Korolupy (, česky též Chrlopy) jsou obec v jihozápadním okraji okresu Znojmo v Jihomoravském kraji. Až do odsunu německého obyvatelstva žilo v obci převážně německé obyvatelstvo s malou sociálně slabší českou menšinou. V současné době zde žije obyvatel. Nejbližšími městy jsou Jemnice, Moravské Budějovice a městys Vranov nad Dyjí.
Název Původem slovanský název obce je složeninou dvou slovních základů: kůra (kora)REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice: Leda, 2001. 752 s. . Heslo „kůra“, s. 335. a lup (lub) ve smyslu stahovat, loupat kůru. V roce 1371 je obec poprvé písemně zmíněna pod názvem Chirlup; r. 1372 ve tvaru villa Chirlup; r. 1373 in villa Chirlobw; r. 1464 u Chrlop; 1493 Chrlopy;František Černý , Pavel Váša: Moravská jména místní: výklady filologické, nákladem Matice moravské 1907, s. 205. r. 1571 Kurlup (až do 18. století); r. 1851 Kurlupp, Chrlopp, rakousko-moravská obec v okrese Znojmo, panství Uherčice; r. 1855 Kurlup, Chrlopy; r. 1868 Kurlupp, Chrlopy, ale též i Cherluby; r. 1869 pod názvem Chrlopí, obec v okr. Znojmo; v letech 1880–1890 pod názvem Chrlopy, obec v okr. Znojmo; v letech 1900–1910 pod názvem Chrlopy, obec v okr. Moravské Budějovice; v letech 1921–1938 v českém tvaru Korolupy a německém tvaru Kurlupp; obec v okr. Moravské Budějovice; 1938–1945 Kurlupp, Gau Niederdonau; v letech 1945–1961 Korolupy, obec v okr. Moravské Budějovice; po roce 1961 obec v okr. Znojmo.Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Svazek 12, r. 1966.
Poloha Obec Korolupy s rozlohou 15,46 km² se nachází 31 km západně od Znojma, jihozápadním směrem od Moravských Budějovic a západním směrem od Vodní nádrže Vranov. Obec se rozkládá podél silnice II/411 vedoucí z Moravských Budějovic přes Uherčice po silnici II/409 k hraničnímu přechodu, dále po silnici L 1187 na Vratěnín – Drosendorf, přibližně 7 km od rakouských hranic. Ves se rozprostírá na náhorní plošině v nadmořské výšce 433 metrů v blízkosti malého kopce Kopka. Korolupy leží na pravém břehu říčky Blatnice. Poloha obce v západní části okresu Znojmo a v jihozápadní části Jihomoravského kraje, sousedící s okresem jindřichohradeckým (Jihočeský kraj), třebíčským (kraj Vysočina) a s Rakouskem měla rozhodující vliv na historický vývoj obce, ale také na její zemědělské a lesnické zaměření vzhledem k dané izolovanosti od velkých městských center.Poloha obce s uvedenými silnicemi je velmi dobře patrná na webové mapové aplikaci ŘSD, která je dvakrát ročně obnovována. Webová mapová aplikace: Ředitelství silnic a dálnic ČR – silniční a dálniční sítě – ČR 2014
Urbanismus a architektura náhled|Celkový pohled na obec Korolupy před rokem 1945 Dominantou vesnického sídla je kostel sv. Vavřince, významně doplněný několika kapličkami a božími mukami. Podstatou venkovského památkového dědictví je ovšem především vlastní obytná a hospodářská zástavba a samotná půdorysná struktura vesnického sídla.
Lánová ves Obec je charakteristická svým založením s lánovými záhumenicovými plužinami, které přímo navazovaly na zemědělské usedlosti. V případě obce Korolupy se jedná speciálně o radiální uspořádání plužiny, kdy jsou usedlosti uspořádány do tvaru kruhu či oválu. Vesnice při založení měla uprostřed zelený pás, který sloužil k pastvě dobytka. Na něm se vždy nacházel rybníček a v jeho těsné blízkosti stávala kovářská dílna a díra pro pálení vápna. Pravidelně zde byla umísťována i kašna s pitnou vodou pro dobytek. Usedlosti jsou seřazeny většinou okapovou stranou těsně vedle sebe, takže jsou štíty vzájemně pospojovány a tvoří souvislou frontu domů podél silnice, což je patrné hlavně na návsi.
Hospodářské budovy obvykle po jedné straně dvora a pod jednou střechou jsou spojeny s obytným stavením, a to pokud bylo možno do pravého úhlu (do háku). Stodoly na konci obdélníkového dvora nebo na konci zahrad plnily protipožární úlohu. Od cesty byly usedlosti odděleny zídkou, plotem nebo příkopem. Cesty se sbíhají na návsi a rozvětvují u obou východů z vesnice.Rainer Krüger: Typologie des Waldhufendorfes nach Einzelformen und deren Verbreitungsmustern. Göttingen 1967 (Göttinger geographische Abhandlungen, Band 42)|německy Novou etapu v urbanistickém vývoji obce přinesly reformy (zejména zrušení nevolnictví) Marie Terezie a Josefa II. V souvislosti s tím se od 70. a 80. let 18. století prosadila i tzv. raabizace, neboli rozdělení bývalých vrchnostenských nebo obecních pozemků poddaným za podmínek částečně podobných středověkému zákupnímu právu. V obci vznikla drobná chalupnická a zejména domkářská zástavba.Leopold Kleindienst : Das Bauernhaus, alte bäuerliche Geräte und Gefäße in Südmähren | Niedersulz, Südmährer Hof, SMH-000909-2, Südmährer Hof, 92 938 | německyFrodl, Gerald/Blaschka Walfried : Der Kreis Znaim von A-Z | Wien, Südmährer Bibliothek, SB 000015-1, 1200 | německyLeopold Kleindienst: Die Siedlungsformen, bäuerliche Bau- und Sachkultur Südmährens
Poškození urbanistického jádra Středověké a novověké jádro obce Korolupy se nachází na území s archeologickými nálezy II. kategorie s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V souladu s § 22 odst. 2) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se Archeologickému ústavu AV ČR ze zákona oznamuje záměr provádět na tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.
Současné zemědělské výrobní území obce je tvořeno především areálem ZD (zemědělského družstva) Korolupy. Tento zemědělský závod byl vytvořen v 50. letech 20. století v těsné návaznosti na obec na bývalých obecních pozemcích pro pastvu dobytka (polní trať s názvem Grosse Pointen). V jižní části obce, kde areál přímo navazuje na bytovou zástavbu, zamezuje další bytové výstavbě. Největším nedostatkem je necitlivá výstavba zemědělských objektů velkého měřítka v přímé návaznosti na zástavbu obce. Zemědělské kolosy se velmi nepříznivě projevují v dálkových pohledech i v pohledech přímo v obci.
V roce 2013 obec provedla v historickém urbanistickém jádru demolici hospodářské usedlosti (z 18. století) čp. 70 na parcele č. 45. Vybouráním vzniklo umělé prostranství v těsné blízkosti hlavního tahu obcí.Urbanistické jádro obce představuje území s archeologickými nálezy, obecní představitelé však stavební práce Archeologickému ústavu neoznámili, proto nedošlo na dotčeném území k archeologickému výzkumu, čímž byla porušena legislativa (archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).
Chráněný ráz krajiny Geomorfologické a biogeomorfologické členění krajiny rozprostírající se v okolí obce Korolupy bylo v roce 2008 začleněno do krajinného rázu s převážně lesní krajinou doplněnou výraznými údolími a navazujících náhorních plošin kategorie A.A – Krajinný ráz s převážně lesní krajinou doplněnou výraznými údolími a navazujících plošin, B – převážně luční a lučně-polní krajina širších niv, C – polní krajina plošin, rovin a sníženin, D – lesně-polní a polní krajina rozřezaných plošin, nevýrazných pahorkatin a údolí. Na utváření krajiny mělo velký vliv lesnictví a na jejích plošinách zemědělství. Obě lidské činnosti od pradávna ovlivňovaly vznik osídlení, velikost obce a také plužin. Prvním poškozujícím zásahem se stala stavba Vranovské přehrady a následně provozovaná chatařská rekreace. Uvnitř lesní krajiny se nachází luční a lučně-polní ostrovy. Historická přírodní hodnota území spočívá v zajímavém reliéfu skalnatých údolí, v říčních meandrech řek, v kulturních dominantách hradu Bítova, zříceniny hradu Cornštejna a zříceniny hradu Frejštejna, v lesních celcích, na které navazují malá chráněná území. Míra zachovalosti se pohybuje mezi výjimečně a dobře zachovalou krajinou (v chatových oblastech). Na základě zachování krajinného rázu byla krajina v okolí Korolup zařazena do I. stupně ochrany (kategorie A).Ochrana platí pro celky, které jsou výjimečně zachovány a kde je uplatněn zájem na jeho obnově. Ze zákona platí povinnost tento krajinný ráz dotvářet a negativní vlivy eliminovat. Ještě před zařazením krajiny v okolí obce Korolupy do I. stupně ochrany se podařilo v roce 2007 starostovi Martinu Hankovi a člence zastupitelstva Lence Lyalikoff odvrátit v těsné blízkosti obce Korolupy nebezpečí výstavby větrných elektráren. V roce 2008 byly větrné elektrárny jmenovány industriálními výškovými stavbami bez tradičního tvarosloví a nejsou v souladu s kulturní a historickou charakteristikou všech čtyř vymezených oblastí krajinného rázu Znojemska.Ing. L. Bínová, CSc.: Preventivní hodnocení krajinného rázu Znojemska, Společnost pro životní prostředí spol. s r.o. Brno, 2008
Historie
První zmínka o obci a pečeť První písemnou zmínku o vsi nacházíme v roce 1371, kdy markrabě Jan Jindřich Lucemburský přikázal purkrabímu Petru Hechtovi z Rosic, aby byl pro Jindřicha z Hradce poslem deskových vkladů: vsí Lomů jemnickému měšťanovi Mikuláši ze Slavonic, vsí Chrlop a Mešovic Seydlinovi z Lubnice a vsi Radkova Vlkovi z Radkova. V roce 1498 potvrdil Vladislav II. obci Korolupy privilegia. Po potvrzení privilegií králem Vladislavem II. v roce 1498 v nich nebylo zahrnuto právo pečetní. Pečeť zobrazuje Marii s Ježíškem lemovanou dvěma květinovými stonky nad nápisem Kurlupp.Bruno Kaukal: Die Wappen und Siegel der südmährischen Gemeinden, Geislingen, ZDB VI/14, XVI/46 u.a.; St. Archiv (Prag) VI/574; Vrbka: Heimatkunde des polit. Bez. Znaim (1898) S. 13; S 05/137; SM 1952/175,413; E. Polly Zlabings und das Zlabingser Ländchen (Rottweil 1988) S. 38; Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore ze starého italského rodu, který se objevuje na Moravě po Bílé hoře, koupil panství v roce 1768. Collaltové vlastnili panství až do konce 2. světové války.
Odsun německého obyvatelstva Po připojení pohraničních oblastí k Třetí říši spadala obec pod Říšskou župu Dolní Podunají. Dne 9. června 1945 přijela do obce partyzánská skupina pod velením plukovníka Vladimíra Hobzy. Německé obyvatelstvo se na příkaz gardistů muselo během půl hodiny shromáždit před kostelem a to pouze s osobním zavazadlem. Z mužů v obci vybrali partyzáni několik rukojmích, které odvedli ke zdi. Zde museli stát před namířenými samopaly až do doby, než se veškeré k odsunu vyzvané obyvatelstvo dostavilo k odchodu. Německému obyvatelstvu poté prohledali zavazadla, zabavili cennosti a peníze. Následně téměř všechno německé obyvatelstvo vyhostili přes hraniční přechod ve Vratěníně spolu s občany z Lubnice, Mešovic, Uherčic i zcela německého Vratěnína.Více k činnosti partyzánské skupiny pluk. Hobzy v A MV Kanice, fond A 2/1, inv.j. 1765, kart. 56 (Události v revoluční době)Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování. Středokluky 2011. Díl II.1 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů, 960 s. Srpen/září – prosinec 1945: Příprava organizovaného odsunu a postup osídlování. Středokluky 2011. Díl II.2 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů (v tisku), 482 s.
Komunistický puč, kolektivizace a budování socialismu