Miloslav Polcar (* 3. února 1947 České Budějovice) je český malíř, grafik a vysokoškolský pedagog.

Život Vyškolil se jako typograf. V letech 1967–1973 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru monumentální malby. (prof. Zdeněk Sklenář a Václav Menčík). Od roku 1991 do roku 2009 učil kresbu a grafiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Digitální repozitář UK, vedení diplomových prací: Polcar Miloslav Roku 1992 byl jmenován docentem.

Od roku 1989 byl členem Volného sdružení Tolerance, od roku 1993 členem Asociace volné grafiky a členem, později členem výboru a kurátorem Sdružení českých umělců grafiků Hollar.Hollar: Miloslav Polcar Od roku 2019 je členem Umělecké besedy. Zasedal v porotě pro udělení Ceny Vladimíra Boudníka. Samostatně vystavuje od roku 1983.

Ocenění 1991 Silver prize, Mezinárodní trienale grafiky 1995 Grafika roku, cena asociace volné grafiky 1997 Grafika roku, cena hlavního sponzora 2018 nominace na cenu Vladimíra Boudníka

Dílo Miloslav Polcar se zabývá grafikou a malířstvím, tvoří autorské knihy a kolážované prostorové objekty a instalace, ale pro celou jeho tvorbu je charakteristický princip stírání hranic mezi různými výtvarnými disciplínami.Hubáčková V, TZ k výstavě Intermundia, PNP 2015 Jeho celoživotním tématem je to, co sám nazývá „osobní archeologie“ a má tím na mysli zdroje inspirace v dávných civilizacích, ke kterým se obracela i evropská poválečná moderna. Polcar se vrací do ještě hlubší minulosti a vychází z archetypálních znaků, které lidé užívali dávno před vznikem kodifikovaného písma. Jako absolvent ateliéru monumentální malby dává i v grafice přednost velkým formátům. V jeho pojetí již grafika ztratila svůj historický důvod k multiplikaci otisků a své grafické listy dotváří malbou a mechanickými zásahy, které z nich činí originál. Typickým rysem Polcarova rukopisu je vysoká míra abstrakce.

Jeho ranou tvorbu ovlivnila strukturální abstrakce 60. letIvan Neumann, 1993 a pak studium u Zdeňka Sklenáře, který ve svém díle kombinoval východní kaligrafii s abstraktní malbou. Zásadním formativním zážitkem pro něj byla i pražská výstava španělské grafiky v roce 1980, která prezentovala reliéfní velkoformátové tisky a širokou škálu výtvarných technik. Archetypální podstata znaku je pro Polcara spojnicí mezi archaickým a moderním a stala se východiskem k sérii grafických listů, v nichž se odráží i meditativní proud moderního umění, lettrismus a strukturální abstrakce. Abstraktní vizuální zápis univerzálního písma, které je na pomezí mezi písmem a obrazem, je v jeho tvorbě jakýmsi „předtextem“, o kterém se zmiňuje Vilém Flusser.

Polcar si jako typograf uvědomoval samostatné estetické kvality písma i jeho význam jako znaku, jako nositele sdělení a základního prvku jazykového a komunikačního systému, který prochází naší kulturou až do současnosti. V osmdesátých letech se v jeho tvorbě objevuje fiktivní model strukturálního kaligrafického znaku záměrně odkazujícího ke svému základu v ideo­grafickém (znakovém) písmu. Využívá jak otisky barvy z matrice, tak malbu štětcem. Někdy bývá vyrytá struktura znaku nebo strukturální formy ponechána bez barvy a využívá pouze reliéfní kvality nebo je úsporně doplňována v kontrastu černé a bílé.Aleš Rezler, 2009, nestránkováno Některé grafické listy z tohoto období vypadají jako potrhané a perforované stránky rozevřené knihy, popsané lidskou rukou ve zběsilém rytmu, který působí svou naléhavostí, ale obsah poselství skrývá (Fragmenty II). Tyto znaky se v Polcarových grafických listech vyskytují ve větších celcích, řazených jako text vertikálně i horizontálně. Odtud bylo blízko i k představě autorské knihy i knihy jako samostatného sochařského objektu.Vilma Hubáčková, Miloslav Polcar, 2015

Koncem 80. let Polcar pracoval s jiným druhem archetypálních zobrazení a jeho grafiky se podobaly figurám megalitických kultur nebo totemům primitivních národů, které byly na počátku lidského dorozumívání.Julie Kolocová, Kráčíme do nitra historie lidstva, Webmagazin.cz, 3.2.2010 Centrálnímu motivu, kterým byl symbol hlavy nebo figury, přiřadil konkrétní význam (Posel, 1988) a obrys vyplnil změtí šrafur a ornamentů. V těchto intencích vznikla řada megalitických plastických objektů, především autorských knih a rotulů vyzařujících obsesi papírovým materiálem zemitých barev a rituálních přírodních pigmentů s nadsazenou plasticitou vysokého reliéfního slepotisku.Simeona Hošková, in: Rezler A (ed.), 2009

K tisku grafických listů autor využívá mimo klasických kovových a dřevěných matric i netradiční materiály jako sádru, beton, plexisklo nebo styrodur. Ten zpracovává rytím, leptáním i teplem a matrici nakonec vystavuje jako samostatný artefakt. Východiskem k prostorovým objektům byl původně papírový materiál, který Polcar vrstvil, lisoval, prořezával a nakonec z něj vytvářel prostorové instalace. Podobně vystupoval reliéfní povrch stále více do prostoru také u tiskové matrice, až se nakonec osamostatnil. Jeho velkoformátové kovové stély, navazující na papírové instalace, byly zpracovány rytím a leptáním a představovaly záznam jakýchsi energetických kvant na rozhraní volné kaligrafie a univerzálního písma. Toto téma nezřetelných textů, které vyzývají diváka k přemýšlení, prochází celou Polcarovou tvorbou a autor je realizuje i formou dlouhých papírových svitků navinutých na různě velké tubusy. Polcarovy třírozměrné „modely prostorových situací“ kombinují rozměrné tiskové matrice s členitými dřevěnými objekty, které kolážuje vlastními grafickými listy.

Specifické místo v Polcarově tvorbě zaujímají velkoplošné tisky na průsvitném rýžovém papíře a práce se světlem. Některé byly vytvořeny pro výstavu Otisk / Impressio ut Paradigma v kostele U Salvátora na Starém Městě v Praze roku 2017, jako třetí část trilogie jeho autorských výstav. Instalace proti oknům prosvítila papír a vyvolala dojem éteričnosti a dematerializace, skutečnost spíše pociťovanou a tušenou.Vilma Hubáčková, 2019, s. 6 Díla mají monumentální rozměr a formu imateriálních abstrakcí. Vyvolávají dojem tušových kreseb, které se rozpíjejí na ploše transparentního papíru do neurčitých útvarů. Specifickým způsobem navazují na spontánní tendence v abstraktním umění 2. poloviny 20. století, které provázela fascinace tvaroslovím náhodně vytvořených skvrn nebo linií a často také inspirace tradičním čínským nebo japonským uměním, se kterým vede Polcar tvůrčí dialog.

Při práci s papírem Polcar toto médium pojímá velmi otevřeně, hledá jeho vyjadřovací možnosti, estetické a materiálové kvality. Pracuje s různými typy ručního papíru, využívá papíry různorodých gramáží a kvalit – od pevného a silného papíru či kartonu, z něhož vytváří prostorové objekty, například variabilní autorské knihy, přes strukturální papírové reliéfy až po transparentní a jemné čínské rýžové papíry. Své grafiky otevírá do prostoru a vytváří trojrozměrné, mnohdy variabilní knižní objekty. V téměř v monochromatických tiscích autor ukazuje svou citlivost pro vidění a vnímání různých odstínů, sytosti či naopak transparentnosti jedné barvy. Barva v jeho tiscích působí téměř jako živý organismus, natolik jí autor dává svobodu se rozpíjet, vpíjet, rozmazávat či překrývat. Výsledné tisky připomínají buněčné struktury, ať již z rostlinné či živočišné říše.Zdeňka Bílková: Miloslav Polcar: Otevřené médium, TZ 2019

Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze Muzeum umění Olomouc Letohrádek Ostrov nad Ohří Památník národního písemnictví, Praha Univerzita Karlova, Praha Varosi Müveszeti Muzeum (Městské muzeum umění), Györ

Výstavy (výběr)

Autorské 1983 Miloslav Polcar: Kresby, grafika, Malá galerie Československého spisovatele, Praha 1988 Miloslav Polcar: Grafika, Památník národního písemnictví, Praha 1989 Miloslav Polcar: Kresby a obrazy, Galerie Fronta, Praha 1992 Miloslav Polcar, Kunstverein Bayer Dormagen, Kloster Knechsteden 1993/1994 Miloslav Polcar: Hlasy a sloupy, Mánes, Praha 1994 Miloslav Polcar, Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha 1995 Miloslav Polcar, Velvyslanectví ČT, Bonn, městská galerie Wendlingen 1996 Miloslav Polcar, Galerie am Alten Garden, Siegen 1998 Miloslav Polcar, sál architektů, Staroměstská radnice Praha 2009 Miloslav Polcar: Jedna z druhé: Obrazy – grafiky – objekty, Galerie Chodovská tvrz, Praha 2009 Miloslav Polcar: Vedle, přes a skrz. Obrazy, grafika, objekty, Galerie F. Jeneweina, Vlašský dvůr, Kutná Hora 2010 Miloslav Polcar: Transfer, Rabasova galerie RakovníkMiloslav Polcar: Transfer, Rabasova galerie Rakovník, 2010Ivo Mička: Miloslav Polcar: Transfer, Rakovnický deník 16.12010 2012 Miloslav Polcar: Prostor grafiky, Galerie Hollar, Praha 2013 Miloslav Polcar: Prostupování světla a tvarů (Pervasio lucis et formarum), Kostel sv. Salvátora, Praha 2015 Miloslav Polcar: Intermundia, Letohrádek Hvězda, Praha 2017 Miloslav Polcar: Otisk / Impressio ut Paradigma, Kostel U Salvátora, PrahaMiloslav Polcar: Otisk / Impressio ut Paradigma, YouTube video 2019 Miloslav Polcar: Otevřené médium (Práce na papíře, tisky / objekty, instalace, autorské knihy), Letohrádek OstrovMiloslav Polcar: Otevřené médium, Letohrádek Ostrov

Společné (výběr) 1981 Oborová výstava užité grafiky, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1985 České umění papíru / Czech Paper Art, Institut průmyslového designu, Praha 1990 Tolerance, Galerie Chodovská tvrz, Praha 1990 Exposition exceptionnelle d´oeuvres tcheques, Galerie Victor Hugo, Paříž 1990/1991 Paper Art '90, Galerie Modrý pavilón, Praha 1991 Nachbarn, Messezentrum Nürberg 1993 Inter-Kontak-Grafik – Praha '93, Mánes, Praha 1995 Inter-Kontakt-Grafik '95, 1. mezinárodní trienále grafiky Praha, Staroměstská radnice, Praha 1995/1996 Černá a bílá, Oblastní galerie Liberec, Letohrádek Ostrov, Galerie Bratří Čapků Praha 1996 Temple Bar International Prints, Temple Bar, Dublin 1996 Bienále české grafiky Ostrava 1996, Dům umění, Ostrava 1997 Hollar 80 1917–1997. Grafická tvorba členů SČUG Hollar k 80. výročí založení, Staroměstská radnice, Praha 1998 Bienále současného umění, Trevi Flash Art Museum 1998 Umělci katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze, Karolinum, Praha 1998 Iniciace. Učitel a žák, Galerie Hollar, Praha 1999 Mezinárodní trienále grafiky, Rio de Janeiro 2000 Česká grafika, Národní galerie Morélie, Mexico 2001 Česká grafika, Capella Pappacod, Univerzitní institut, Neapol 2001 Česká grafika, Národní galerie Museo de Bellas Artes, Argentina 2001 Česká grafika, galerie Foyer Radnice, Ottawa 2002 Půl století proměn moderní grafické tvorby, galerie Mánes, Praha 2003 Záznamy času: Ze sbírky Památníku národního písemnictví v Praze, Letohrádek Hvězda, Praha 2005 Les arts graphiques tcheques, Galerie Audabiac, Audabiac 2007 Pocta Václavu Hollarovi: 400. výročí narození světoznámého českého grafika, 90. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků, Clam-Gallasův palác, Praha 2008 Horizonty myšlení. Autorská kniha a grafika, Galerie Hollar, Praha 2012 Jubilanti Hollaru 2012, Galerie Hollar, Praha 2012 Grafika roku 2011, Clam-Gallasův palác, Praha 2017 Kniha prostor pro grafiku, grafika inspirace pro knihu, Galerie Hollar, Praha, Galerie Františka Drtikola, Příbram 2017 Hollar dnes – výstava ke 100 výročí SGVU Hollar, Obecní dům, Praha 2017 Praha – Rudolfinské reflexe, Castello di Gesualdo, Itálie 2017 Mezi uměním a řemeslem, NTM Praha 2018 Domov – výstava SČUG Hollar ke 100 výročí České republiky, Nová síň Rabasovy galerie, Rakovník 2018 Grafika, autorské knihy, Česká národní budova, New York 2019 Autoportrét, Galerie Hollar, Praha

Reference

Literatura

Katalogy Miloslav Polcar: Kresby, grafika, text M. Klivar, 8 s., Malá galerie Československého spisovatele, Praha 1983 Miloslav Polcar: Kresby a obrazy, text Jar. Bláha, Galerie Fronta, Praha 1989 Miloslav Polcar: Hlasy a sloupy, text Ivan Neumann, Mánes, Praha 1993