Hormidor (vládl 796–811) je historicky nedoložený moravský vládce známý pouze z nejstarších moravských pověstí. Jeho původ je odvozován od slovanského vladaře Sáma a jeho nedoloženého syna Moravoda. Postava Hormidora je úzce spjata s počátky města Velké Meziříčí.
Život a vláda Dle Tomáše Pešiny z Čechorodu král Hormidor vládl v letech 796–811. Vedl boje s Avary a Čechy, stejně tak jako musel bojovat s domácími bouřemi. Mezi jinými dobyl hradiště Povel u Olomouce a znovuvybudoval hrad Valy u Mikulčic, bránil starou slovanskou víru, tedy pohanství, proti nově příchozímu náboženství, proti křesťanství. Na rozdíl od svého otce a předchůdce na trůně Samoslava se nikdy nedal pokřtít. Po Hormidorově smrti se měl ujmout vlády na Moravě jeho syn Mojmír, otec historicky doloženého zakladatele Velkomoravské říše Mojmíra I.
Smrt Hormidor měl zemřít na hradě Samohradě, který snad vybudoval v roce 638 jeho prapraděd Sámo, což má být dnešní Velké Meziříčí. Příčinou měl být mor. Po smrti byl král Hormidor převezen do Brna a údajně pochován na Špilberku.
Podle jiné pověsti z Knínic u Boskovic, zemřel zde. Jeho přátelé a vojáci ho pohřbili na rovině mezi Knínicemi a Šebetovem i s jeho koněm, celou výzbrojí a bohatými dary. Vysokou mohylu osázeli stromy. Pověst ztotožňuje onu mohylu s kopcem Hájek.
Reference
Související články Nejstarší moravské pověsti
Externí odkazy Počátky naší státnosti – Moravané, Sámo o pokolení a Mojmírovci
Kategorie:Muži Kategorie:Legendární panovníci Kategorie:Postavy českých pověstí