Cukrovarnická je ulice v Praze 6, ve čtvrti Střešovice, spodní páteřní komunikace vedoucí východo-západním směrem paralelně se Střešovickou od křižovatky s Patočkovou ulicí po rovině zakončená u Střešovického hřbitova a bloků bytových domů. Ulicí příčně nebo diagonálně prochází několik ulic: ze severu od Ořechovky to jsou Strmá, Slunná, U laboratoře, Východní, Špálova, Na dračkách, Na vyhlídce, Západní, Lomená, náměstí a ulice Na Ořechovce, V průhledu, U podchodu a Za průsekem.

Historie a název náhled|left|Cukrovarnická čp. 112, Fyzikální ústav AV ČR náhled|left|Park Na Ořechovce, pohled z Cukrovarnické ulice náhled|left|Křižovatka Cukrovarnické se Západní ulicí náhled|left|Cukrovarnická ulice ve výstavbě (2020) Ulice byla trasovaná podle paralelních komunikací, Rakovnické silnice, trati Buštěhradské dráhy a Střešovické silnice. Úředně byla pojmenována roku 1925, neoficiálně již od roku 1923 podle budov Výzkumného ústavu cukrovarnického, do kterého později přesídlila Akademie věd. V letech 1940-1945 byla přejmenována na ulici Albrechta Dürera. Parcelace pro obytné domy po stranách ulice byla vytvořena po připojení vesnice Střešovice k Velké Praze (1922). Zástavba rodinnými domy se zahradami narůstala mezi staršími sídelními útvary, jimiž jsou dodnes Střešovická vozovna, park z části někdejší zahrady Vořechovka, fotbalové hřiště a Střešovický hřbitov postupně během 20. let a 30. let 20. století, do začátku 2. světové války byla dokončena její koncepce zahradního města, jádrem je kolonie Ořechovka.

Současnost Osm bloků architektonicky zásadně odlišných pětipodlažních bytových domů s podzemními garážemi byly postaveny mezi roky 2019 až 2024 na západním konci ulice, charakter dosud zahradní čtvrti zcela mění, také vzhledem k těsné blízkosti Střešovického hřbitova.

Doprava Ulicí vedou trati dvou linek autobusů MHD.

Významné objekty Střešovická vozovna Tenisové kurty a nafukovací hala TJ Tatran Střešovice, při ulici Slunná Vila Štikových, Cukrovarnická 1 – majitel František Štika se synem Františkem padli v Květnovém povstání 8. 5. 1945https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/306-praha-6/Norbertov/, dcera Doc. Milada Radová-Štiková (1920-2003) byla později významnou památkářkou a pedagožka FA ČVUThttps://npu.fandom.com/wiki/Radov%C3%A1-%C5%A0tikov%C3%A1,_Milada; při rekonstrukci domu a dostavbě druhého objektu po roce 1990 byly odstraněny zahradní altánek a pamětní deska Štikových Areál čtyř objektů čp 112, původně Výzkumný ústav cukrovarnický, nyní Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, arch. Josef Záruba-Pfeffermann (1920–1923) Vila čp. 489, Cukrovarnická 18 (1923–1924) Vila čp. 490, Cukrovarnická 20 (1923–1924) Vila Vincence Beneše čp. 492, Cukrovarnická 24 (1923–1924) Tenisové kurty TJ Tatran Střešovice v parku na Ořechovce Vila Cukrovarnická 33. Během prvního ročníku studia na mistrovské škole pražské konzervatoře (1935–36) zde bydlela významná česká skladatelka Vítězslava Kaprálová Vila čp. 650, Cukrovarnická 41 (1923–1924) Vila Josefa Svatopluka Machara Vila čp. 778, Cukrovarnická 51 (Vila akademického sochaře Břetislava Bendy, architekt a stavitel Josef Kadlec, projekt 1932, realizace 1932-1933) Vila čp. 777, Cukrovarnická 53 (Vila prokurátora M. Tomandla, projektant J. Kučera, stavitel Josef Stoklasa, projekt i realizace 1932) Vila Cukrovarnická 54 (V průhledu 10-12) Chorvatské velvyslanectví, Cukrovarnická 56 Cukrovarnická 58 Fotbalový klub SK Střešovice 1911, Cukrovarnická 62http://www.sk-stresovice-1911.cz/, areál prošel rekonstrukcí k roku 2011 Restaurace Střešky, roku 2023 zrušena a přeměněna na kancelářské prostory, (původní restaurace byla dřevěná bouda hostince "U hřiště", po roce 1950 "U Evženy", v letech 1980-2010 "Sprint") Střešovický hřbitov

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Související články Meziválečná architektura Střešovic

Externí odkazy

https://cs.wikisource.org/wiki/Stavby_%C3%9Ast%C5%99edn%C3%ADho_spolku_%C4%8Deskoslovensk%C3%A9ho_pr%C5%AFmyslu_cukrovarnick%C3%A9ho_v_Praze

Kategorie:Ulice v Praze podle názvu Kategorie:Ulice ve Střešovicích