Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska, Německu, Turecku a USA.

Historie písma Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 1928–1940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.

Gramatika

Pády Turkické jazyky mají pády. Turkmenština jich má šest:

nominativ genitiv (též posesiv – je podobný anglickému přivlastňovacímu genitivu ’s) dativ akuzativ ablativ-pád určující čas či místo instrumentál

Abeceda Současná latinkaCyriliceFonetikaLatinka 1993Latinka 1992–1993Latinka 1927–1940A aА а[a]A aA aA aB bБ б[b]B bB bB bÇ çЧ ч[ʧ]Ç çC cC cD dД д[d]D dD dD dE eЕ е[je], [e]E eE eE eÄ äӘ ә[æ]Ä äEa eaӘ әF fФ ф[ɸ]F fF fF fG gГ г[g~ʁ]G gG gG gH hХ х[h~x]H hH hH/X h/xI iИ и[i]I iI iI iJ jҖ җ[ʤ]J jJ jÇ çŽ žЖ ж[ʒ]£ ɾJh jhƵ ƶK kК к[k~q]K kK kK/Q k/qL lЛ л[l]L lL lL lM mМ м[m]M mM mM mN nН н[n]N nN nN nŇ ňҢ ң[ŋ]Ñ ñNg ngŊ ŋO oО о[o]O oO oO oÖ öӨ ө[ø]Ö öQ qӨ өP pП п[p]P pP pP pR rР р[r]R rR rR rS sС с[θ]S sS sS sŞ şШ ш[ʃ]$ ¢Sh shŞ şT tТ т[t]T tT tT tU uУ у[u]U uU uU uÜ üҮ ү[y]Ü üV vY yW wВ в[β]W wW wV vY yЫ ы[ɯ]Y yX x —Ý ýЙ й[j]Ұ ÿY yJ jZ zЗ з[ð]Z zZ zZ z

Fonetika ç se čte [č] ä = [æ] ž = [ž] j = [dž] ň = nosové n (jako anglické -ing) ö = [ə], resp. [ö] ş = [š] ü jako [ü] w jako [v] ý jako [j]

Turkmenština dodržuje vokálovou harmonii. Ve vokálové harmonii je důležité rozlišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek: Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: kädi (pouze přední samohlásky) nebo köwüş (pouze zadní samohlásky). V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: kitap (kniha), dükan (obchod), serdar (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba sufixů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.

Příklady

Číslovky Turkmensky Česky bir, биp jeden iki, ики dva üç, үч tři dört, дөpт čtyři bäş, бәш pět alty, aлты šest ýedi, eди sedm sekiz, ceкиз osm dokuz, дoкyз devět on, oн deset

Vzorový text Otče náš (modlitba Páně) Eý, Gökdäki Atamyz, Adyň mukaddes bolsun. Patyşalygyň gelsin. Gökde bolşy ýaly, Ýerde-de Seniň islegiň amala aşsyn. Gündəlik çöregimizi Bize şu gün ber. Bize ýamanlyk edýäňleriň ýazyklaryny geçişimiz ýaly, Sen-de biziň ýazyklarymyzy geç. Bizi synaga salma, bizi iblisden halas et.

Externí odkazy

Kategorie:Oghuzské jazyky Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Turkmenistánu Kategorie:Jazyky Afghánistánu Kategorie:Jazyky Íránu Kategorie:Jazyky Tádžikistánu Kategorie:Jazyky Uzbekistánu