Pavlína Sasko-Výmarsko-Eisenašská (Pavlína Ida Marie Olga Henrieta Kateřina; 25. července 1852, Stuttgart – 17. května 1904, Orte) byla sasko-výmarsko-eisenašskou princeznou a sňatkem dědičnou velkovévodkyní sasko-výmarsko-eisenašskou.
Život Pavlína se narodila jako nejstarší potomek prince Heřmana Sasko-Výmarsko-Eisenašského a jeho manželky Augusty, dcery krále Viléma I. Württemberského.
26. srpna 1873 se jednadvacetiletá princezna ve Friedrichshafenu provdala za svého o osm let staršího příbuzného, dědičného velkovévodu Karla Augusta Sasko-Výmarsko-Eisenašského. Její dědeček Bernard byl bratrem jeho dědečka Karla Fridricha.
Pavlína měla s Karlem Augustem dva syny:
1. Vilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašský (10. 6. 1876 Výmar – 24. 4. 1923 Henryków), poslední velkovévoda sasko-výmarsko-eisenašský v letech 1901 až 1918 I. ⚭ 1903 Karolína Reuss-Greiz (13. 7. 1884 Greiz – 17. 1. 1905 Meiningen) II. ⚭ 1910 Feodora Sasko-Meiningenská (29. 5. 1890 Hannover – 12. 3. 1972 Freiburg im Breisgau) 2. Bernhard Sasko-Výmarsko-Eisenašský (18. 4. 1878 Výmar – 1. 10. 1900 tamtéž), zemřel svobodný a bezdětný
Karel August zemřel 22. listopadu 1894 v padesáti letech na zápal plic. Protože zemřel ještě před svým otcem, nikdy se nestal sasko-výmarsko-eisenašským vévodou. Pavlína tudíž vždy byla známá jako dědičná velkovévodkyně nebo po manželově smrti jako dědičná velkovévodkyně vdova. Po smrti velkovévody se stal nástupcem jejich syn Vilém Arnošt.
Vdovství V pozdějších letech trávila Pavlína hodně času v Itálii a byla častou návštěvnicí u italského dvora. Říkalo se, že vstoupila do morganatického manželství se svým komorníkem. Toto manželství se neobjevilo v Almanachu de Gotha a nebylo schváleno jejím synem velkovévodou. Manželství tudíž nebylo schváleno sasko-výmarskou vládou. U své rodiny a poddaných svého syna byla neoblíbená.
Přestože většinu svého vdovství žila daleko od sasko-výmarského dvora, Pavlína "přispěla i na dálku k vytváření obtíží, které znesnadňovaly postavení její snachy, současné velkovévodkyně, během prvních pár měsíců manželství". Byla popisována jako "mimořádně tlustá, a jedna z nejprostších německých princezen, jejíž prostota spočívala spíše v nevrlosti a kyselosti, než ve vlídné povaze".
Dne 17. května 1904 Pavlína náhle zemřela na srdeční chorobu během cesty vlakem z Říma do Florencie. Bylo jí 51 let.
Tituly, oslovení a vyznamenání
Tituly a oslovení 25. července 1852 – 26. srpna 1873: Její Výsost princezna Pavlína Sasko-Výmarsko-Eisenašská, vévodkyně saská 26. srpna 1873 – 22. listopadu 1894: Její královská Výsost dědičná velkovévodkyně sasko-výmarsko-eisenašská 22. listopadu 1894 – 17. května 1904: Její královská Výsost dědičná velkovévodkyně vdova sasko-výmarsko-eisenašská
Vyznamenání Ruské impérium: Řád sv. Kateřiny Württemberské království: Řád Olgy, 1871
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sasko-Výmarsko-Eisenašští Kategorie:Německé princezny Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození 25. července Kategorie:Narození ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Úmrtí 17. května Kategorie:Ženy