Bernhard Severin Ingemann (12. května 1789, Torkilstrup – 14. února 1862, Sorø) byl dánský romantický básník, dramatik a prozaik.Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 229.
Život Narodil se ve vesnici Torkilstrup na ostrově Falster v rodině luteránského vikáře. Při studiích práv na Kodaňské univerzitě začal pod vlivem poezie Adama Oehlenschlägera a německého romantismu psát básně, které byly přijímány kladně.Ottův slovník naučný. 12. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 638. Po skončení studií se od roku 1816 krátce živil jako soukromý učitel. V letech 1818–1819 cestoval po Francii, Německu a Itálii. Po svém návratu se roku 1822 stal profesorem dánského jazyka a literatury na Akademii v Sorø a v tom samém roce se oženil s malířkou Lucií Mandixovou. Na akademii působil až do své smrti roku 1862 a v letech 1843 až 1849 byl jejím ředitelem.Bernhard Severin Ingemann – Geni.com.Bernhard Severin Ingemann – Kalliope vlevo|náhled|Ingemann v roce 1859 na obraze Jørgena Sonneho První jeho básně z let 1811–1812 se vyznačují smutnou a sentimentální náladou, korespondující s pocity dánského národa sklíčeného ztrátou Norska a finanční krizí. Následovalo šest divadelních her, jejichž úspěch vyvolal nepřízeň některých jeho současníků. Proti jejich kritice vystupoval především N. F. S. Grundtvig, který se stal Ingemannovým přítelem.
Po návratu z cest se začal věnovat próze. Povzbuzen slávou Waltera Scotta a z podnětu jeho přítele Grundtviga napsal cyklus historických románů s výraznou křesťansko-mravní tendencí, založenou na myšlence, že duch národa kvete, jen když v něm převládá víra a důvěra v Boha. Jejich přijetí u kritiky bylo chladné, ale u běžných čtenářů slavily velký úspěch. Jsou však historicky nepřesné a dnes působí poněkud naivně. Některé z nich se ale staly součástí dánské literatury pro děti a mládež, stejně jako některé jeho básně.
Psal rovněž pohádky, básně historického a mytologického obsahu a v jeho pozdní tvorbě pak převládly hluboce náboženské básně a žalmy, z nichž mnohé se staly klasickými a byly zhudebněny.
Výběrová bibliografie náhled|Partitura písně Gud ske tak og lov! (Díky Bohu!) z roku 1837 náhled|Ingemann v roce 1860 na obraze Wilhelma Marstranda náhled|Ingemannův hrob v Sorø
Poesie Digte (1811–1812, Básně), dva svazky. Procne (1813), sbírka básní. De sorte Riddere (1814, Černí rytíři), romantický epos a fantastickými motivy. Tassos Befrielse (1819, Osvobozený Tasso), dramatická báseň. Waldemar den Store og hans Mænd (1824, Valdemar Veliký a jeho družina), historický epos napsaný na podnět N. F. S. Grundtviga. Huldre-gaverne eller Ole Navnløses Levnedts-eventyr (1831, Dary víl neboli život Oly BEzejmenného, pohádky. Dronning Margrthe (1836, Královna Markéta), historická báseň o dánské královně Markétě I. Morgensange for Børn (1837, Ranní písně pro děti). Holger Danske (1837, Holger Dánský), cyklus básní inspirovaný francouzskou chanson de geste Rytířské skutky Ogiera Dánského. Aftensange (1838, Večerní písně), zhudebněno C. E. F. Weyem Renegaten (1838, Odpadlík), dramatická báseň. Ungdomsdigte (1845, Básně pro děti). Psalmer og andre religiøse Sange (1845, Žalmy a jiné náboženské písně).
Divadelní hry Blanca (1815), tragédie. Masaniello (1815), tragédie. Røsten i Ørkenen (1815, Hlas v poušti), biblické drama. Reinald Underbarnet (1816), Lyricko-dramatická féerie. Hyrden af Tolosa (1816, Pastýř z Tolosy), tragédie. Løveridderen (1816, Lví rytíř), tragédie Salomons Ring (1839, Šalamounův prsten), básnické drama.
Próza Eventyr og fortælllinger (1820, Pohádky a příběhy). Valdemar Sejr (1826, Valdemar Vítězný), historický román ze života dánského krále Valdemara II. a jeho manželky Dagmar, historický román. Erik Menveds Barndom (1828, Dětství Erika Menveda), historický román ze života dánského krále Erika VI. Kong Erik og de Fredlöse (1833, Král Erik a psanci), druhý historický román z doby Erika VI. Prinds Otto af Danmark og hans samtid (1835, Princ Otto Dánský a jeho doba), historický román. Kunnuk og Naja eller Grønlænderne (1842, Kunnuk a Naja), povídka. Landsbybörnene (1852, Děti z vesnice), romantický román z autorovy současnosti. Levnetsbog (1862, Kniha života), autobiografie.
Filmové adaptace Valdemar Sejer (1910, Valdemar Vítězný), dánský němý film, režie Gunnar Helsengreen.B. S. Ingemann - IMDB
Česká vydání Valdemar Vítězný, Praha: Nakladatelské družstvo Nová osvěta 1946, přeložila Marie Polívková-Rádlová
Odkazy
Reference
Externí odkazy
B. S. Ingemann - Arkiv for Dansk Litteratur Bernhard Severin Ingemann - Encyclopedia - Theodora.com
Kategorie:Dánští básníci Kategorie:Dánští dramatici Kategorie:Dánští romanopisci Kategorie:Dánští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Absolventi Kodaňské univerzity Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1789 Kategorie:Narození 28. května Kategorie:Narození v regionu Sjælland Kategorie:Úmrtí v roce 1862 Kategorie:Úmrtí 14. února Kategorie:Úmrtí v Sorø Kategorie:Muži Kategorie:Spisovatelé píšící dánsky