Jednotný svaz českých zemědělců

Jednotný svaz českých zemědělců (zkratka JSČZ) byla jednotná oborová zemědělská organizace pro země Českou a Moravskoslezskou v letech 1945–1952, sdružující zemědělce bez ohledu na jejich politickou příslušnost či majetkové postavení. Vznikla na základě vyhlášky ministra zemědělství Júlia Ďuriše č. 11 ze dne 28. května 1945, kterou nařídil likvidaci protektorátního Svazu zemědělství a lesnictví (Verband für Land- und Forstwirtschaft für Böhmen und Mähren, 1942–1945). Ústředním tiskovým orgánem JSČZ se staly Zemědělské noviny, vydávané nakladatelstvím a tiskovými podniky „Brázda” se sídlem v Praze na Opletalově ulici čp. 3. Vedle ústředních Zemědělských novin vydávalo nakladatelství celou řadu odborné zemědělské literatury. JSČZ pečoval také o přidružené jednoty včelařů, rybářů, chovatelů drobného hospodářského zvířectva apod.

Zákon č. 145/1947 Sb. o organizaci zemědělců republiky Československé, který zpětně legalizoval více než dvouleté působení veřejnoprávní zemědělské korporace, schválilo Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 11. července 1947. Na jeho základě vznikl Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze pro země Českou a Moravskoslezskou, Jednotný svaz slovenských zemědělců (Jednotný sväz slovenských rolníkov, zkratka JSSR) se sídlem v Bratislavě pro Slovensko a Ústřední rada zemědělců republiky Československé se sídlem v Praze. Po únoru 1948 odebralo Ministerstvo zemědělství svazu jeho odbornou zemědělskou agendu a JSČZ vystupoval v podstatě v roli zemědělského spolku na podporu prováděné kolektivizace venkova.

Z přísně tajného rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ z 18. února 1952 začalo Ministerstvo zemědělství postupně a pod zástěrkou tzv. samorozpuštění ve vší tichosti JSČZ a JSSR likvidovat. Do textu likvidačního rozhodnutí byla vložena mimo jiného formulace, že „tam, kde není JZD nebo je v menšině, stává se často JSČZ útočištěm nepřátel JZD a vesnických boháčů.”Karel Jech: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy, Albatros Media a.s., 2008, s. 148-149. Dnem 6. prosince 1952 ukončila likvidační komise JSČZ svoji činnost. Veškerý majetek získalo Ministerstvo zemědělství, které převzalo také nakladatelské a tiskové podniky „Brázda”, přejmenované od 1. ledna 1953 na „Státní zemědělské nakladatelství”.

Historie Protektorátní Svaz zemědělství a lesnictví, zřízený na podkladě vládního nařízení č. 294/1942 Sb., o organisaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě, do sebe sloučil Českou zemědělskou radu v Praze, Českou zemědělskou radu v Brně a Německou zemědělskou radu v Brně (Česká zemědělská rada), převzal veškerá jejich práva a majetek, dále proběhlo sloučení (likvidace) i dalších korporací a spolků: Česká zemědělská rada Svaz velkostatkářů Svaz statkářů a nájemců Hospodářská jednota severovýchodní Moravy Ústřední svaz pěstitelů zemáků v Německém Brodě Krajský odbor Ústředního svazu pěstitelů zemáků (statek Drhotín, továrna Amylon Ronov nad Doubravou) Okresní odbory Ústředního svazu pěstitelů zemáků Ústřední svaz domkářů a malorolníků v Praze Ústřední jednota českých malozemědělců, domkářů a živnostníků v Praze Svaz majitelů pronajatých pozemků a hospodářství Svaz zemědělců ve Velké Praze Ústřední sdružení českých zemědělců v Praze Zemědělská jednota v Praze Hospodářské sdružení českých křesťanských zemědělců a domkářů v Praze Národní svaz katolických zemědělců v Brně Ústřední výbor volných sdružení lesních správ v Praze (Lesohospodářský svaz v Německém Brodě) Svaz západočeských domkářů a malorolníků v Plzni Společnost přátel zahrady, odbor Pardubice Ústřední jednota chovatelů hospodářských zvířat v Praze Svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva v Čechách a na Moravě Rybníkářské spolky Okrašlovací spolky

Svaz se členil na „Zemský svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy” v Praze a „Zemský svaz zemědělství a lesnictví pro Moravu” v Brně, Okresní spolky zemědělství a lesnictví a Místní spolky zemědělství a lesnictví, přičemž v každém politickém okrese měl být zřízen Okresní spolek a v každé obci Místní spolek. Dne 28. května 1945 na schůzi ministerstva zemědělství za přítomnosti členů Národní fronty nařídil ministr zemědělství Július Ďuriš vyhláškou č. 11 (publikované ve stejný den v Úředním listě č. 12/1945) likvidaci Svazu zemědělství a lesnictví a zároveň zřídil výměrem čj. 32867/I-5-1945 přípravný výbor Jednotného svazu českých zemědělců, který pověřil likvidací Svazu zemědělství a lesnictví.

Jednotný svaz českých zemědělců 1945–1948

První přípravný výbor JSČZ Přípravný výbor Jednotného svazu českých zemědělců (JSČZ) byl zvolen již 28. května 1945: předseda Václav Mikuláš za Československou stranu národně-socialistickou (Jesenice u Prahy, bývalý předseda Ústřední jednoty československých malozemědělců), I. místopředseda Ing. Rostislav Sochorec za Československou stranu lidovou (Moravský Žižkov, bývalý ústřední jednatel Svazu československých lidových zemědělců na Moravě), II. místopředseda Antonín Černý za Československou stranu sociální demokracie (Máslovice, bývalý předseda Ústředního svazu domkářů a malorolníků), III. místopředseda Josef Nepomucký za Komunistickou stranu Československa (Předboj, bývalý předseda Svazu domkářů, malých a středních rolníků), jednatel Bohumil Hrbek za Čs. stranu nár. soc (bývalý generální tajemník Ústřední jednoty čs. malozemědělců), pokladník Dr. Josef Novák za Čs. stranu lidovou (úřadující místopředseda Svazu katolických zemědělců v Čechách), generální tajemník Antonín Volavka za Komunistickou stranu Československa (bývalý redaktor „Odboje pracujícího venkova”), zapisovatel Antonín Kekus za čs. stranu soc. dem (Brno, zemědělský tajemník).

Do svých funkcí byli funkcionáři přípravného výboru uvedeni 30. května 1945 na schůzi zaměstnanců Svazu zemědělství a lesnictví (SZL) a členů likvidační komise SLZ v zasedací síní v budově bývalé České zemědělské rady v Praze na Václavském náměstí čp. 48. Schůzi řídil předseda likvidační komise Josef Nepomucký a jejím výsledkem byla programová výzva k budování JSČZ „Budujeme jednotný svaz českých zemědělců” a Směrnice pro ustavení místních skupin JSČZ. První veřejné vystoupení pod novým názvem svazu se konalo 1. července 1945 na manifestaci na Bílé Hoře, konané pod heslem „Odčiňujeme Bílou horu” a uspořádané Zemským národním výborem v Praze a ministerstvem zemědělství u příležitosti vydání dekretu o konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců, na které promluvil za JSČZ také V. Mikuláš.

Předsednictvo přípravného výboru Jednotného svazu českých zemědělců expozitury pro zemi Moravskoslezskou v Brně v čele s předsedou Antonínem Kekusem zasedalo 24. října 1945, kdy byly přednostům jednotlivých oddělení a přednostům oblastních úřadoven předány jmenovací dekrety. Přednostou právního oddělení byl jmenován JUDr. Josef Červinka, přednostou plánovacího odboru plánovacího dr. ing. Jaroslav Písařík, odboru zemědělské techniky ing. Navrtal, odboru rostlinné výroby Jan Nevařil, odboru živočišné výroby doc. dr. František Štencel, odboru lesní výroby Vladimír Sedláček, družstevního odboru ing. František Navrátil, odboru osvěty venkova Ladislav Anýž, sociálního odboru dr. Zdeněk Bartoš, odboru pozemkové reformy ing. Nepevný, odboru pro živelné pohromy ing. Alois Kacíř, který byl zatím pověřen vedením oblastní úřadovny v Opavě. Přednostou oblastní úřadovny v Brně ing. Sedlář, přednostou v Olomouci JUDr. Šumbera, v Jihlavě ing. Bradáč, ve Znojmě ing. Zika, v Uherském Hradišti ing. Příleský, ve Valašském Meziříčí ing. Bogar a v Zábřehu ing. Kudlička.Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 30.10.1945, s. .

Likvidace SZL proběhla do 31. prosince 1945. Vzhledem k tomu, že právní podklad pro vznik JSČZ nebyl ale do té doby vydán, zahájil přípravný výbor oficiální činnost JSČZ dne 18. prosince 1945 a to rozesláním vnitřního oběžníku, kterým konstatoval, že starý název organizace Svaz zemědělství a lesnictví v likvidaci je zrušen a podřízené složky JSČZ již pracují.

Po uzákonění JSČZ požádal na začátku října 1947 první přípravný výbor JSČZ ministra zemědělství, aby jmenoval nové přípravné výbory obou svazů (JSČZ a JSSR) a ukončil tak více než dvouleté působení svého organizačního provizoria.

Příprava zákona o JSČZ Na česko-slovenských poradách v Luhačovicích v září 1945 byl připraven návrh dekretu prezidenta republiky o zřízení Jednotném svazu českých zemědělců, který byl nahrazen návrhem zákona o Ústřední radě zemědělců, vrcholné zemědělské organizaci, sdružující Jednotný svaz českých zemědělců v Praze a Jednotný svaz slovenských zemědělců v Bratislavě, který 8. února 1946 schválilo Prozatímní národní shromáždění.

V dubnu 1946 započalo Prozatímní národní shromáždění ve svém zemědělském výboru projednávat zákon o Jednotném svazu českých zemědělců. Jednání zemědělského výboru PNS o návrhu zákona probíhala velmi dramaticky. Na přání slovenských poslanců neměla jednání zemědělského výboru po dobu parlamentních prázdnin do 7. května pokračovat, což respektoval i předseda výboru Jaromír Kafka. Schůze se nakonec konala a Zemědělský výbor PNS pokračoval 25. dubna 1946 v projednávání vládního návrhu zákona o Jednotném svazu českých a slovenských zemědělců. Zástupci lidové strany opustili schůzi a k nim se připojili též zástupci strany nár. socialistické (až na poslance V. Mikuláše). V jejich nepřítomnosti pak byla osnova zákona o Jednotném svazu českých a slovenských zemědělců hlasy KSČ a ČSSD schválena.

Po květnových parlamentních volbách v roce 1946 bylo PNS rozpuštěno a zvoleno Ústavodárné Národní shromáždění. Od starého návrhu zákona o JSČZ, na kterém se usnesla Národní fronta a český a slovenský Přípravný výbor JSČZ a který jednomyslně přijala vláda, bylo upuštěno a návrh byl novou vládou přepracován. Nakonec byl návrh zákona ze dne 18. října 1946, podepsaný předsedou vlády Klementem Gottwaldem a ministrem zemědělství J. Ďurišem, na přání generálního tajemníka komunistické strany Rudolfa Slánského stažen z pořadu jednání zemědělského výboru ÚNS, přestože ministr zemědělství J. Duriš zpočátku usiloval, aby byl odhlasován ještě před 28. říjnem 1946.Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 17.01.1947, (Zemědělské vydání č. 14 (2)). s. 2.

JSČZ tak vystupoval nadále po celý rok 1946 bez právní subjektivity. Například zákon č. 249/1946 o zatímní úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a některých jiných osob veřejného práva již JSČZ tuto právní subjektivitu přiznával a JSČZ se sídlem v Praze obdržel náhradový příděl 104 000 000 Kčs a Jednotný svaz slovenských rolníků se sídlem v Bratislavě 30 000 000 Kčs. Naopak při právních jednáních a při zaknihování pozemků bylo nadále používáno názvu „Svaz lesnictví a zemědělství v likvidaci”. Také Ministerstvo vnitra pohlíželo na zakládající pobočky JSČZ jako na spolky (založené podle spolkového zákona) a teprve na žádost JSČZ svým přípisem č. 3151-10/9-46-2-Vb-1 ze dne 18. listopadu 1946 ustanovilo ve věcech zakládání místních organizací JSČZ veřejnoprávní korporací.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé schválilo zákon č. 145/1947 Sb. o organizaci zemědělců republiky Československé dne 11. července 1947, kterým byly oficiálně zřízeny: Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze pro země Českou a Moravskoslezskou Jednotný svaz slovenských zemědělců (Jednotný sväz slovenských rolníkov) se sídlem v Bratislavě pro Slovensko Ústřední rada zemědělců republiky Československé se sídlem v Praze