Fischerova syntéza indolů je reakce (substituovaného) fenylhydrazinu s aldehydem nebo ketonem v kyselém prostředí za vzniku indolu nebo jeho derivátu; objevil ji roku 1883 německý chemik Hermann Emil Fischer. Tímto postupem se často vyrábějí léky na migrénu ze skupiny triptanů.
střed|400px|Fischerova syntéza indolů
Při této reakci je důležité vybrat správný katalyzátor. Používají se jak Brønstedovy–Lowryho kyseliny, jako kyselina chlorovodíková (HCl), kyselina sírová (H2SO4), polyfosforečné kyseliny a kyselina p-toluensulfonová, tak i Lewisovy kyseliny, například fluorid boritý (BF3), chlorid zinečnatý (ZnCl2), chlorid železitý (FeCl3) a chlorid hlinitý (AlCl3).
Proběhlo několik studií zkoumajících Fischerovu syntézu indolů.
Mechanismus Reakcí substituovaného fenylhydrazinu s karbonylovou sloučeninou nejprve vznikne fenylhydrazon, který se izomerizuje na odpovídající enamin. Po následné protonaci proběhne [3,3] sigmatropní přesmyk, kterým se vytvoří imin. Z něj vznikne cyklický aminal, z něhož se odštěpí molekula amoniaku, což vede ke vzniku indolu jako konečného produktu.
střed|náhled|700px|Mechanismus Fischerovy syntézy indolů
Pomocí izotopového značkování bylo zjištěno, že se do vzniklého indolu zabuduje arylový dusík z fenylhydrazinu.
Buchwaldova varianta Při katalýze palladiem lze Fischerovu syntézu indolů provést reakcí arylbromidů s hydrazony. Tato možnost je v souladu s předpokladem, že jsou meziprodukty Fischerovy syntézy hydrazony. Použité N-arylhydrazony lze nahradit jinými ketony.
střed|500px|Buchwaldova varianta Fischerovy syntézy indolů
Odkazy Reference
Související články Bartoliova syntéza indolů Leimgruberova–Batchova syntéza indolů Madelungova syntéza indolů Reissertova syntéza indolů Gassmanova syntéza indolů Nenitzescuova syntéza indolů Jappova–Klingemannova reakce
Externí odkazy
Kategorie:Reakce vytvářející indoly Kategorie:Jmenné reakce