Obec Mnichov (německy Einsiedl) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde  obyvatel.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Původní osada existovala již dříve v údolí potoka západně od obce, kde se nachází Siardův pramen a kde stávala poustevna. Přes Mnichov vedla důležitá cesta z Prahy do Chebu, byly zde cínové a později stříbrné doly. Jako městečko je Mnichov uváděn od roku 1437, od roku 1549 je nazýván městem. V roce 1493 udělil král Vladislav Jagellonský městu, známému svými četnými mlýny, právo várečné. V roce 1637 měl Mnichov svého městského soudce a s ním i právo soudní, sirotčí i hrdelní. Po skončení třicetileté války následovala rekatolizace obyvatelstva, a proto všichni obyvatelé Mnichova, protestantští havíři, odešli a zasloužili se o zakládání a rozvoj horních měst v Sasku – v okolí Johanngeorgenstadtu. Po odchodu exulantů byl Mnichov údajně dva roky zcela pustý.

K oživení města posloužil nález „zázračného“ obrazu svatého Siarda v troskách někdejší kaple a místo začalo být propagováno jako poutní. V letech 1719–1725 byl postaven barokní kostel sv. Petra a Pavla, pod jehož lodí je krypta s mumifikovanými těly místních celebrit téže doby. V roce 1730 byla postavena barokní jednopatrová radnice se zvoničkou a pranýřem. Roku 1727 vydal Karel VI. nařízení o povinné trase z Prahy do Chebu přes Mnichov a o deset let později povolil Mnichovským čtvrteční obilní trhy. V polovině 19. století se město, kromě silnice Mariánské Lázně–Bečov nad Teplou, znovu ocitlo stranou od hlavních komunikací. V letech 1853–1856 byl v Mnichově vybudován dům a kaple Kongregace školských sester de Notre Dame. V letech 1863–1914 došlo ve městě k sedmi větším požárům.

V letech 1938 až 1945 byl Mnichov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. Po roce 1945 bylo odsunuto německé obyvatelstvo a Slavkovský les byl dočasně uzavřen jako vojenský prostor. Mnichov se téměř vylidnil, velká část domů byla zbourána, aby byla v 80. letech nahrazena „moderními okály“.

V okolí obce se vyskytují dnes již opuštěné lomy na hadec, z něhož byly v Mnichově vyráběny dekorační předměty.

Obyvatelstvo Podle sčítání 1930 zde žilo v 135 domech 888 obyvatel. 39 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 838 k německé. Žilo zde 877 římských katolíků, 8 evangelíků a 3 židé.

+Vývoj počtu obyvatel a domů Mnichova (bez místních částí) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 1074 1137 1166 1095 1004 913 888 296 177 288 284 280 206 209 Počet domů 143 143 137 143 132 129 135 71 38 34 30 42 45 46

+Vývoj počtu obyvatel a domů Mnichova (včetně místních částí Rájov a Sítiny) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 2 263 2 390 2 407 2 233 2 166 1 947 1 874 551 409 531 463 430 339 357 Počet domů 318 326 323 328 318 319 330 186 92 88 80 98 109 115

Pamětihodnosti

Kostel svatého Petra a Pavla Pranýř v průčelí staré radnice Boží muka Socha svatého Josefa s Ježíškem v náručí u křižovatky na Teplou Sloup se sochou svatého Petra před č.p. 46 naproti restauraci Radnice Fara Přírodní rezervace Planý vrch v k. ú. obce Dva smírčí kříže

Zajímavosti Před vchodem do kostela stojí kříž s Kristem přenesený ve 2. polovině 20. století ze zrušeného hřbitova v Pramenech.

Části obce Mnichov Rájov Sítiny

V letech 1950–1960 k obci patřily i Číhaná, Louka a Nová Ves a v letech 1950–1960 a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 také Prameny.

Další fotografie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Cheb Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Obce v okrese Cheb Kategorie:Slavkovský les pro obnovu venkova Kategorie:Sídla ve Slavkovském lese Kategorie:Poutní místa v Čechách Kategorie:Geologické lokality v Karlovarském kraji Kategorie:Geopark Egeria Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Sídla v CHKO Slavkovský les