Státní okresní archiv Louny je od roku 2003 jednou z organizačních složek Státního oblastního archivu v Litoměřicích. Vykonává předarchivní dohled na území okresu Louny. Ve své činnosti se řídí Zákonem o archivnictví a spisové službě č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a příslušnými prováděcími vyhláškami. V archivu je uloženo přibližně 2500 běžných metrů písemností.

Historie Archiv vznikl roku 1960 v důsledku územně-správní reformy v témže roce. Z bývalých okresů Louny, Podbořany a Žatec vznikl okres jediný se správním sídlem v Lounech. Podbořanský archiv byl do té doby umístěný v památkově chráněném objektu fary, Náměstí čp. 2 v Blšanech. Žatecký okresní archiv sídlil rovněž v památkově chráněné budově, a to v čp. 119 v Dlouhé ulici v Žatci. Sídlem Okresního archivu v Lounech byl zprvu zadní trakt objektu radnice čp. 35 na Mírovém náměstí, v roce 1956 se přestěhoval do renesanční budovy čp. 57 na Mírovém náměstí, kdysi zvané Daliborka. Po roce 1960 bylo třeba centralizovat archivní soubory, které byly kromě Blšan a Žatce rozptýleny také na zámku v Libočanech a ve zrušené škole v Oboře, vesnici, kde Lůžek bydlel. Roku 1966 se pro archiv podařilo získat objekt bývalé synagogy v Hilbertově (tehdejší Thälmannově) ulici čp. 71, sloužící pak jako hlavní depozitář. Konsolidace archivu, jeho hmotné a personální vybavení, jakož i zpřístupnění nejdůležitějších archivních souborů, jsou spjaté s osobností Bořivoje Lůžka, který stál v čele archivu v letech 1949–1981. Lůžek rovněž v roce 1956 vydal Průvodce po archivu, první svého druhu v republice. Stejnou dobu jako Lůžek archiv vedl jeho bezprostřední nástupce Bohumír Roedl, a to do roku 2013. Po něm převzal řízení archivu Jan Mareš.

Po roce 1990 došlo u obou archivních budov ke změně vlastnických poměrů. Centrála čp. 57 se z poloviny stala majetkem Města Louny a restituentky, synagoga byla vrácena Židovské obci Teplice. Město Louny posléze od restituentky její podíl odkoupilo. Archiv se tak v obou budovách ocitl v nájmu. V roce 2008 získal od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pozemek pro výstavbu nové účelové archivní budovy. Roku 2020 byla stavba zahájena,Článek na webu idnes.cz z dubna 2020 o rok později se archiv do nových prostor nastěhoval.

Významné dokumenty uložené v archivu náhled|vlevo|Albrecht starší z Kolowrat jako donátor kláštera v Dolním Ročově. Iluminace z Ročovského graduálu. Především se jedná o soubor osmi městských knih zahájeného soudu z let 1347–1517, které jsou součástí archivního souboru Archiv města Loun. S výjimkou let 1363–1379 se jedná o úplnou chronologickou řadu. Soubor byl v roce 1977 prohlášen za archivní kulturní památku.Seznam archivních kulturních památek na stránkách ministerstva vnitra.

Nejstarší listina v archivu pochází z roku 1317. Dne 28. listopadu toho roku ji v Praze vydal Jan Lucemburský. Prominul v ní Lounům na šest let berni, aby si město mohlo opravit opevnění.

Součástí archivního souboru Archiv města Žatec je kopiář, který v roce 1383 založil Jan ze Žatce, který byl v té době městským písařem.Reprodukce na stránkách SOA Litoměřice. Retrospektivně do něj přepsal starší panovnické listiny vydané pro město, které se v originálu do dnešní doby nedochovaly. Mezi ně patří i listina Přemysla Otakara II., udělující Žatci některé výsady charakterizující královské město.

Pro dějiny hudby a umění má význam soubor iluminovaných graduálů. Zápůjčkou od řádu Obutých augustiniánů (OSA) je graduál augustiniánského kláštera v Dolním Ročově. Pro konvent ho v roce 1375 nechal pořídit Albrecht starší z Kolowrat. Dále to jsou graduály lounských literátských bratrstev. Dvousvazkový latinský byl pořízen v roce 1530 a pochází z dílny Pavla Mělnického. Jednosvazkový graduál bratrstva českých literátů vznikl v dílně Jana Táborského z Klokotské Hory. Dokončený byl roku 1563. Většinu iluminací vytvořil Fabián Puléř, jehož to byla poslední práce.

Knihovna Kromě knihovny, věnované obecným a českým dějinám, obhospodařuje archiv rozsáhlý soubor regionální literatury, čítající přes 1600 knihovních jednotek týkajících se dějin Podbořanska, Žatecka, Postoloprtska a Lounska. Archiv má rovněž zpracovanou bibliografii celostátních i regionálních časopisů a sborníků se vztahem k historii regionu. Ta je, spolu s databází kronik uložených v archivu, zpřístupněná na stránkách Státního oblastního archivu v Litoměřicích.Odkaz na databáze na webu SOA Litoměřice

Publikační činnost V letech 1985–2001 vydal archiv deset svazků Sborníku okresního archivu v Lounech. Jeho příspěvky byly zaměřeny na dějiny a archeologii Lounska a Žatecka. Od roku 2010 je archiv spoluvydavatelem konferenčního sborníku Poohří. Kromě toho vydal archiv následující publikace: Patrovská, Zdena – Roedl, Bohumír, Biografický slovník okresu Louny, albis international, Ústí nad Labem 2000, 118 s., . Roedl, Bohumír (ed.), Svědectví z morového času. Kniha svědeckých výpovědí u městského soudu v Žatci z let 1580–1587, Praha a Louny 2003, (Spolu s nakladatelstvím Koniasch Latin Press). Horák, Tomáš, Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska, albis international, Ústí nad Labem 2003, 151 s., . Roedl, Bohumír, Vademecum městské správy v Lounech v letech 1573–1727, albis international, Ústí nad Labem 2004, 142 s., . Mareš, Jan – Patrovská, Zdena, Osvobození nebo porážka? Říjen 1918 na Lounsku, Podbořansku a Žatecku očima Čechů a Němců, Státní oblastní archiv v Litoměřicích 2018, 50 s., .

Galerie

Odkazy

Reference

Související články Archivnictví Archiv Archivář Archivní fond

Externí odkazy

Stránka archivu na webu Státního oblastního archivu v Litoměřicích Archiv na webu Městského úřadu v Lounech Odkazy na archiválie v SOkA Louny v česko-bavorském archivním průvodci Zpráva o stavbě nové archivní budovy Zpráva o plánované stavbě nové budovy v Žateckém a lounském deníku

Kategorie:Státní oblastní archiv v Litoměřicích Louny Kategorie:Organizace v okrese Louny Kategorie:Organizace v Lounech