Hořavka duhová (Rhodeus sericeus) je drobná kaprovitá ryba střední Evropy, patřící do rodu Rhodeus. Rod Rhodeus je taxonomicky komplexní a zahrnuje několik kryptických druhů, rozpoznaných až díky molekulárním studiím. Fylogenetické analýzy evropských a asijských populací ukazují, že linie evropských druhů, včetně Rhodeus amarus, jsou geneticky odlišné od asijských příbuzných, což podporuje vymezení druhu a jeho monofyletické postavení v rámci rodu. Historické šíření druhu bylo ovlivněno jak přirozenými geologickými procesy, tak migracemi po poslední době ledové.
Charakteristika Hořavka duhová má vysoké, zboku zploštělé tělo a drobná polospodní ústa. Postranní čára je neúplná a obsahuje pouze 1–8 (nejčastěji 5–6) velkých šupin, přičemž v řadě podél této čáry se nachází 34–38 šupin. Hřbetní ploutev má 12–13 paprsků, řitní ploutev 11–13 paprsků. Požerákové zuby jsou jednořadé a uspořádané v postavení 5-5. Během tření samicím narůstá dlouhé kladélko. Hořavka duhová dorůstá délky maximálně 9 cm, nejčastěji 5–6 cm.
Zbarvení Hřbet hořavky duhové je šedozelený až černý. Boky jsou světlejší a stříbřitě lesklé, s modrozeleným podélným pruhem, který se duhově mění a táhne se od středu těla až k ocasní ploutvi. Břicho je bílé s růžovým nádechem. Samci mají během tření hrdlo, hruď a přední část břicha zbarvené do červena až fialova, zatímco hřbet a zadní část těla vykazují proměnlivou modrozelenou barvu. Za skřelemi se nachází tmavá skvrna.
Rozšíření Hořavka duhová obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, tůně a rybníky, kde se vyskytují škeble a velevrubi. Její areál rozšíření sahá severně od Pyrenejí a Alp, přes Francii a jihozápadní Anglii až po povodí Volhy. Ve Skandinávii zcela chybí.
Potrava Hořavka duhová se živí rostlinným a živočišným planktonem, drobnými částmi rostlin a drobnými bezobratlými živočichy.
Způsob života a rozmnožování Hořavka duhová obývá pobřežní pásmo bohaté na vodní vegetaci. Tření probíhá od dubna do června. Samci si vybírají a hájí teritorium na místech, kde žijí škeble a velevrubi. Samice pomocí kladélka klade jikry do žaberní dutiny těchto mlžů. Samci pak u přívodního sifonu měkkýše vypouští spermie, které se proudem vody dostanou k nakladeným jikrám a oplodní je. Plůdek se líhne za 2–3 dny a potěr opouští hostitele, když doroste délky přibližně 11 mm.
Délka života Hořavka duhová je krátkověká ryba, dožívá se nejvýše 3–4 let.
Ekologie Hořavka duhová je citlivá na změny prostředí, zejména na úbytek vhodných mlžů a degradaci vodních ekosystémů. Ochrana druhu proto vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje nejen rybu samotnou, ale i její hostitele a stanoviště. Dalším kritickým faktorem, který je třeba zachovat je genetická diverzita populací.
Reference
Související články hořavka hořká
Externí odkazy
Hořavka duhová v atlasu ryb na CHYTEJ.cz Hořavka duhová na MRK.cz Hořavka duhová - atlas ryb on-line
Kategorie:Kaprovití Kategorie:Sladkovodní ryby