náhled|Vývoj emisí CO2 ze spalování fosilních paliv na výrobu energie a produkci cementu v zemích EU-27 Zelená dohoda pro Evropu (anglicky , v češtině též zkráceně Green Deal) je oficiální název pro strategii Evropské unie, která byla představena v roce 2019 s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Jde o komplexní balík opatření, který se dotýká všech oblastí hospodářství. Obsahuje plán s vyhodnocenými dopady, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Konkrétní kroky jsou pak v následných smlouvách: Klimatický zákon (2021) a Fit for 55 (2023). Hlavním cílem dohody je dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu je strategický, právně nezávazný dokument, je však prováděna právně závaznými legislativními dokumenty v rámci balíčku Fit for 55. U jednotlivých členský států se mohou cíle snížení emisí skleníkových plynů lišit. Strategie se dotýká všech sektorů hospodářství, zabývá se také obnovou biodiverzity, ochranou ovzduší a životního prostředí všeobecně.
alt=Klimatické cíle EU v kontextu dosavadního vývoje emisí skleníkových plynů|náhled|360x360pixelů|Klimatické cíle EU v kontextu dosavadního vývoje emisí skleníkových plynů
náhled|Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů
Cíle dohody Klíčovými cíli dohody jsou Klimatická neutralita do roku 2050 – EU se má stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990 (balíček Fit for 55) a oddělení hospodářského růstu od využívání přírodních zdrojů a zajištění spravedlivé transformace pro všechny regiony a občany.
Hlavní oblasti a opatření Zelená dohoda pro Evropu se zaměřuje na celou řadu oblastí, které ovlivňují jak změnu klimatu, tak blahobyt obyvatel.
Čistá energie Výroba elektřiny a tepla měla v roce 2021 20% podíl na emisích skleníkových plynů EU, které vznikají především při spalování fosilních paliv. V oblasti energetiky má dojít k navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 42,5 % v roce 2030 a o snížení spotřeby energie do roku 2030 o dalších 11,7 % ve srovnání s referenčním scénářem z roku 2020. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu byl přijat balíček zvaný REPowerEU, který navýšil původní ambice.
Udržitelná mobilita Doprava měla v roce 2021 podíl 24 % na emisích skleníkových plynů EU. Emise skleníkových plynů z dopravy minimálně do roku 2025 stále rostly. V případě emisí z dopravy jsou problémem i další emitované látky, které mají závažný vliv na životní prostředí a na zdraví obyvatel. Ke snížení by mělo dojít podporou elektromobility, hromadné dopravy, infrastruktury pro alternativní paliva a podpora bezmotorové mobility. Součástí těchto opatření je také rozšíření a úprava systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS2), který má zahrnovat i emisní povolenky pro silniční dopravu a pro lodní dopravu a také snížení povolenek zdarma pro letecké společnosti.
Renovace budov Spotřeba sektoru budov tvoří 40 % energie vyrobené v EU a na emisích skleníkových plynů se v roce 2021 podílel 36 %. Spotřeba je tvořená spalováním fosilních paliv pro vytápění, ohřev vody a vaření a ve stavebnictví (výroba stavebního materiálu, stavby, renovace). Navržená opatření zahrnují renovace a zateplení budov a také podpora chytrého nakládání s energiemi. EU v této oblasti vytvořila strategii Vlna renovací pro Evropu (Renovation Wawe), která se přednostně zaměřuje na energetickou chudobu a energeticky nejnáročnější budovy, na renovaci veřejných budov a na dekarbonizaci vytápění a chlazení. Tyto priority jsou obsaženy v legislativním návrhu Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD), jenž je součástí balíčku Fit for 55. I tento sektor je zahrnutý do nové části systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS2. Současně vzniká Sociální klimatický fond, který má být financován z těchto povolenek a sloužit má především jako finanční podpora pro domácnosti postižené zdražováním v těchto sektorech a také pro podporu energetické účinnosti budov, instalaci obnovitelných zdrojů energie a na podporu bezemisní dopravy.
Dekarbonizace průmyslu a oběhové hospodářství
Spotřeba sektoru průmyslu měl v roce 2021 27% podíl na emisi skleníkových plynů. V této oblasti stanoví Zelená dohoda pro Evropu soubor procesů a strategií směřujících ke snížení uhlíkové stopy průmyslového sektoru a k efektivnějšímu využívání zdrojů. Cílem je transformace průmyslu, který se významně podílí na produkci skleníkových plynů a environmentální zátěži spojené s těžbou surovin. Průmyslové emise vznikají primárně spalováním fosilních paliv pro procesy zahřívání a chemickými reakcemi při výrobě materiálů (ocel, železo, cement). Těžba a zpracování surovin navíc způsobují ztrátu biodiverzity, narušení ekosystémů a lokální nedostatek vody.
Pro přechod na bezuhlíkový průmysl se předpokládají specifické technologie, především zelený vodík, který má sloužit jako náhrada fosilních paliv, technologie CCS (Carbon Capture and Storage) pro zachytávání a ukládání uhlíku, která by měla být klíčová pro dekarbonizaci chemických procesů (výroba cementu, oceli), kde nelze emisím zcela předejít a předpokládá se také využití alternativních (bezuhlíkových) paliv.
Nedílná součást dekarbonizace zaměřená na snížení potřeby primárních surovin a minimalizaci odpadu. Řídí se principem reduce, reuse, recycle (omezit, znovu použít, recyklovat). Předpokladem by měly být eliminace jednorázových plastů, výroba odolných a opravitelných produktů (odpovědnost výrobců) a udržitelnost a recyklace baterií (elektromobilita i jiné využití).náhled|Metody organického zemědělství jako odezva na strategii Od zemědělce ke spotřebiteli
Udržitelné zemědělství Sektor zemědělství měl v roce 2021 cca 13% podíl na emisích skleníkových plynů v EU. Zdrojem jsou chov dobytka (emise metanu) a obdělávání zemědělské půdy (uvolňování oxidu dusného). Řešením by mělo být udržitelné zemědělství, které zachycuje uhlík v půdě, využívá více přírodě blízkých postupů (omezení chemických hnojiv díky „preciznímu zemědělství“, postupy agrolesnictví apod.) Tím by mělo být dosaženo, že se budou v EU vyrábět zdravé, výživné a finančně dostupné potraviny.
K udržitelnému zemědělství by měla vést strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (from Farm to Fork). Tato strategie upravuje také Společnou zemědělskou politiku EU (SZP) a Společnou rybolovnou politiku EU (SRP). Zemědělci a rybáři jsou chápáni jako „údržbáři“ krajiny a měli za to být správně podporováni. 40 % prostředků SZP a 30 % prostředků SRP by mělo směřovat na podporu ekologicky prospěšných procesů, chránící biodiverzitu a klima. Strategie navazuje na reformu SZP v letech 2023–2027. náhled|Ilustrace vhodné zelené infrastruktury v krajině
Ochrana biodiverzity a ekosystémů Zelená dohoda pro Evropu se řídí vědeckým poznáním, které ukazuje, že ztráta biodiverzity je stejně závažný problém jako změna klimatu. Tento fakt zohledňuje strategie „Začleňování (aspektů) biologické rozmanitosti (Biodiversity mainstreaming)“, podle které by mělo jít 30 % z unijního rozpočtu na klima na opatření k podpoře biodiverzity. Postup je stanoven v Strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Důležitou součástí této strategie je Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Regulation) přijaté v roce 2024 a Lesní strategie EU do roku 2030 (EU Forest Strategy for 2030) formálně přijatá v roce 2021. Významnou částí úsilí o zachování biodiverzity je strategie Od zemědělce ke spotřebiteli a Nařízení o využívání půdy v zemědělství a lesnictví.
Nulové znečištění Významným faktorem, ovlivňujícím zdraví obyvatel Evropské unie je znečištění. Evropská unie chce dosáhnout do roku 2050 „nulového znečištění“, tedy nížení znečištění na takovou úroveň, která již nebude pro zdraví a přírodní ekosystémy škodlivá a se kterou se příroda zvládne vypořádat sama. Postupné kroky k tomuto cíli stanovuje Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (v angličtině: EU Action Plan: 'Towards Zero Pollution for Air, Water and Soil'). Konkrétním krokem bylo v říjnu 2024 přijetí nové směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu s cílem sladit dosavadní normy kvality ovzduší s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO).alt=Schéma politik Zelené dohody pro Evropu|náhled|360x360pixelů|Schéma politik Zelené dohody pro Evropu
Postup přijímání dohody
Politické zahájení (2019) 11. prosince 2019 představila Evropská komise European Green Deal Communication (COM(2019)640) jako strategii pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Plán spočíval v revizi stávající legislativy z hlediska jejích klimatických přínosů a zavedení nových směrnic týkajících se oběhového hospodářství, renovace budov, biologické rozmanitosti, zemědělství a inovací.
Uhlíkovou neutralitu podle Zelené dohody pro Evropu schválily hlavy všech států Evropské unie na zasedání Evropské rady dne 12. prosince 2019, když ve svém usnesení přijaly následující text: "S ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu Evropská rada potvrzuje cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody." Tento evropský moment přirovnala von der Leyen „k přistání člověka na Měsíci“, protože tento plán by z Evropy učinil první klimaticky neutrální kontinent. Evropská rada na zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2019 rozhodla o spuštění projektu. Jedinou zemí, která si tehdy vyjednala výjimku, bylo Polsko, za Českou republiku odsouhlasil dohodu tehdejší premiér Andrej Babiš. K Zelené dohodě mohli občané i společnosti zaslat své připomínky do 6. února 2020 prostřednictvím stránek Evropské komise.Evropská právní úprava o ochraně klimatu – dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zpětná vazba
Dne 15. ledna 2020 deváté zasedání Evropského parlamentu hlasovalo 482 hlasy pro (67,6 %), 136 proti (19 %) a 95 se zdrželo (13,3 %) pro usnesení ve prospěch dohody s požadavky na vyšší ambice. Při hlasování poslanci zamítli dva pozměňovací návrhy, které chtěly uznat roli jaderné energetiky.
Evropská klimatická legislativa (2020–2021) Prosinec 2020: Evropská rada schválila zvýšení cíle snížení emisí na minimálně 55 % do roku 2030. Červenec 2021: Komise představila balíček Fit for 55, který obsahuje legislativní návrhy pro dosažení cíle 55 %.
Evropský klimatický zákon – 2021 2021: Vstoupil v platnost Evropský klimatický zákon (European Climate Law), který právně zakotvil klimatickou neutralitu do roku 2050 a cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030.
Legislativní balíčky a implementace (2022–2024) Fit for 55: zahrnuje revizi systému obchodování s emisemi (EU ETS), zavedení ETS2 pro budovy a dopravu, Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), a Social Climate Fund. Další kroky: přijetí zákonů o obnově přírody, oběhovém hospodářství, energetické účinnosti budov, čisté mobilitě.
Další cíle a aktualizace 2024–2025: Komise navrhla pro rok 2040 cíl snížení emisí o 90 % oproti roku 1990.
Zdroje financování Zelené dohody pro Evropu Zdroje financování Zelené dohody pro Evropu jsou rozmanité a kombinují veřejné, soukromé a inovativní finanční nástroje
Investiční plán Zelené dohody pro Evropu Anglicky European Green Deal Investment Plan, resp. v dokumentech Evropské unie se také často vyskytuje název Investiční plán pro udržitelnou Evropu (v angličtině Sustainable Europe Investment Plan), což je fakticky totéž – tento plán slouží jako investiční pilíř Zelené dohody. Cílem je mobilizovat minimálně €1 bilion udržitelných investic do roku 2030 prostřednictvím EU rozpočtu, veřejných a soukromých zdrojů.
Klíčové prvky:
EU rozpočet (Multiannual Financial Framework 2021–2027) NextGenerationEU (NGEU) – 30 % rozpočtu na klimatické cíle Green Bonds – 30 % NGEU financováno emisí zelených dluhopisů
Nástroj pro oživení a odolnost