Proces se skupinou Pavel Kašťák a spol.

Proces se skupinou Pavla Kašťáka byl politický proces, který proběhl ve dnech 15. a 16. října 1952 ve velkém sále podniku Technolen v Jilemnici v rámci výjezdního zasedání Státního soudu Praha jako součást řady vykonstruovaných politických procesů proti odpůrcům komunistického režimu. Soud byl zároveň v pořadí druhým procesem v rámci vypořádávání s s odbojovými skupinami Josefa Zemana, účastníka druhého i třetího odboje a agenta chodce.

Pozadí náhled|Josef Zeman v roce 1946

Jednalo se o jeden ze čtyř procesů se skupinami Josefa Zemana. Ten pocházel z významné semilské rodiny Zemanových (jeho bratrancem byl mimo jiné Ivan Olbracht). Během druhé světové války byli jeho rodiče odsouzeni v tzv. sondergerichtu a popraveni. Sám Zeman se soudu vyhnul a do konce války se skrýval. Po osvobození vstoupil do ČSNS a 3. května 1945 se stal předsedou ONV v Jilemnici. Po parlamentních volbách v roce 1946 byl vystřídán členem KSČ Oldřichem Rydvalem.VYŠANSKÝ, Roman. Politický proces "Pavel Kašťák a spol." na Jilemnicku v roce 1952. Bakalářská práce. Hradec Králové: Univerzita_Hradec_Králové, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné online

Josef Zeman byl sledován Státní bezpečností kvůli jeho údajnému plánu na osvobození protektorátního premiéra Rudolfa Berana z protektorátního vězení. Po jednom uvěznění, kdy musel být propuštěn, si uvědomil nutnost emigrace v září 1948 utekl do Západního Německa. Zde se v internačním táboře stal agentem CIC a sestavil zpravodajskou skupinu „Oheň na strážníku“, se kterou komunikoval pomocí mrtvých schránek. Jeho hlavní spojkou byl zejména Josef Plecháč a Marie Zemanová, oba později odsouzení v procesu s Václavem Lampou. Několikrát přešel hranice, avšak nikdy nebyl odhalen. Poté, co byly mrtvé schránky odhaleny, byli členové skupiny postupně zatknuti a vyslýcháni. U některých byly při domovních prohlídkách nalezeny zbraně, někteří byli do procesu pravděpodobně zařazeni jen kvůli kontaktům s dalšími odbojáři.VYŠANSKÝ, Roman. Politický proces "Pavel Kašťák a spol." na Jilemnicku v roce 1952. Bakalářská práce. Hradec Králové: Univerzita_Hradec_Králové, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné onlinenáhled|Desky spisu soudního řízení proti skupině, označované jako "velezrádci a špioni z Jilemnicka"|vlevo|265x265pixelů

Proces Obžalováno a následně odsouzeno bylo celkem 11 lidí. Žaloba je vinila, že se "...spojili s agentem západních imperialistů Josefem Zemanem proti lidově demokratické republice". Obviněni a odsouzeni byli například Augustin Kubát, hoteliér z Benecka, Bohumil Rychtr, písmák a restauratér z Benecka či správce nemocnice Josef Ševčík z Vysokého nad Jizerou. Část odsouzených byla významnými představiteli Československé strany národně socialistické, která ve volbách do ústavodárného Národního shromáždění roku 1946 získala v podkrkonošském regionu (zejména v tehdejších správních okresech 64 Jilemnice a 68 Semily volebního kraje Liberec) významný podíl hlasů. Josef Ševčík byl předsedou okresního výboru strany, Bohumil Rychtr vykonával úřad beneckého starosty. Zároveň zde však byli i členové agrárníků či lidovců.

Vyšetřování bylo vedeno Krajskou správou SNB a útvary MV v Severočeském kraji. Obžalovaní byli zatýkáni již od února roku 1952. Ve vyšetřovací vazbě na služebně StB v Liberci na ně byl činěn silný psychický i fyzický nátlak. Rudolf Kodejš během soudního procesu omdlel. Všech 11 obžalovaných bylo odsouzeno pro trestný čin velezrady dle §78 odst. 2) písm. a), a odst. 1), písm. c) trestního zákona z roku 1950 k trestům odnětí svobody od 10 do 20 roků, propadnutí celého jmění, ztrátě čestných práv občanských a propadnutí věcí. Rozsudek je veden pod značkou 3 Ts I 70/52. Trest odnětí svobody vykonávali odsouzení v nápravných zařízeních ve Valdicích, Leopoldově a Iľavě, případně v táborech nucených prací.

Většina z odsouzených byla propuštěna v rámci presidentské amnestie z 9. května 1960. K výmazu trestu v rámci amnestie nedošlo a odsouzení žádali o výmaz individuálně později v průběhu 70. let 20. století. Konečná rehabilitace odsouzených proběhla až v letech 1990 a 1991.

Soud

Trestní senát předseda senátu: JUDr. Karel Valenta odborní přísedící: Karel Bautz, vojenský soudce JUDr. mjr. Antonín Srp soudcové z lidu: vstržm. František Holub, Adolf Šír státní prokurátoři: Václav Nepomucký, JUDr. Pavel Barbaš zapisovatelky: Miroslava Fenyková, Marie Spěšná

Obhájci JUDr. Rostislav Zástěra (plná moc za obviněné Jiránka, Čecha a Kubáta) JUDr. Karel Votruba (ex offo) JUDr. František Zoulík (ex offo)

Seznam odsouzených Pavel Kašťák, faktor z Vysokého nad Jizerou Rudolf Kodejš, příslušník SNB a švagr Josefa Zemana František Jiránek, statkář z Dolní Branné Václav Petrák, nástrojář z Dolních Štěpanic, člen ČSL JUDr. František Čech, právník a úředník z Liberce, později byl odsouzen pro styk s amnestanty Miloslav Štěpánek, správce textilní továrny v Rokytnici nad Jizerou Augustin Kubát, majitel hotelu Kubát na Benecku Bohumil Rychtr, majitel Rychtrovy Boudy na Benecku, dříve starosta Benecka, člen ČSNS Josef Ševčík, správce nemocnice ve Vysokém nad Jizerou Rudolf Stránský, zakladatel továrny na autodíly v Jilemnici, člen RSZML Miroslav Kochánek, sklář a tajemník ČSNS ve Lhotce

Znění rozsudku náhled|Obal trestního spisu Státní prokuratury v Praze SPtI 106/52Státní soud v Praze 3 TsI 70/52 Jménem republiky Státní soud v Praze uznal po hlavním líčení, konaném ve dnech 15.–16. října 1952 v Jilemnici takto právem:

Určení obviněných Obvinění:

1./ Pavel Kašťák, nar. 24. 1. 1888 ve Sklenařicích, okres Jilemnice, rolník, bytem Sklenařice čp. 19, okres Jilemnice

2./ Rudolf Kodejš, nar. 10. 3. 1913 v Jesenném, okres Semily, člen SNB, posl. bytem v Jablonci n.J. č. 200, okres Jilemnice

3./ František Jiránek, nar. 28. 12. 1913 v Nakolicích, okr. Nový Bydžov, rolník, posl. bytem Dolní Branné č. 30, okres Vrchlabí

4./ Václav Petrák, nar. 7. 8. 1920 v Dolních Štěpanicích, okr. Jilemnice, nástrojař, posl. bytem Dolní Štěpanice čp. 36, okres Jilemnice

5./ Dr. František Čech, nar. 1. 6. 1913 v Praze, úředník KNV, posl. bytem Liberec I, Zborovská ul. č. 15

6. Miloslav Štěpánek, nar. 15. 5. 1908 v Pasekách n. J. okres Jilemnice, techm. úředník, posl. bytem Paseky n. Jizerou, č. 262, okres Jilemnice

7./ Augustin Kubát, nar. 21. 11. 1892 v Benecku, okres Jilemnice, vedoucí prodejny a bývalý majitel hotelu, posl. bytem ve Lhotě Štěpanické č.p. 70, okres Jilemnice,

8./ Bohumil Rychtr, nar. 19. 4. 1893 v Benecku, okres Jilemnice, majitel hotelu, posl. bytem v Benecku čp. 74, okres Jilemnice

9./ Josef Ševčík, nar. 20. 1. 1904 v Řepníkách, okres Jilemnice, správce nemocnice, posl. bytem ve Vysoké nad Jizerou, č. 301, okres Jilemnice

10./ Rudolf Stránský, nar. 23. 6. 1889 v Rejdicích, okres Jablonec n. Nisou, bývalý podnikatel, nyní úředník, posl. bytem v Jilemnici čp. 4

11./ Miloslav Kochánek, nar. 12. 10. 1899 ve Lhotce, okres Jilemnice, krejčí-živnostník, bývalý tajemník strany nár. socialistické, posl. bytem ve Lhotce čp. 2, okres Jilemnice

Výrok o vině jsou v i n n i, že v letech 1948-1952 v Praze a na různých místech libereckého kraje

I./ Pavel Kašťák, Rudolf Kodejš,František Jiránek, Václav Petrák, Dr. František Čech, Miloslav Štěpánek, Augustin Kubát, Bohumil Rychtr, Josef Ševčík spolčili se mezi sebou a s dalšími osobami k tomu, aby se pokusili zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení a společenský řád republiky, zaručené ústavou

1./ Pavel Kašťák dohodou s Josefem Zemanem a Miloslavem Kašťákem o provedení illegálního převodu Josefa Zemana do nepřátelského zahraničí, získáváním dalších osob nepřátelsky zaměřených vůči republice k odchodu do zahraničí, zprostředkováním illegálního styku Marie Zemanové s Josefem Zemanem za účasti Miloše Kašťáka, předáním peněz. a jiných prostředků Josefu Zemanovi do nepřátelského zahraničí k podpoře jeho zrádné činnosti, dohodou s Milošem Kašťákem o převodu určitých osob státu nepřátelských do nepřátelského zahraničí, dohodou o útěku Miloše Kašťáka a držením pistole ráže 6,35 mm s náboji bez povolení;

2./ Rudolf Kodejš illegálními schůzkami s Marií Zemanovou a schůzkou s Josefem Zemanem po jeho illegálním návratu do republiky ze západního Německa, zprostředkováním illegálních zpráv mezi Marií Zemanovou a Josefem Zemanem, chováním bez povolení vojenské pušky a automatické pistole ráže 6,35 mm a 30 nábojí a 19 nábojů ráže 7,65 mm,

3./ František Jiránek dohodou o účasti na illegální schůzce s Josefem zemanem a vyplacením 5000 Kčs na činnost protistátní organisace,

4./ Václav Petrák dohodou s Bohuslavem Šírem o účasti na protistátní činnosti s osobami, dlícími v nepřátelském zahraničí, předáváním žádosti o instrukce k protistátní činnosti Bohuslavu Šírovi, účastí na illegální schůzce s Bohuslavem Šírem a dalšími členy protistátní organisace,

5./ Dr. František Čech doporučením, daným Gustavu Šrámkovi pro Jana Šrámka na Dr. Sch. k podpoře protistátní činnosti Jana Šrámka v nepřátelském zahraničí

6./ Miloslav Štěpánek poskytnutím prostředků Jaroslavu Dlabolovi, Oldřichu Vodseďálkovi a Bohuslavu Šírovi k účasti na illegální schůzce s Josefem Zemanem, zprostředkováním dodání illegální zprávy od Josefa Zemana Plecháčovi,

7./ Augustin Kubát převzetím jedné pistole od Josefa Plecháče a dvou pistolí od jistého S. a opatřením úkrytu pro tyto zbraně, účastí na illegální schůzce s Plecháčem, Vodseďálkem a Rychtrem a ujednáním další schůzky mezi Plecháčem a Matouškem,

8./ Bohumil Rychtr jednáním s Josefem Plecháčem, Oldřichem Vodseďálkem a Augustinem Kubátem o protistátním puči, převzetím jedné pistole od Augustina Kubáta a opatřením úkrytu pro tuto zbraň,

9./ Josef Ševčík zprostředkováním illegální schůzky Marie Zemanové s Josefem Plecháčem a konáním funkce spojky pro illegální organizaci

všichni vědouce o tom, že Josef Zeman po illegálním útěku z republiky založil a řídil v libereckém kraji protistátní organisaci a že se svou činností do této organisace začlenili, při čemž Rudolf Kodejš se činu dopustil jako člen SNB, tedy za zvláště přitěžujících okolností

…

tím s p á ch a l i

I./ Rudolf Kodejš trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, odst. 3 písm. f/ tr.z., trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, odst. 3 písm. f tr.z.

II./ Pavel Kašťák a František Jiránek trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z., trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

III./ Václav Petrák, Dr. František Čech a Augustin Kubát trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z., trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

IV./ Miloslav Štěpánek, Bohumil Rychtr a Josef Ševčík trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z.,

V./ Rudolf Stránský a Miloslav Kochánek trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

Výrok o trestu a o d s u z u j í se

všichni obvinění až na Rudolfa Kodejše, Miloslava Štěpánka, Bohumila Rychtra, a Josefa Ševčíka podle §u 89 odst. 1 tr.z., Miloslav Štěpánek, Bohumil Rychtr a Josef Ševčík podle §u 78 odst. 1 tr.z. Rudolf Kodejš podle §u 86 odst. 3 tr.z., obvinění Pavel Kašťák, Rudolf Kodejš, František Jiránek, Václav Petrák, Dr. František Čech a Augustin Kubát za použití ust. §u 22 odst. 1 tr.z. a Rudolf Kodejš též za použ. §u 29 odst. 2 tr.z. a Miloslav Kochánek za použ. §u 30 tr.z. k těmto trestům odnětí svobody:

Pavel Kašťák – na doživotí Rudolf Kodejš – na 25 roků František Jiránek – na 18 roků Václav Petrák – na 17 roků Dr. František Čech – na 18 roků Miloslav Štěpánek – na 14 roků Augustin Kubát – na 18 roků Bohumil Rychtr – na 14 roků Josef Ševčík – na 16 roků Rudolf Stránský – na 10 roků Miloslav Kochánek – na 8 roků

Podle §u 86 odst. 4 a přihlížením k §u 47 tr.z. vyslovuje se u všech obviněných propadnutí celého jejich jmění.