Wietrzychowice je vesnice v Polsku, v Kujavsko-pomořském vojvodství, asi 75 km jižně od Toruně, v okresu Wloclawek, ve gmině Izbica Kujawska.
V letech 1919–1975 patřila vesnice k Poznaňskému vojvodství a v letech 1975–1998 k Wloclawskému vojvodství. Podle sčítání lidu v březnu 2011 měla 157 obyvatel.GUS: Populace - struktura podle ekonomických věkových skupin s dne 31. března 2011 (pol.) Je 13. největší vesnici obce Izbica Kujawska.
Archeologická památková rezervace V lese u vesnice se nachází archeologická památková rezervace – prehistorický hřbitov s mohylami. Hřbitov založily kmeny pastýřů a rolníků, kteří zde žili před 5500 lety. Vzhledem k velikosti hrobek (až 150 m délky), které vypadají jako malé kopce s výškou asi 2–3 m, říká se jim také „polské pyramidy“.
V těchto kmenech se vyvinul náboženský systém, který se projevoval ve stavění velkých kameno-hlinitých staveb (mohyl). Tyto obrovské náspy měly formu podlouhlého trojúhelníku, jehož délka často dosahovala 150 m. Byly pokryty balvany a většími kameny, jejichž hmota v horní částí dosahovala 7 až 10 tun; jak se hrobka zužovala, byly i kameny menší. Díky této konstrukci kameny nepadaly a mohly trvat tisíce let téměř beze změny. V hlavních částech mohyl jsou mezery v kamenných vyzdívkách, pravděpodobně to byly vchody do dřevěných komor určených pro pohřební obřady.
Pro stavbu jedné hrobky bylo v průměru použito přibližně 150 m3 kamenů a přibližně 1000 m3 země. Přepravu stavebních materiálů vzhledem k velikosti a značné hmotnosti kamenných bloků pravděpodobně obstarávala volská spřežení. V těchto hrobech, kterým se podle Oskara Kolberga říká „žalky“ byli pohřbeni jenom muži,. Studie ukázaly, že se jednalo o jednotlivé pohřby. Mrtví byli umístění vzpřímeně na zádech. Hlavy mrtvých směřovaly k čelu hrobky.
Zařízení hrobky, obvykle skromné, bylo nejčastěji omezeno pouze na jeden pazourkový nástroj, část plavidla nebo vápenec, což naznačuje jeho symbolický charakter. Projevem zájmu o posmrtný život zesnulého a vyjádřením uznání příbuzných byla nakonec sama pyramida a obrovská práce, kterou bylo postavení velké hrobky v souladu s vládnoucím pohřebním zvykem.
Podle konstrukce se tyto hrobky spolu s jejich vnitřní častí, postavenou z velkých kamenů, zahrnují mezi tzv. megalitické hrobky. Pocházejí z eneolitu a představují nejstarší hrobní náspy v Polsku, spojené s kulturou nálevkovitých pohárů (konec 4. a začátek 3. tisíciletí př. n. l.) Vznikly tedy dřív než egyptské pyramidy.
Hrobky byly pravděpodobně určeny pro náčelníky, místní panovníky, kněze a nejstarší členy kmene. Na vrcholcích hrobek se nacházejí zbytky pozdějších slavností a obřadů na počest zesnulých. Byly pravděpodobně také místem kultovních rituálů prováděných za účasti celé komunity.
Reference
Literatura Lewandowska B., Dorcz K., Myrta A., Piramidy Kujawskie, Izbica Kujawska, 2005 (folder) Dorcz K., Hederych J., Polskie piramidy: Wietrzychowice, Gaj, Sarnowo, 1993
Externí odkazy
Kategorie:Archeologické kultury v Polsku Kategorie:Hřbitovy v Kujavsko-pomořském vojvodství Kategorie:Vesnice v Kujavsko-pomořském vojvodství Kategorie:Zaniklé hřbitovy v Polsku