do roku 1814 žil v Londýně. I tam měl potíže se zákonem – centrální banka Bank of England se roku 1797 zajímala o jím založenou banku, ale stíhán nebyl, a roce 1805 byl odsouzen za podvod. V roce 1814 se do Francie vrátil, ale musel brzy zase odejít, protože byl jako editor anglicky psaných novin obviněn z pomluvy. Zemřel jako nemajetný v londýnské čtvrti Covent Garden v únoru 1823.
Dílo náhled|Plošný graf zaznamenávající export a import Anglie s Dánskem a Norskem mezi lety 1700–1780, Atlas 1786 Za své tvůrčí období vydal William Playfair přes sto knih a kratších děl o různých tématech – historie, genealogie, politika, francouzská revoluce a politická ekonomika (mezinárodní obchod nebo vývoj cen komodit), krátce vydával také noviny. Jeho první kniha, která ještě neobsahovala žádné grafy, vyšla v roce 1785. Pro vizualizaci dat jsou důležité hlavně tři vydání (1786, 1787 a 1801) The Commercial and Political Atlas (Komerční a politický atlas), Lineal arithmetic (Liniová aritmetika) z roku 1798 a Statistical Breviary (Statistický breviář) vydaný v roce 1801.
První vydání atlasu, který se zabýval obchodem mezi Anglií a ostatními zeměmi Evropy, netradičně neobsahovalo žádné mapy, ale 43 rytin liniových grafů časových řad a jeden sloupcový graf. Podle Playfairova komentáře poskytovalo grafické znázornění lepší porovnání mezi jednotlivými po sobě jdoucími hodnotami než tabulky, které byly v 18. století standardem. Sloupcový graf použil proto, že pro obchod Skotska chyběla meziroční data. V prvním atlasu přirovnával své diagramy k mapě, na které vzdálenosti od nuly na svislé ose jsou pro jednotlivé roky vlastně řady vyskládaných guinejí. Ve Statistical Breviary, teoretickém díle o grafech, už toto přirovnání nepoužívá a grafy jsou více abstraktní a soběstačné. Ve stejném díle také poprvé použil kruhový diagram.Tufte (2007), s. 43–44
Odkaz náhled|Sloupcový graf zobrazující skotský vývoz a dovoz v roce 1781, Atlas, 1786 Během jeho života a krátce po jeho smrti nebylo jeho dílo ohledně diagramů oceňováno a jen výjimečně bylo vůbec zmíněno. První vydání Atlasu bylo úzkým okruhem lidí (kopii měl obdržet například Ludvík XVI.) dobře kriticky přijato, ale nepřineslo finanční zisk, což se ani s vydáním dalších knih nezměnilo. Moderní poznatky o přijetí jeho děl a myšlenek proto vycházejí skoro výhradně z Playfairových vlastních publikací a poznámek k nim.
Podle statistika a teoretika v oblasti vizualizace dat Edwarda Tufta je spolu se Švýcarem Johannem Heinrichem Lambertem jedním ze dvou průkopníků užití grafiky pro zobrazení číselných hodnot.Tufte (2007), s. 32 Podle Costigan-Eavesové byly jeho přístup a chápání psychologie čtenáře diagramů blízké těm moderním. Na druhou stranu, ačkoliv tuto disciplínu prý definoval sebráním a novým použitím existujících prvků, sám nevymyslel nic převratného. Některé jím používané prvky (jako kruhový diagram) jsou ve 21. století považovány za překonané, kvůli nízké informační hustotě a nedoporučuje se jejich užívání.Tufte (2007), s. 178
Vybraná bibliografie náhled|upright|Podíl afrického ku evropskému území Osmanské říše – první užití výsečového grafu, Statistical Breviary, 1801 The Commercial and Political Atlas: Representing, by Means of Stained Copper-Plate Charts, the Progress of the Commerce, Revenues, Expenditure and Debts of England during the Whole of the Eighteenth Century, první vydání 1786, druhé 1787 a třetí 1801 Thoughts on the Present State of French Politics, and the Necessity and Policy of Diminishing France, for Her Internal Peace, and to Secure the Tranquillity of Europe, 1793 Lineal arithmetic, Applied to Shew the Progress of the Commerce and Revenue of England During the Present Century, 1798 Statistical Breviary; Shewing, on a Principle Entirely New, the Resources of Every State and Kingdom in Europe, 1801 An Inquiry into the Permanent Causes of the Decline and Fall of Powerful and Wealthy Nations, 1805 British Family Antiquity, 1809–1811 Letter on our agricultural distresses, their causes and remedies; accompanied with tables and copper-plate charts shewing and comparing the prices of wheat, bread and labour, from 1565 to 1821, 1821
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Skotští inženýři Kategorie:Skotští ekonomové Kategorie:Vizualizace Kategorie:Narození ve Skotsku Kategorie:Narození v roce 1759 Kategorie:Narození 22. září Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Úmrtí v roce 1823 Kategorie:Úmrtí 11. února Kategorie:Muži