Všeobecné volby ve Spojeném království 1918 se konaly 14. prosince 1918. Byly to první volby po první světové válce a zároveň první volby v Británii, kterých se mohla účastnit celá dospělá populace.JOHNSON, Paul: Dějiny anglického národa. Weidenfield and Nicolson, 1985. (str. 374) Ve volbách také poprvé kandidovaly ženy; zvolena byla Constance Markievicz za Sinn Féin, ta ovšem spolu s ostatními poslanci této strany nezasedla v parlamentu.

Do voleb šla stávající válečná koalice zahrnující konzervativce, liberály Lloyda George a menší uskupení. Kandidáti koalice si mezi sebou rozdali „kupony“, z nichž většinu obdrželi konzervativci. V konzervativních kruzích vzbuzoval premiér David Lloyd George nedůvěru jakožto radikální liberál, v roce 1910 inicioval sérii daňových reforem limitujících aristokracii, byl nicméně respektován jako vítěz války, proto ho Konzervativní strana dál podporovala v křesle ministerského předsedy.WASSON, Ellis:Dějiny moderní Británie od roku 1714 po dnešek. Blackwell Publishing Ltd., 2010. (str. 291) Vlastní Liberální strana, nepodporující vládu s konzervativci, kandidovala samostatně pod vedením bývalého premiéra H. H. Asquitha.

Volby koalice jednoznačně vyhrála s 53 procenty hlasů a 520 mandáty, čímž dostala vláda zelenou na další volební období. Z koalice získali 379 křesel konzervativci, čímž získali jasnou převahu nad koaličními liberály se 127, Lloyd George si ale funkci premiéra podržel. Ač dopadla asquithovská liberální strana na hlasy o něco lépe než její koaliční protějšek, u mandátů zaznamenala drtivý propad- o 236 na 36. Labouristická strana si výrazně polepšila o 15% hlasů, obsadila ale pouze 57 křesel.

V druhém funkčním období nebyl Lloyd George méně aktivní. Vystavěl byty pro válečné veterány a zreformoval pojištění proti ztrátě zaměstnání, rozpory uvnitř koalice se ale postupně prohlubovaly. Neshody vyvrcholily kolem skandálů ohledně korupce při udělování šlechtický titulů a Řádu Britského impéria v roce 1922, kdy konzervativci vystoupili z koalice a konaly se všeobecné volby, po kterých nastoupila konzervativní vláda.Wasson, str. 292.

Irsko

Po předchozích volbách stála liberální Asquithova vláda na podpoře umírněné Irské parlamentní strany, která si kladla za cíl irskou autonomii („Home Rule“) a se 74 poslanci byla v Irsku dominantní. Kvůli odporu Ulsteru ale otázka autonomie začala váznout a parlamentáři pod vedením Johna Redmonda se ocitli pod palbou kritiky z nacionalistických kruhů. Otevřenému povstání zabránilo vypuknutí světové války, napětí v zemi ale sílilo.MOODY, Theodore W.; MARTIN, Francis X. a kol.: Dějiny Irska. Mercier Press Ltd., Cork, 1994. (str. 237)

náhled|vlevo|upright=1.24|výsledky v Irsku

Po velikonočním povstání v roce 1916 se nálada obyvatel definitivně přiklonila k radikálům ze Sinn Féin. Ti naprosto přebrali voliče parlamentní strany a obsadili všechny křesla v jižním Irsku (celkem 73). Nově zvolení poslanci odmítli nastoupit do Westminsteru, ustavili se jako Dáil Éireann – Irský sněm a zavázali se podporovat nezávislou Irskou republiku. Do čela Dáilu se postavil Éamon de Valera a Michael Collins vedl ozbrojený odpor proti Britům. Irská válka za nezávislost začala roku 1919 a trvala do července 1921, kdy byla vyjednána mírová smlouva, kde Irsko bylo ustaveno jako britské dominium a de facto nezávislý stát.Dějiny Irska, str. 239.

Výsledky náhled|vlevo|upright=1.24|výsledky v Londýně

↓ 379 127 73 57 36 35 Konzervativci koal. Lib SF Lab Lib O

StranaLídrMandátyHlasy Počet v % +/- Počet v % Koaliční vládaKonzervativní strana Andrew Bonar Law37953,6% 1084 003 84838,4%koaliční liberálové David Lloyd George12718,0% 1271 318 84412,6%koaliční národní demokraté George Nicoll Barnes91,3% 9156 8341,5%koaliční labouristé -40,5% 440 6410,4%koaliční nezávislý -10,1% 19 2740,1%Koaliční vláda celkemDavid Lloyd George52073,6% 2495 529 44153,0%Strany mimo koaliciLabouristická strana William Adamson578,1% 152 171 23020,8%Liberální strana Herbert Henry Asquith365,1% 2361 355 39813,0%Sinn Féin Éamon de Valera7310,3% 73476 4584,6%Irská parlamentní strana John Dillon71,0% 67226 4982,2%nezávislí labouristé -20,3% 2116 3221,1%nezávislí -20,1% 2105 2611,0%Národní strana Henri Page Croft20,3% 294 3890,9%nezávislí za NFDSS James Hogge00,0% 058 1640,6%Co-operative Party William Henry Watkins10,1% 157 7850,6%nezávislí konzervativci -10,1% 044 6370,4%Labourističtí unionisté Edward Carson30,4% 330 3040,3%nezávislí liberálové -10,1% 124 9850,2%ostatní 20,3%143 8281,4%

Reference

Externí odkazy

1918 Kategorie:Volby 1918 Kategorie:Spojené království v roce 1918