Lucjan Antoni Feliks Rydel (17. května 1870, Krakov – 8. dubna 1918, Bronowice Małe, dnes součást Krakova) byl polský dramatik, básník a překladatel, jeden z představitelů uměleckého hnutí Mladé Polsko.ŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 418-419.
Život Narodil se v rodině profesora oftalmologie a rektora Jagelonské univerzity, na které podle jeho přání vystudoval v letech 1888–1894 právo. Po získání doktorátu se věnoval literatuře, historii a dějinám umění, nejprve v Berlíně a pak v Paříži. Zde absolvoval přednášky na Collège de France, Sorbonně a École des beaux-arts.Lucjan Rydel (1870 - 1918) - Dziennik teatralny náhled|vlevo|Rydlův portrét od Stanisława Wyspiańského z roku 1898 Žil a tvořil v modernistickém prostředí mladopolského Krakova. Jeho svatba se selskou dívkou Jadwigou Mikołajczykównou roku 1900 inspirovala Stanisława Wyspiańského k napsání divadelní hry Wesele (Veselka). V sezóně 1904–1905 spolupracoval s krakovským Lidovým divadlem (Teatr Ludowy). Cesta po Řecku roku 1907 se stala základem jeho úspěšných přednášek o řeckém umění a kultuře na krakovské Akademii výtvarných umění. Často pobýval v Čechách a po vypuknutí první světové války žil v letech 1914–1915 v Praze a v Pardubicích. V letech 1915–1916 byl ředitelem krakovského Městského divadla Julia Słowackého. Zemřel na zápal plic a je pohřben na Rakowickém hřbitově. náhled|210px|Rydlův hrob na Rakowickém hřbitově v Krakově Inspirací pro jeho díla, ve kterých mistrovsky zvládl formu básnického projevu, byl folklór a antika.BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 348. Úspěch mu přinesla baladická dramata, vykazující vlivy Slowackého, Maeterlincka a Hauptmanna. Jeho hry se za éry Jaroslava Kvapila úspěšně uváděly i v pražském Národním divadle. Cenné jsou jeho překlady Homéra, Pindara, Anakreónta a Horatia.
Dílo Matka (1893), jednoaktovka. Dies irae (1893), fantastické mystérium o jednom jednání. Poezje (1899, Básně), sbírka kultivované náladové lyriky, rozšířeno 1901. Zaczarowane koło (1900, Začarované kolo), autorovo hlavní dílo, dramatická báseň plná pohádkové fantastiky s tématem šlechtické cti, napsaná na folklórní námět. Na zawse (1903, Navždy), veršované drama z období po povstání v roce 1863. Bajka o Kasi i królewiczu (1903, Pohádka o Kassi a princi), poema. Betlejem polskie (1904, Polský betlém), jesličková hra (tzv. šopka). Pan Twardowski (1906), poema. Bodenhain (1907), divadelní hra. Ferenike i Pejsidoros (1909, Ferenike a Peisidoros), povídka s antickou tematikou, česky jako Matka a syn. Madejowe łoże (1909. Madejovo lože), poema. Królowa Jadwiga (1910, Královna Hedviga), biografie polské královny Hedviky z Anjou. Zygmunt August (1913, Zikmund August), dramatická trilogie z polských dějin o životě krále Zikmunda II. Augusta, jednotlivé části: Królewski jedynak, Złote więzy a Ostatni.
Adaptace
Hudba Konstanty Gorski: Zaczarowane koło, symfonická báseň. Jerzy Gablenz: Zaczarowane koło, opera na vlastní libreto, premiéra až 1955.
Film a televize Zaczarowane kolo (1915), polský němý film, režie Aleksander Hertz.Zaczarowane kolo - IMDb Zaczarowane kolo (1964), polský televizní film, režie Kazimierz Braun.Zaczarowane kolo - FilmPolski.pl
Česká vydání, překlady a inscenace Začarované kolo, hráno 1903 a 1915. Na vždy, Praha: František Šimáček 1904, přeložil František Vondráček. Matka a syn, Praha: Jan Otto 1910, přeložil František Vondráček. Navždy, Praha: Evžen K. Rosendorf 1928, přeložil František Vondráček. Madejovo lože, Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského 1928, přeložil František Vondráček. Bodenhaim, přeložil František Vondráček, rukopis.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Lucjan Rydel – Słownik pisarzy – Bryk.pl Dzieła L. Rydla w zbiorach Biblioteki Narodowej
Kategorie:Polští dramatici Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polští překladatelé Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Narození 17. května Kategorie:Narození v Krakově Kategorie:Úmrtí v roce 1918 Kategorie:Úmrtí 8. dubna Kategorie:Úmrtí v Krakově Kategorie:Mladé Polsko Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Rakowickém hřbitově