Magnetický kód je předpis pro přiřazení magnetické kombinace logických stavů. Je založen na dvojkové soustavě; každý prvek má přiřazenu určitou posloupnost jedniček a nul, které se zaznamenávají jako zmagnetizovaný a nezmagnetizovaný bod (logické stavy). Magnetický kód se nejčastěji užívá na platebních kartách (debetních či kreditních) v podobě magnetického pásku na zadní straně. Životnost magnetických karet je velmi vysoká. Výhoda použití například oproti čárovému kódu je v možnosti nového záznamu. To je zároveň i jejich nevýhodou, protože zdroj magnetické indukce může způsobit vymazání stávajícího záznamu.
Princip Jako nosič magnetického kódu se používá magnetický pásek, který je pokrytý rozměrově nepatrnými permanentními magnety. Tyto magnety jsou od sebe vzdáleny tak, aby se vzájemně neovlivňovaly. Záznam hodnoty v podobě binárního kódu vzniká účinkem jiného magnetu zvenku.
Normy V případě magnetického kódu se používá ve většině případů norma pod označením ISO 3554. Existuje také norma pod označením DIN 9781, která se ale již nevyužívá.
Reference
Kategorie:Kódování