Rudolf kníže z Lichtenštejna ( Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von und zu Liechtenstein, Herzog von Troppau und Jägerndorf, Graf von Rietberg) (18. dubna 1838 Vídeň – 15. prosince 1908 Moravský Krumlov)) byl rakouský a moravský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na přelomu 19. a 20. století zastával důležité funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nejvyšším štolbou (1892–1896) a nejvyšším hofmistrem (1896–1908), byl též rytířem Řádu zlatého rouna (1892). V roce 1899 zdědil titul knížete a vlastnil rozsáhlý majetek na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). Zemřel bezdětný jako poslední potomek moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.
Životopis náhled|vlevo|Princ Rudolf z Lichtenštejna náhled|vlevo|Úmrtní oznámení knížete Rudolfa z Lichtenštejna v dobovém tisku Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla Františka z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a v letech 1863–1868 pobočníkem císaře Františka Josefa.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1864; Vídeň, 1864; s. 63 dostupné online V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka,Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 168 dostupné online ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, bez služebního zařazení žil ve Vídni, ale zúčastňoval se společenských aktivit u císařského dvora, kde později zastával vysoké funkce. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistraGothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 43, 1001 dostupné online s rozsáhlými kompetencemi,ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 25–26 ISBN 80-86781-08-9 jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a k datu 1. května 1904 nakonec generálem jezdectva (1904).Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineSlužební postup Rudolfa z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k.k. bezw. k. u. k. Generalität; Oesterreichisches Stattsarchiv; Wien, 2007, s. 105 dostupné online Jako nejvyšší štolba byl zároveň kapitánem císařské gardy rejtarů,Přehled kapitánů císařské gardy rejtarů in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 58 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 13 dostupné online ve funkci nejvyššího hofmistra byl později plukovníkem všech císařských gard.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 15 dostupné online
Majetek náhled|vlevo|Zámek Moravský Krumlov Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o čtyři velkostatky na jižní a severní Moravě (Moravský Krumlov,KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.; Praha, 2000; s. 148 ISBN 80-85983-16-8 Velké Losiny, HostimKUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 221 ISBN 80-85983-14-1 a Budkov). Největší podíl připadal na Moravský Krumlov s rozlohou 7 808 hektarů půdy, následovaly Velké Losiny s 6 405 hektary pozemků. K velkostatku Hostim-Boskovštejn náleželo 3 190 hektarů a k nedalekému Budkovu na rozhraní jižní Moravy a Vysočiny patřilo 1 731 hektarů půdy. Na velkostatcích Moravský Krumlov a Velké Losiny převažovaly lesní porosty, zatímco na jihomoravských statcích Hostim a Budkov dominovaly louky a pole se zemědělskou produkcí. Ke všem velkostatkům patřila řada průmyslových provozů, jako byly mlýny, cihelny, parní pily nebo vápenky. Celkově Rudolf z Lichtenštejna vlastnil na Moravě přibližně 20 000 hektarů půdy, centrální správa velkostatků sídlila v Moravském Krumlově.Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1903; s. 21–22, 55, 79–81, 172–173 dostupné online Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017, s. 60–62 dostupné online
Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých.Pohřebiště Lichtenštejnů na webu royaltyguide.com dostupné online Jím vymřela moravskokrumlovská větev LichtenštejnůHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl Jižní Morava; Praha, 1981; s. 165 a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl Severní Morava; Praha, 1983; s. 266
Tituly a ocenění náhled|vpravo|Hrobka Lichtenštejnů v Moravském Krumlově Jako příslušník knížecího rodu užíval od narození titul prince s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht), po starším bratrovi zdědil v roce 1899 titul knížete. V roce 1862 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 118 dostupné online a ve funkci nejvyššího štolby obdržel titul c. k. tajného rady (1892).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 187 dostupné online V roce 1892 byl zároveň jmenován rytířem Řádu zlatého rouna,Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné onlineLOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1991; s. 274 v roce 1896 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 63 dostupné online Jako dlouholetý vysoký dvorský hodnostář obdržel také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa z Lichtenštejna in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1908; s. 15 dostupné online Mimoto byl od mládí čestným rytířem Maltézského řádu a od roku 1904 čestným majitelem dragounského pluku č. 10 dislokovaného v Krakově.Přehled majitelů 10. dragounského pluku in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 682 dostupné onlineDragounský pluk č. 10 na webu valka.cz dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1892) 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1896)
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svaté Anny (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Vladimíra (Rusko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Královského řádu Viktoriina (Spojené království) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu černé orlice s brilianty (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů Řád dvojitého draka I. třídy (Čína) 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce (Japonsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého slona (Siam) 60x60pixelů velkokříž Řádu věže a meče (Portugalsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko) alt=|60x60pixelů rytíř Řádu sv. Huberta (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů rytíř Řádu routové koruny (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Serafínů (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého orla (Srbsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko) 60x60pixelů velkokříž Domácího řádu vendické koruny (Meklenbursko) 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) 60x60pixelů komtur Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Josefa (Toskánsko)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Rudolf z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu
Karel Rudolf Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští politici Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu věže a meče Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu bílého slona Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu routové koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 18. dubna Kategorie:Narození v roce 1838 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 15. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí v Moravském Krumlově Kategorie:Pohřbení v Lichtenštejnské hrobce v Moravském Krumlově Kategorie:Muži