Benešov nad Černou (v letech 1881–1948 Německý Benešov,Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online. ) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor na říčce Černá (přítok Malše), v jihovýchodní části okresu Český Krumlov v Jihočeském kraji. Od Českého Krumlova je vzdálena 29 kilometrů. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 kilometrů západně), Trhové Sviny (13 kilometrů severně) a Nové Hrady (15 kilometrů východně). Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Žije zde obyvatel.
Název Název vesnice je odvozen z osobního jména Benedikt, respektive z jeho domácké zkratky Beneš. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Peneschawe (1332), „de Benessieua“ (1385), Benessow (1369–1405), Benešov (1541), Benessow (1596), Beneschau a Benessow (1789, 1841), Benešov a (1854) a od roku 1881 Německý Benešov nebo .
Historie náhled|vlevo|Renesanční radnice náhled|vlevo|Kostel svatého Jakuba Většího
Vesnici založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple svatého Jakuba Většího na kostel nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.
V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy. V červnu 1619 bylo městečko vypáleno uherským vojskem pod velením Dampierra.
Kolem roku 1770 byla v osadě Třebíčko založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.
Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován na Německý Benešov. V té době ve městě žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.
Dvacáté století V letech 1905 až 1906 zde byl za spoluúčasti místního rodáka Josefa Gangla postaven chudobinec, jehož součástí byla nemocnice. Stavitelem byl Jakob Stabernak, který se stal čestným občanem Benešova.náhled|Říčka Černá u hutě Gabriela
Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na asi na sto, což tvořilo přibližně 6 % populace.
Dne 8. října 1938 se Benešov na základě mnichovské dohody stal součástí nacistického Německa. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. V letech 1939–1945 byli v budově místního chudobince ubytováni francouzští zajatci. Dne 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny místních Němců se změnil i název a status města. Od roku 1948 bylo přejmenováno na Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.
Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.
V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981. Tehdy zabíral celkem 138 km².
21. století Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. Vesnice je relativně často postihována povodněmi na říčce Černé – v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.
Ve městě se několikrát konala dobrovolnická brigáda SummerJob.
Obyvatelstvo
Sčítání lidu 2001 náhled|Boží muka v horní části obce (u bytovek)
Počet obyvatel: 1 237 Národnost: česká: 76,8 % slovenská: 12,5 % ukrajinská: 4,9 % německá: 1,5 % Náboženské vyznání: věřící: 42,0 %, z toho: římskokatolická církev: 85,9 % pravoslavná církev: 3,1 % Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní: 680, z toho: nezaměstnaní: 6,32 % zaměstnaní v průmyslu: 51,5 % ve stavebnictví: 9,9 % v zemědělství: 6,2 % ve školství a zdravotnictví: 5,3 % v obchodu: 4,0 %
Obecní správa Části obce Část obce Vzdálenost (km) Rok připojení k obci Dříve součástí obce Benešov nad Černou --- --- --- Černé Údolí 6 Jv 1869 --- Daleké Popelice 8 Sz 1976 Ličov Děkanské Skaliny 6 Sz 1976 Ličov Dluhoště 4 Z 1976 Ličov Hartunkov 3 V 1961 Hartunkov Klení 4 S 1961 Klení Kuří 1 J 1961 Kuří Ličov 4 Z 1976 Ličov Pusté Skaliny 8 Sz 1976 Ličov Valtéřov 3 Sv 1950 Valtéřov Velké Skaliny 7 Sz 1976 Ličov Velký Jindřichov 9 Jv 1950 Staré Hutě
Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 k obci patřily i Lužnice, Pohorská Ves a Pohoří na Šumavě.
Obecní symboly Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. října 2022.
Doprava Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svinů a Pohorské Vsi.
Autobusy Kaplice – Benešov nad Černou – Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD Autobusy České Budějovice, prov. Kaplice) Trhové Sviny – Benešov nad Černou – (Pohorská Ves) – Kaplice (ČSAD JIHOTRANS prov. Trhové Sviny) Hranice – Nové Hrady – Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS prov. Trhové Sviny)
Pamětihodnosti náhled|Barokní sousoší na náměstí
Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. století. Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570 Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně dva gotické domy spojené v jeden. Vybudovány byly ve 14. století, v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba. Kašny na náměstí Vodní mlýn – technická památka v údolí Černé Fara Morový sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého na náměstí – vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy svatého Dominika, Leonarda a Václava a sochy svatého Šebestiána, Floriána a Rocha
Osobnosti náhled|Pomník spisovateli Adalbertu Stifterovi v údolí Černé
Josef Gangl (1868–1916), rakouský herec, básník a spisovatel Fritz Huemer-Kreiner (1908–1968), spisovatel a básník
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Český Krumlov Kategorie:Obce v okrese Český Krumlov Kategorie:Sídla v Novohradském podhůří Kategorie:Sídla v Novohradských horách Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Český lev ve znaku