František Hladěna (14. července 1903 Pardubice – 20. června 1942 Pardubice) byl motocyklový závodník a odbojář z období druhé světové války, spolupracovník výsadku Silver A.
Život
Před druhou světovou válkou František Hladěna se narodil 14. července 1903 v Pardubicích. Po studiích začal pracovat u pražského výrobce motocyků J. F. Kocha, krátce pracoval i u firmy Itar. V roce 1926 si v Pardubicích zřídil motodílnu a převzal zastoupení motocyklů Scott, Ariel, Lewis a Grizzly. Stroje poslední zmiňované značky se začaly v roce 1926 vyrábět i v Pardubicích a František Hladěna se stal jejich zajížděčem. Od toho nebylo daleko k závodění. Jeho prvním počinem byl závod Zbraslav-Jíloviště, kde skončil na Grizzly 250 cm³ na druhém místě. V roce 1929 jel Hradeckou hvězdicovou jízdu a také Závod na Kunětickou horu. Společně s Adolfem Trnkou založil závod na travnaté dráze pardubického dostihového závodiště, kterému dal název Zlatá přilba. Zúčastnil se jeho prvního ročníku (1929), kdy na anglickém stroji Ariel 250 cm³ obsadil čtvrté místo. V roce 1932 spolu s dalšími prosadil vznik dalšího závodu na škvárovém oválu fotbalového stadionu, který byl nazván Memoriál J. K. Lobkowicze a který se jezdil do roku 1938. Od roku 1933 podporoval plochodrážního jezdce Hugo Rosáka. Koupil pro sebe a Rosáka dva závodní speciály DKW cm³. V roce 1934 zvítězil na závodech ploché dráhy v Liberci a Mariánských Lázních. V roce 1935 Hugo Rosák při 5. Zlaté přílbě porazil svého učitele. V té době jim dělal mechanika Jaroslav Simadl, který měl v Pardubicích opravnu a zastoupení motocyklů Praga. V roce 1936 převzal zastoupení firmy Škoda pro osobní i nákladní vozy pro Pardubický kraj a následně založil autodílnu pro jejich garanční a servisní opravy. V březnu 1939 se oženil s Taťánou Vranešičovou, která byla jeho o sedmnáct let mladší vzdálenou příbuznou.
Protinacistický odboj náhled|Pamětní deska F. Hladěny v budově magistrátu v Pardubicích František Hladěna se během okupace díky své profesi stal odhadcem gestapem zabavených silničních dopravních prostředků, čímž si získal jejich důvěru. Vysloužil si u nich přezdívku Schneller Franz. Na druhou stranu také získal přehled o jejich šmelinách se zabaveným zbožím. Před koncem roku 1941 se stal společně se svou ženou spolupracovníkem výsadku Silver A. Jeho prvním počinem byl převoz vysílačky, výzbroje a dalšího materiálu z Poděbradska, kde k výsadku došlo, na Pardubicko. Členy výsadku npor. Alfréda Bartoše, Josefa Valčíka a Jiřího Potůčka na nějaký čas ubytovali v zahradním altánu za autodílnou. Podle některých zdrojů došlo později k ukončení pobytu z důvodu přílišné náklonnosti Taťány Hladěnové k Alfrédu Bartošovi, jiné se o tomto důvodu nezmiňují. I nadále ale oba manželé poskytovali výsadku podporu a informace, Alfréd Bartoš měl navíc k dispozici Hladěnovu garsoniéru na dnešní Třídě Míru. Taťána mimo další pomoc společně s Hanou Krupkovou kontaktovaly Zdenu Bočkovou a přesvědčily jí, aby pomohla výsadek napojit na Václava Morávka, fungovaly též jako spojka mezi Pardubicemi a Prahou. Dne 16. června 1942 došlo ke zradě Karla Čurdy, díky kterému se gestapo dostalo ke jménům a adresám spolupracovníků parašutistů a mimo jiné zatklo Hanu a Václava Krupkovi. V jejich bytě nalezlo i Bartošovy záznamy. Není zřejmé, co v nich přesně bylo, pravdou je, že nemohlo jít o konkrétní jména, protože k dalšímu zatýkání docházelo postupně, jak byla prolamována konspirace. František a Taťána Hladěnovi byli zatčeni 20. června 1942 ráno, převezeni na pardubickou úřadovnu gestapa a krutě vyslýcháni. Pardubičtí činovníci gestapa byli pod drobnohledem nadřízených a informace, které o nich František věděl, byly pro ně nepříjemné. František zahynul ještě během výslechu. Jeho tělo bylo nalezeno spoutané pod oknem úřadovny se zlomeninami spodiny lebeční a páteře a není úplně zřejmé, zda vyskočil sám (jak uvedlo gestapo), nebo byl vyhozen. Podle faráře Karla Výprachtického z nedalekého kostela po dopadu ještě chvíli žil, ale okolo stojící gestapáci jej nechali vykrvácet. Jeho tělo byl spáleno v místním krematoriu a jeho popel vysypán do Labe. Taťáně byla nabídnuta spolupráce, ale na rozdíl od Hany Krupkové jí nepřijala. Zastřelena byla v pardubické donucovací pracovně 2. července 1942.
Připomínky Františka Hladěny V prostorách dnešního magistrátu města Pardubic a tedy i bývalé úřadovny gestapa, se nachází pamětní deska Františka Hladěny upomínající na místo jeho úmrtí.Pamětní deska Františka Hladěny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa V období okolo roku 2020 vznikla v pardubické čtvrti Svítkov v bezprostřední blízkosti plochodrážního stadionu Zlaté přílby nová čtvrť rodinných domů. Po Františku Hladěnovi zde byla pojmenována jedna z ulic.Článek "Nové ulice získají své názvy po pěti legendách Zlaté přílby na stránkách Pardubického Deníku Tradice předválečného Lobkowitzova memoriálu ježděného na škvárovém atletickém okruhu fotbalového stadionu pokračovala po druhé světové válce dalšími 6 ročníky v letech 1946–1973 již pod názvem Hladěnův memoriál, než byla nastupujícím režimem zrušena. První tři ročníky se jely v letech 1946–1948. 1. ročník se jel 9. června 1946 a zvítězil v něm Ing. Hugo Rosák; 2. ročník se jel 5. června 1947 a tehdy zvítězil Jan Lucák a konečně 3. ročník se jel 6. června 1948 a opět v něm zvítězil jeho bývalý „svěřenec“ Ing. Hugo Rosák na stroji JAP 500 cm³.Hladěnův memoriál v hesle Firma Hladěna na Parpedii.cz Hugo Rosák v roce 1947 vyhrál jubilejní Zlatou přilbu Československa.
František Hladěna v kultuře Ve filmu Operace Silver A režiséra Jiřího Stracha z roku 2007 hraje postavu Františka Hladěny Ivan Trojan. Jeho jméno je v něm mírně upraveno na František Hladík. V hraném dokumentu Stříbrné requiem hraje postavu Františka Hladěny Martin Veselý.
Odkazy Reference
Externí odkazy Jiří Sedláček – Pomáhali Silver A/Taťána Hladěnová, 2005 František Hladěna, člověk a odbojář - článek na stránkách Klubu přátel Pardubicka František Hladěna na stránkách Parpedie.cz Článek o Františku Hladěnovi na stránkách SpeedwayA-Z.cz
Kategorie:Čeští motocykloví závodníci Kategorie:Spolupracovníci operace Silver A Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Narození 14. července Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 20. června Kategorie:Úmrtí v Pardubicích Kategorie:Muži