Nestor se v češtině používá pro označení nejstaršího a nejváženějšího člověka v nějaké společnosti.
Původ výrazu Jedná se o přívlastek odvozený od jména Nestóra, moudrého a nejstaršího účastníka trójské války v Homérových eposech Illias a Odysseia. Přirovnání k Nestórovi v tomto významu bylo používáno již v antice.Např.
Obvykle je implicitně vyjádřena i moudrost tohoto člověka, vynikajícího v určitém oboru (nejčastěji věda a kultura). Možná synonyma jsou stařešina či senior.
Užití v češtině (příklady) Charakteristika nestor se užívá v pozdním věku osobnosti nebo jako součást hodnocení nedávno zemřelého:
„nestor českých malířů“ Karel Javůrek (Světozor, 1894) „nestor českých spisovatelů a dramatických umělců“ Josef Jiří Kolár (Světozor, 1896) „nestor slovenských skladatelů“ Ján Levoslav Bella (1946, Svět v obrazech) „nestor českých spisovatelů“ Antal Stašek (1941, Světozor) „nestor českých elektrotechniků“ František Křižík (1941, Pestrý týden)
Pravopis V češtině se v této souvislosti běžně píše nestor s malým „n“ a krátkým „o“. V minulosti se též výjimečně psalo „Nestor“ s velkým počátečním písmenem.
Citát
Odkazy Reference
Kategorie:Osobnost