Dobruška () je druhé největší město v okrese Rychnov nad Kněžnou (po Rychnově nad Kněžnou) v Královéhradeckém kraji. Leží v podhůří Orlických hor v údolí Zlatého potoka (Dědiny) a Brtevského potoka v nadmořské výšce 287 metrů na katastrální ploše 3 466 hektarů. Žije zde obyvatel.
Pro svou polohu je považována za vstupní bránu severozápadní části Orlických hor a regionu Podorlicka. Město je přirozeným centrem turistického mikroregionu Rodný kraj Františka Kupky (spolupráce Dobrušky a Opočna).Dobruška. Brána do Orlických hor. Gmina Radkow. Brána do Stolových hor. Projekt CZ.3.22/3.3.02/09.01136 „Přeshraniční spolupráce měst Radków – Dobruška prostřednictvím vizuálních informačních systémů“, tištěný průvodce projektu Operační program přeshraniční spolupráce ČR – PR 2007–2013, 2010.
Město spravuje části obce Běstviny, Domašín, Chábory, Spáleniště, Pulice, Mělčany a Křovice. Historické jádro Dobrušky je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Historie První písemná zmínka o městě pochází z roku 1320 (tzv. Mutinovo narovnání). Město leželo na významné odbočce historické obchodní stezky do Kladska. V 15. století měla Dobruška důležité hospodářské postavení v rámci opočenského panství rodu Trčků z Lípy. Ve městě žila od druhé poloviny 16. století také početná židovská komunita, která sídlila na dnešním Šubertově náměstí (rabínský dům a synagoga). Na městě se také podepsala renesanční přestavba v čele s dochovanou radnicí s věží. V roce 1806 postihl Dobrušku největší požár v její historii a značná část města musela být znovu vystavěna. Další velký požár postihl město v revolučním roce 1866. V době národního obrození se stala Dobruška jedním z nejvýznamnějších obrozeneckých regionálních center (vlastenci František Vladislav Hek, Josef Mnohoslav Roštlapil či Antonín Flesar). Ve druhé polovině 19. století rozkvetl místní průmysl, především textilní a rozvoj také zaznamenala spolková činnost. O vývoj v moderní směřování města se zasadil zejména starosta Josef Archleb. Na počátku 20. století zde byla zavedena železniční trať z Opočna. V úterý 13. července 1926 navštívil město prezident republiky T. G. Masaryk a zapsal se do pamětní knihy města. V letech 1944–1960 bylo město centrem okresu Dobruška. vlevo|náhled|Cechovní ferule, rychtářská práva a poklad v Příběhu města Dobrušky v expozici Vlastivědného muzea Dobruška vlevo|náhled|Velký požár Dobrušky z roku 1866 zachycený písmákem Aloisem Beerem vlevo|náhled|Vyobrazení Novoměstské ulice s rodným domkem F. V. Heka dle písmáka a kronikáře Aloise Beera z roku 1892
Obyvatelstvo
Městská správa Části města náhled|Pulička (1893) Běstviny Dobruška Domašín Chábory Křovice Mělčany Pulice Spáleniště
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. května 1995.
Doprava Dobruška leží na konci lokální železniční trati Opočno pod Orlickými horami – Dobruška (otevřena roku 1908), která je však od roku 2010 využívána omezeně. Hlavní dopravní spojnicí je silnice I/14 (Náchod – Rychnov nad Kněžnou).
Kultura náhled|169x169pixelů|Hlavní budova Vlastivědného muzea Dobruška Z kulturních akcí pořádaných v Dobrušce je patrně nejznámější Dobrušské letní muzicírování (živé koncerty každou červencovou a srpnovou neděli od 17 hodin) a Mezinárodní hudební festival F. L. Věka, poprvé pořádaný v roce 2011. Další akcí je Festival netradičních her a aktivitDobruška FEST [online]. ©2020 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.dobruskafest.cz/ nebo zářijové Svatováclavské slavnosti.
V Dobrušce se nachází městem zřizované Vlastivědné muzeum Dobruška.
Sport Ve městě sídlí florbalový klub FBC Dobruška, který hraje svá domácí utkání ve sportovní hale Pulická, která byla otevřena v roce 2022. Ženský tým klubu hraje od sezóny 2024/2025 nejvyšší soutěž, Extraligu žen.
Pamětihodnosti náhled|Letecký pohled na centrum Dobrušky s městskou památkovou zónou|294x294pixelů náhled|294x294pixelů|Pohled na renesanční radnici v jádru náměstí F. L. Věka v Dobrušce
kupecký dům F. L. Věka na náměstí F. L. Věka děkanský kostel svatého Václava, zbarokizovaný v letech 1709–1724 hrobka rodiny Laichterovy mikve v budově městského vlastivědného muzea hřbitovní kostel svatého Ducha kovárna křížová cesta ve Studánce Mariánský sloup z roku 1736 na náměstí – socha Panny Marie Immaculaty byla na sloup zakoupena již jako hotová, původně byla umístěna na jezuitském kostele v Hradci Králové; postranní sochy svatého Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána jsou dílem Ondřeje Deckera z Hradce Králové a Jana Mělnického, sochaře z Vamberka; iniciátorem stavby byl dobrušský děkan Jan Jung MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s.22-34; ISBN 80-86234-04-5 městské lapidárium rodný dům spisovatele Josefa Laichtera památná hrušeň u Dobruškynáhled|293x293pixelů|Rodný domek F. V. Heka v Dobrušce renesanční radnice s věží z druhé poloviny 16. století s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška: uvnitř jsou vystavena raná díla malíře Františka Kupky, historie hrdelního práva a románská křtitelnice (nejstarší hmotná památka města), věžní ochoz s vyhlídkou na Orlické hory rodný dům Františka Vladislava Heka (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška) socha svatého Jana Nepomuckého poutníka v Domašíně poblíž mariánského poutního místa Studánka synagoga (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška) vila U Rýdlů, postavená v letech 1917–1919 podle návrhu Jana KotěryVila U Rýdlů. In: Národní památkový ústav: památkový katalog [online]. ©2015 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/vila-u-rydlu-766346 (s expozicí Vojenská geografie Vlastivědného muzea Dobruška) židovský hřbitov
Osobnosti náhled|Osobnosti Dobrušky ve Vlastivědném muzeu vlevo|náhled|František Vladislav Hek
Augustin Šenkýř (1736–1796), hudební skladatel, varhaník, gambista a houslista František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel, podnikatel a spisovatel-satirik proslavený díky románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmennému televiznímu seriálu F. L. Věk Československé televize z roku 1971 režiséra Františka Filipa, nejslavnější rodák města Jan Dvořáček (1825–1898), první ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově (v roce 1856), první školy tohoto druhu v Evropě Alois Beer (1833–1897), písmák, kronikář a naivní malíř Josef Archleb (1843–1913), mecenáš, průkopník a významný starosta města Karel Lier (1845–1909), herec a režisér František Adolf Šubert (1849–1915), divadelní ředitel, režisér a dramatik; v letech 1883–1900 byl ředitelem Národního divadla Jan Laichter (1858–1946), nakladatel a knihkupec, vydavatel spisů T. G. Masaryka Josef Laichter (1864–1949), spisovatel a nakladatel František Kupka (1871–1957), abstraktní malíř z nedalekého Opočna, který zde prožil mládí Josef Petřík (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář Radim Drejsl (1923–1953), český hudební skladatel, klavírista a dirigent Miloslav Košťál (1925–2018), archivář, historik a kazatel Církve bratrské Jiří Formánek (1930–2021), ornitolog Jana Peterová (* 2000), orientační běžkyně
Partnerská města Ábrahámhegy, Maďarsko Miejska Górka, Polsko Radków, Polsko Piława Górna, Polsko Veľký Meder, Slovensko Hnúšťa, Slovensko
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura MACH, Jiří a kol., Dobruška. Příběh města, Dobruška: Město Dobruška, 2018. MACH, Jiří, Dobrušsko stopami minulosti, Dobruška: Město Dobruška, 2014 ŽĎÁRKOVÁ, Pavla – MACH, Jiří – VODIČKA, Antonín, Stálé expozice vlastivědného muzea, Dobruška: Město Dobruška, 2023. Dobruška. Brána do Orlických hor. Gmina Radkow. Brána do Stolových hor. Projekt CZ.3.22/3.3.02/09.01136 „Přeshraniční spolupráce měst Radków – Dobruška prostřednictvím vizuálních informačních systémů“, tištěný průvodce projektu Operační program přeshraniční spolupráce ČR – PR 2007–2013, 2010.
Externí odkazy
Dobruška na Youtube virtuální show
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Mikroregion Rodný kraj Františka Kupky Kategorie:Města v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Sídla v Orlické tabuli