Třída V a W byla třída torpédoborců Royal Navy z období první světové války. Třída se dělí do čtyř menších podtříd. Celkem bylo postaveno 67 torpédoborců, přičemž stavba dalších 40 jednotek byla zrušena. Ve službě byly v letech 1918–1948. Celkem čtyři torpédoborce byly převedeny k australskému královskému námořnictvu. Torpédoborce třídy V a W byly nasazeny za obou světových válek. V boji jich bylo 18 potopeno, další zůstaly neopraveny, nebo například ztroskotaly.

Pozadí vzniku náhled|vlevo|HMS Vancouver

Celkem bylo v letech 1917–1924 postaveno 67 torpédoborců této třídy, dělících se do čtyř podtříd. První skupinu tvořilo pět vůdčích lodí torpédoborců třídy V, přijatých do služby v roce 1917. Následovalo 25 jednotek třídy V z let 1917–1918, 21 jednotek třídy W z let 1917–1918 a konečně 16 jednotek modifikované třídy W z let 1919–1924. Konstrukční odlišnosti přitom existovaly i v rámci jednotlivých podtříd.

Konstrukce náhled|vlevo|Muniční sklad torpédoborce HMS Vanity

Vůdčí lodě torpédoborců třídy V Po dokončení nesly čtyři 102mm kanóny, dva 40mm kanóny, dva dvojhlavňové 533mm torpédomety a jednu skluzavku hlubinných pum. Pohonný systém tvořily tři kotle a dvě sady turbín o výkonu 27 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 2600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Třída V Podtřída byla stavěna ve dvou verzích (Admiralty a Thornycroft). Mírně se lišily rozměry plavidel a jejich pohonný systém. Základní výzbroj byla čtyři 102mm kanóny, jeden 76mm kanón, dva dvojhlavňové 533mm torpédomety, dva vrhače a jedna skluzavka hlubinných pum. Deset plavidel bylo upraveno pro nesení 60 min, což si vynutilo demontáž jednoho 102mm kanónu a jednoho z torpédometů. Pohonný systém tvořily tři kotle a dvě sady turbín o výkonu 27 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 2600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Třída W náhled|Modernizovaný torpédoborec HMS Vanity za druhé světové války

Podtřída byla stavěna ve dvou verzích (Admiralty a Thornycroft). Mírně se lišily rozměry plavidel a jejich pohonný systém. Základní výzbroj byla čtyři 102mm kanóny, jeden 76mm kanón, dva trojhlavňové 533mm torpédomety, dva vrhače a jedna skluzavka hlubinných pum. Pět plavidel bylo upraveno pro nesení 60 min, což si vynutilo demontáž jednoho 102mm kanónu a jednoho z torpédometů. Pohonný systém tvořily tři kotle a dvě sady turbín o výkonu 27 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 2600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Modifikovaná třída W Podtřída byla stavěna ve dvou verzích (Admiralty a Thornycroft). Mírně se lišily rozměry plavidel, jejich pohonný systém a rychlost. Základní výzbroj byla čtyři 120mm kanóny, jeden 76mm kanón (nebo dva 40mm kanóny), dva trojhlavňové 533mm torpédomety, dva vrhače a jedna skluzavka hlubinných pum. Pohonný systém tvořily tři kotle a dvě sady turbín o výkonu 27 000 hp (Thornycroft: 30 000 hp). Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů (Thornycroft: 35 uzlů). Dosah byl 3210 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Operační služba náhled|Poválečné vyzvedávání vraku torpédoborce HMS Valentine náhled|Modernizovaný torpédoborec HMS Vivacious při evakuaci z Dunkerque v roce 1940

Britské královské námořnictvo třídu provozovalo v letech 1918–1948. Nasadilo je za první a druhé světové války. Ve službě bylo z různých příčin ztraceno 23 jednotek:

HMS Vehement – Dne 1. srpna 1918 byl v Severním moři potopen minou. HMS Vittoria – Dne 1. září 1919 byl ve Finském zálivu potopen bolševickou ponorkou Pantera. HMS Verulam – Dne 4. září 1919 byl ve Finském zálivu potopen minou. HMS Walrus – Dne 12. února 1938 ztroskotal a následně byl sešrotován. HMS Valentine – Dne 15. dubna 1940 byl u Terneuzenu v ústí Šeldy potopen německými střemhlavými bombardéry Ju 87. HMS Whitley – Dne 19. května 1940 byl v Newportu potopen německými bombardéry Ju 88. HMS Wessex – Dne 24. května 1940 byl v Calais potopen německými bombardéry Do 17. HMS Wakeful – Dne 29. května 1940 byl u Newportu potopen německým torpédovým člunem S30. HMS Whirlwind – Dne 5. července 1940 byl jižně od Irska potopen německou ponorkou U34. HMS Wren – Dne 27. července 1940 byl u britského pobřeží potopen německými bombardéry He 111. HMS Venetia – Dne 19. října 1940 byl v ústí Temže potopen německou leteckou minou. HMS Wryneck – Dne 27. dubna 1941 byl u Peloponésu potopen německými bombardéry Ju 88. HMAS Waterhen – Dne 29. června 1941 byl v Tobruku těžce poškozen italskými střemhlavými bombardéry Ju 87. Druhý den se potopil. HMS Vimiera – Dne 9. ledna 1942 byl v ústí Temže potopen německou leteckou minou. HMS Vortigern – Dne 15. března 1942 byl v Severním moři potopen německým torpédovým člunem S104. HMAS Vampire – Dne 9. dubna 1942 byl poblíž Cejlonu potopen japonskými střemhlavými bombardéry D3A. HMS Wild Swan – Dne 17. června 1942 byl jižně od Irska těžce poškozen německými bombardéry Ju 88 a po pozdější kolizí se španělským trawlerem se potopil. HMAS Voyager – Dne 23. září 1942 ztroskotal na Východním Timoru. Následně byl těžce poškozen japonskými bombardéry a opuštěn. HMS Veteran – Dne 26. září 1942 byl jižně od Islandu potopen německou ponorkou U-404. HMS Worcester – Dne 23. prosince 1943 byl v Severním moři těžce poškozen minou, nebyl opraven. HMS Warwick – Dne 20. února 1944 byl v Lamanšském průlivu potopen německou ponorkou U413. HMS Wrestler – Dne 6. června 1944 byl během vylodění v Normandii těžce poškozen minou, nebyl opraven. HMS Walpole – Dne 6. ledna 1945 byl v Severním moři těžce poškozen minou, nebyl opraven.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

V a W