Bill Henson (* 7. října 1955, Melbourne)NGV. Retrieved 8 February 2014 je australský fotograf.
Život a dílo Henson vystavoval na národní i mezinárodní úrovni v galeriích, jako je Guggenheimovo muzeum v New Yorku, Benátské bienále, Národní galerie ve Victorii v Melbourne, Galerie umění Nového Jižního Walesu v australském Sydney nebo ve Francouzské národní knihovně v Paříži. Jeho současná praxe zahrnuje pořádání jedné výstavy v Austrálii každé dva roky a až tří výstav v zahraniční každý rok.
V celé jeho tvorbě je typické použití šerosvitu,„What becomes apparent when you see Henson’s work in person is the importance of the almost pitch-black darkness that, in whatever formal context he has devised over the years, always cloaks his forlorn, defiantly unneedy subjects, giving their run-down urban environments the look of remote desert outposts. It’s a black that seems both to be caked on the surface of the photographs, like tar or centuries of soot, and to recede infinitely into the background. It looks as solid as lead, a physical threat to the teens it blankets, and at the same time it’s as if the blackness were exuded by their bodies, forming a kind of paranormal manifestation of some feeling too intense and guarded to register in any other fashion. In its own peculiar way Henson’s black is as unique an achievement as, say, Robert Ryman’s white.“ Dennis Cooper (2002) The Photography of Bill Henson: Naked Youth, Artforum International, č. 6, s. 94–97 kterého dosahuje podexponováním a úpravám v tisku. Účelem použití bokehu jeho fotografií je poskytnout malířskou atmosféru. Práce je často prezentovány jako diptychy, triptychy nebo v jiných seskupeních. Výstavy kurátoruje sám Henson, aby odrážely „smysl pro muzikálnost“.„As the new Biss recording of Mozart's K364 Sinfonia Concertante, the Andante movement only, repeats itself endlessly on my stereo, the sound of Richard Tognetti and the ACO orchestra at their absolute greatest washes over me like a tsunami, while my head is also spinning with the staggering beauty of a single gesture made by a woman riding the escalator at the Westfield Doncaster shopping centre, and with just how Tognetti's violin sounds like she looked. Well, there you have it. I call it millennial slippage. You might call it madness...“ Henson in interview with Amanda Smith, Artworks Broadcast: Sunday 15 August 2010 11:05 AM, Australian Broadcasting Commission transcript, http://www.abc.net.au/radionational/programs/artworks/artworks-feature-bill-henson/3020240 Downloaded 26. 5. 2012Capon, E., Malouf, D. & Annear, J., in Mnemosyne, Art Gallery of New South Wales, Scalo, (2205) 8–9, 12, 35.see discussion of the Luminous concert (2005) performed by the Australian Chamber Orchestra to a screening of Henson imagery in Stevens, Meghan (2009). Music and Image in Concert. Australia: Music and Image in ConcertSmee, S., Touch of Innocence, Weekend Australian [noviny]. 22–23. ledna 2005.
V Hensonových dílech se opakuje dualita, často v kombinaci s adolescenty.„And this sexiness that is there and emphasised is crucial to the austere pessimism of these works. But to see it as the point of the photographs, arraigning Henson as a purveyor of kiddie porn to the elite, is, putting it charitably, to miss the point. It’s like reading him as a centrefold photographer for whom the background is just backdrop. Or thinking the clothed figure in Titian’s Allegory of Vice and Virtue represents the good girl. What Henson is actually giving us is a series of shattered paysages moralisés, where the innocent sexiness of the bodies is posed against a landscape they are not part of – the majestic, insensible alps (alps that bring to mind the poignancy, which had never struckeme before of Robbe-Grillet’s statement about how Mt Blanc had not been waiting since the Permian Age to be a symbol for Shelley). Henson’s alps appear like a scroll rolled back, to reveal a deus sive natura it is sentimental to even describe as pitiless. These alps tower over the figures but the environment they are posed in seems just as alien. There is no back to nature primitivism about these figures. They are bruised and wounded and helpless – the flowers about to be consumed in the furnace.“ John Forbes (1993) 'Bill Henson'. In Henson, Bill & Annear, Judy & Art Gallery of New South Wales & National Gallery of Victoria (2005). Mnemosyne. Scalo in association with Art Gallery of New South Wales, Zurich Často používá zploštělou perspektivu pomocí teleobjektivu. Jeho práce jsou často ve formě inscenovaných scén, ve kterých jsou tváře portrétovaných často rozmazané nebo částečně zastíněné a přímo nesměřují k divákovi.„Henson's images brood and turn in on themselves rather than present themselves explicitly to the audience.“ Burke, Janine and Henson, Bill. Art for the End of the World. Meanjin, Vol. 40, No. 3, Oct 1981: 375–388.
Henson uvádí, že se nezajímá o politickou ani sociologickou agendu.„I don’t use soap boxes. I don’t have much to say about whether or not people have lost the plot now. No.“ Henson, Bill & Mirlesse, Sabine (2015) Dreamscapes and Sensory Experience: An Interview with Bill Henson By Sabine Mirlesse, June 15, 2015. American Suburb X website Accessed 20 June 2015„I'm not here today to talk about the downfall of Kevin Rudd or the prospects for some Elizabethan renaissance of the arts if Julia Gillard is elected...“. Henson in interview with Amanda Smith, Artworks Broadcast:Sunday 15 August 2010 11:05AM, Australian Broadcasting Commission transcript, http://www.abc.net.au/radionational/programs/artworks/artworks-feature-bill-henson/3020240 Downloaded 26 May 2012
Vzdělání Henson vyrůstal na východním předměstí Melbourne a studoval vizuální umění a design v letech 1974–1975 na vysoké škole Prahran College of Advanced Education, kde byl v té době vedoucím katedry fotografie Athol Shmith a lektoři John Cato a Paul Cox. Studium Henson nedokončil, ale jeho devatenáct let staré dílo bylo Shmithem doporučeno Jennie Boddingtonové,„It is remarkable that, so young, his armoury of technical skill is so narrowly focused and accurately directed to serve his needs. He does his own colour processing in his bedroom[...]. He has referred to a 'certain morbidity' in his work. Well, that is an element of life too. The young ballerinas seem to be under a spell, in thrall. At one and the same time he is tender artist and tyrant. The delicacy and control of colour in these shades will excite wonderment and pleasure, where a hint of coral light imbues the lobe of an ear, or minuscule catchlight alights with barest touch on the tip of eyelashes or edges the profiled iris of her eye. At times he teases with only a suggestion of vaporous form, but the presence breathes within the frame. Do we not grieve for mortality when we perceive (for there is a tactile as well as a visual understanding here) the wisp of hair on the nape of her neck? There is something in the order of mystery. Enter the trance.“ Jennie Boddington (1975), Of Tender Years Published Photography Gallery room brochure, National Gallery of Victoria. Melbourne kurátorce fotografie v Národní galerii ve Victorii,Boddington, J., Henson, B., (červenec 1975) výstavní katalog. Melbourne: National Gallery of Victoria a díky tomu zde měl Henson v roce 1975 svou první samostatnou výstavu.Smee, Sebastian. Bill Henson. Art and Australia Vol. 42, č. 3, podzim 2005, s. 396 – 405
Od svého studentského období až do uzavření podniku v roce 1980, pracoval v knihkupectví Margarety WebberovéHenson, Bill, (1980) The bookshop of Margareta Webber: 1 map ; 46 x 60 cm. (Not drawn to scale). State Library of Victoria collection. Melbourne: Webbers Booksellers http://trove.nla.gov.au/work/7648003 na adrese 343 Little Collins Street Melbourne, která se specializovala na luxusní knihy o baletu, tanci a vizuálním umění. Když opustil knihkupectví, cestoval a fotografoval ve východní Evropě.'The first city I wanted to see was Dresden.' Henson quoted by Smee, Sebastian. Bill Henson. Art and Australia Vol. 42, č. 3, podzim 2005, s. 396–405 Krátce učil na Viktoriánské vysoké škole umění v Melbourne. Hensonův dlouhodobý vztah s luministickým malířem Louisem Hearmanem, s nímž se setkal v roce 1981 na viktoriánské vysoké škole umění, byl označenCoslovich, Gabriella (2008) Seeing in the dark: Louise Hearman remains enthralled by the richness of oil paint. The Age [newspaper] 18 October 2008. Online article http://www.theage.com.au/news/entertainment/arts/seeing-in-the-dark/2008/10/16/1223750228676.html datum přístupu: 26. května 2012„...the foreboding tension of her surfaces, a quality more in common with artists such as Dale Frank and Bill Henson.“ Collection notes Art Gallery of New South Wales © Art Gallery of New South Wales Contemporary Collection Handbook, 2006, online http://www.artgallery.nsw.gov.au/work/502.1995/ datum přístupu: 26. května 2012Gregg, Simon (2011) New Romantics: Darkness and Light in Australian Art. Melbourne: Australian Scholarly Publishing Pty, Limited jako ten, kdo jejich umění ovlivnil. Hearman v roce 2014 získal ocenění Moran portrait prize, v Austrálii nejvíce dotované ve výši 150 000 dolarů za jeho dvojportrét Billa Hensona.'The co-judge of the prize, former Art Gallery of NSW director Edmund Capon, said Henson and Hearman had lived together for decades. But Hearman was coy on the subject. „Well, why don’t we just leave that open?“ she said. Capon is a long-term friend of Henson and Hearman, and curated Henson’s 2005 exhibition at the AGNSW.' Elizabeth Fortescue, „Paintings of Bill Henson wins $150,000 Doug Moran Portrait Prize“. HERALD SUN 28 October 2014
Kontroverze
Zabavené fotografie Dne 22. května 2008 byla zrušena vernisáž výstavy Billa Hensona 2007–2008 v galerii Roslyn Oxley9 v Paddingtonu v Sydney poté, co bylo podáno osm individuálních stížností policii od lidí, kteří vyjádřili obavy ohledně e-mailové pozvánky z galerie na „soukromé zobrazení“, které zobrazovaly fotografie nahé třináctileté dívky. Hetty Johnston, obhájkyně sociálně právní ochrany dětí, rovněž podala stížnost na policii v Jižním Walesu. Téhož dne také novinářka časopisu Sydney Morning Herald, Miranda Devine, v reakci na e-mailovou pozvánku napsala děsivý článek, který po celý den vyvolal prudký rozhovor a mediální diskuse. Při odstraňování fotografií z galerie policie našla i další fotografie nahých dětí mezi různými velkoformátovými fotografiemi nefigurativních subjektů, které se později pokusily prozkoumat pro účely určení jejich právního postavení podle zákona o trestných činech NSW a dítěte právní předpisy o ochraně.. aifs.gov.au Po diskusích s galerií a rozhodnutí Hensona galerie zrušila vernisáž a výstavu odložila.Roslyn Oxley Gallery, 'Media Statement', 23. května 2008
Dne 23. května bylo oznámeno, že řadu snímků na výstavě zabavil místní policejní velitel Alan Sicard s úmyslem obvinit Billa Hensona, vedení Galerie nebo oba za „zveřejnění nemravného subjektu“ podle trestního zákona. Zabavené fotografie byly také odstraněny z internetové stránky galerie Roslyn Oxley9 Gallery, kde byla k nahlédnutí celá série online.
Tato situace vyvolala národní debatu o cenzuře. V televizním rozhovoru premiér Kevin Rudd uvedl, že obrazy považoval za „naprosto odporné“Rudd revolted – Arts – Entertainment. smh.com.au (2008-05-23). Datum přístupu: 2012-05-24.Rudd stands by criticism of Henson images – National. theage.com.au (2008-05-28). Datum přístupu: 2012-05-24. a že neměly „žádnou uměleckou hodnotu“. Tyto názory rychle vyvolaly kritiku členů „tvůrčího proudu“, kteří se zúčastnili Summitu 2020 svolaného Ruddem (18. – 19. dubna 2008) a který vedla herečka Cate Blanchettová.. The Canberra Times (2008-05-28)